DUCHOVNÍ POMOC - VAŠE KYTIČKA - PORADNA - KOMUNIKACE S ANDĚLY

Návrat Chorvatsko 2009

Moje drahé sluníčka

Tak moc jsem se do Chorvatska těšila,že jsem nepřestala věřit, že nám počasí navzdory všem předpovědím a prognózám vyjde.

Odjížděli jsme v dešti a chladnu a když jsem Vás viděla v autobuse v bundách a kalhotách, tak to zprvu vypadalo,že jedeme někde za sněhem na hory a né za sluníčkem.Museli jsme se zahřívat různě, někteří čajem, jiní (napřiklad pan Kytička) Vám všem povinně naordinoval pravou valašskou švestkovou medicínu, to proto abychom nepřijeli do Chorvatska s rýmou a kašlem.Když jsem v noci v autobuse usnula, viděla jsem krásně blankytně modré nebe a hned mi bylo jasné, že mraky ustoupí a sluníčko bude krásně svítit.

Cesta uběhla rychle a v osm hodin ráno už jsme dýchali čistý přímořský vzduch, i když obloha příliš laskavě nevypadala. Mraky se ale do večera začaly ztrácet a když jsme večer vyšli na společnou procházku, už vysvitlo tolik očekávané sluníčko. Když jsme se probudili druhý den, tak krásně svítilo a my jsme si ráno zacvičili jógu, zatancovali orientální tance a pak jsme rychle spěchali na pláž, zkusit koupání, i když trošinku studenější.

A sluníčko už nás po zbytek dovolené neopustilo !!!!!!!

Ani na lodi, když jsme se společně plavili na moři, tak mraky nevydržely dlouho na obloze. I když se párkrát zablýsklo a zlověstně zahřmělo, za chvilku bylo nebe zase jako vymalované. Bouřka na moři je zážitek, který opravdu každý neprožije a já ještě teď cítím zvláštní pokoru k té okouzlující nádherné  přírodě kolem nás.V prvním  turnuse jsme sledovali zprávy od nás z domova o velké vodě a záplavách a moc jsme prosili, aby se všechno uklidnilo a přestalo pršet.Prosil každý z nás při meditaci pozdě večer, na břehu moře, kde panoval posvátný klid a šumění a hlazení vln, bylo jako pohlazení našich dušiček.

Ráno jsme cvičili jógu na pláži a poslouchali štěbetání ptáčků a smích racků. Byla to krásná živá relaxační muzika a my jsme si vychutnávali každé nadechnutí a radost z pohybu. Pak jsme se nasnídali a na programu byly orientální tance. Zažili jsme spoustu legrace a také radost ze společného pohybu při podmanivé hudbě orientu.

Skladba Beruška – na zahřátí a na závěr se Vám líbila a Váš smích a radost, byl pro mě velkou odměnou – protože právě o to tu šlo.

Také jsem Vám nabídla foto v orientálním kostýmu, aby jste měli krásnou památku. V druhém turnusu už k tomu nedošlo, tak děvčata, určitě příště budeme znovu fotit.

Když jsme se loučili a Vy jste odjížděli domů, tak to bylo moc smutné, ale slíbili jsme si, že příští rok, určitě zase společně pojedeme. Využili jste možností výletů a poznali jste mnoho zajímavých míst. Večerní město Pag, to je vzpomínka, která je věčná a zůstane navždy v našich srdcích.

V Chorvatsku vznikla letos, stejně jako loni krásná přátelství mezi lidmi, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu. Vyměnili jste si email.adresy, a Vaše přátelství, která se narodila na břehu moře, už Vám zůstanou .

Druhý turnus byl trochu divočejší, protože přijeli šamani a ještě další muži, takže mužská energie rozproudila krev i při cvičení jógy i při orientálních tancích.

Naše noční tancování orientálních tanců v moři  za zvuku šamanských bubnů bylo jaksi neplánované, leč velmi vydařilé. Tak, jak jsme se odvázali a tancovali, to opravdu předčilo naše očekávání. Bylo jasné, že šamanské bubny musí být i na výletě lodí, který jsme měli v plánu.

Takže na plavbu kromě plavek jsme přibalili orientální šátky a sukýnky a místo racků se z naší lodi ozývalo bubnování a cinkání penízků na našich kostýmech. V přístavu z toho byli ostatní přítomní Chorvati trochu mimo, ale nám to nevadilo a hezky jsme jim zamávali. Tvářili se poněkud rozpačitě, asi tam nevidí každý den rozjařené orientální tanečnice a šamany, kteří se radují ze života.

Pro nás bylo důležité, že jsme se krásně bavili a že se naše vystoupení líbilo kapitánovi, který si také zabubnoval a pozval nás příští rok opět na výlet lodí.

Bylo to moc krásné a já věřím, že jste si odpočinuli a nabrali nové síly. Tentokrát hodně děvčat vzalo své partnery a tak jste se i potápěli do docela slušných hlubin.Moc mně potěšilo, že i mužům se dovolená líbila a tak jsme si slíbili :"Zase za rok na Pagu!" Děkuji za krásné mušličky a suvenýry z moře. Poprvé jsem měla na svém krku docela velkou chobotnici, která se stala úlovkem, a bohužel se nám nepodařilo přesvědčit kapitána, aby jí pustil zpět do moře. Její chapadla mně pohladila a i když to byl velký zážitek pro člověka, kterému vadí trochu velký brouček, bylo mi trochu smutno z jejího osudu. Ale kapitán nám to vysvětlil. To je život. Oni jsou rybáři a tito tvorové jsou jejich obživa. My jsme suchozemci a nemůžeme to chápat.

Na konci turnusu jsme zasvěcovali do energie Miguraj, všechny stupně a protože Pag je místem zvláštních energií, bylo i toto zasvěcení plné duchovních zážitků a překvapení.

Ještě jednou Vás všechny moc objímám a těším se na Vás na dalším setkání. Všechny Vás mám ráda trochu jsem smutná, že budeme čekat další rok. Ale čas plyne rychleji a příjde den, kdy opět nastoupíme do autobusu a vyrazíme společně za dobrodružstvím.

Prosím všechny, kdo fotili, o zaslání foteček ať můžeme postupně přidávat vydařené snímky.

S láskou Kytička

pár foteček,které nám připomenou naše krásné chvíle u moře

Oblíbené orientální tance

  Chvilka času na hru

                    Opalování a koupání – prostě krása

  Poznávací výlet

Náš milý kapitán – úžasný zpěvák i bavič – Dalmatinec jak má být

  Tuto hvězdici jsme vrátili zpět do moře – tam je její domov

 Chorvatsku kromě stromů očividně rozkvetly i některé z Vás