SEMINÁŘ - VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ - kolem nás se přehnala EMMA
Náš předjarní seminář ve Valašském Meziříčí se nám vydařil. I když jeho začátek provázely podobné záhady jako seminář v Olomouci. (kdo byl s námi v Olomouci ví, že jsme nemohli otevřít dveře). Co je na tom zvláštního? Možná nic, jenže ve Valašském Meziříčí, se dveře otevřely ráno pouze Simonce, která prostory ve škole zařídila. Otevirání bylo bez problému. Ale když jsme přišli na seminář my, tak se otevřít nedaly. Fabka se protáčela a škola se pro nás stala nedobytnou pevností. Že by se z toho stala tradice duchovních andělských seminářů??
Když Simonka odběhla shánět náhradní klíče od bočního vchodu do školy, my jsme stáli v docela pořádném dešti venku.
Byli jsme si vzájemně velmi blízko, i když se vlastně některé dušičky viděly poprvé. A tak nás napadla báječná myšlenka, prosit společně andílky o pomoc. A co myslíte, že se stalo? Najednou jedny šikovné ženské ruce dveře otevřely. Asi se Vám nechce věřit, že to takto může fungovat? Ale kdo andílkům upřímně věří, ví, jak dokážou pomáhat.
A pak už jsme si jen povídali a vzájemně si sdělovali své zkušenosti a bylo nám spolu móóc krásně. Kolem nás prolétla i vichřice Emma, ale s anděly jsme byli určitě v bezpečí. Alespoň jsme se tak cítili.
Bylo opravdu skvělé, že na tomto semináři bylo několik párů. Podpora partnera v duchovním životě to je velká pomoc. Přesvědčit naše milované protějšky o existenci jemnohmotného světa je někdy nadlický úkol. Gratuluji všem, kterým se to podařilo.
Informovala jsem Vás o projektu, který se týká finanční podpory azylového domu pro ženy, byla jsem nadšená Vaší ochotou pomoci a hned po semináři se našla dušička, která peníze na azylový dům poslala. To je úžasné a já věřím,že se nám podaří pomáhat tam, kde to bude nejvíc potřeba. Po skončení semináře jsme se přesunuli do příjemné restaurace, kde jsme si ještě povídali a plánovali další akce. Jednou z takových akcí, by měl být víkendový pobyt někde v klidu v horách a měl by být pro Ty, kteří mají rádi více hory, než moře, nebo nemohou odjet na celý týden. Já se budu snažit nějaké hezké místo na jeden letní víkend zařídit.
Děkuji všem účastníkům semináře za to jak dokázali otevírat svá srdíčka. Děkuji Simonce, že zařídila hezké prostory. Děkuji andílkům,že jsme mohli opět pocítit jejich přítomnost.
Na všechny, kteří přijedou na seminář do Valašského Meziříčí 15.3. se už moc těším. Bude krátce před velikonocemi a já věřím,že opět prožijeme úžasné chvilky.
m Milá Kytičko
Děkuji Ti opravdu z celého srdce za vše, co pro lidi děláš. Přeji Ti jen sluníčkové dny a jen hodné lidi kolem sebe, kteří ocení Tvou skvělou dušičku.
Díky, že jsi a že jsem Tě mohla poznat.
S láskou Pavlína
Naše milá Kytičko,
moc Ti děkujem za včerejší seminář.Byl super.Jsem moc ráda, že jsme tam mohli spolu s manželem být.Potvrdila a vysvětlila jsi nám \\\"věci\\\", které člověk tak nějak cítí, ale pořád o nich přemýšlí jestli je to ono nebo si to jen namlouvá.Jsem ráda , že v tom počátku nejsme sami a že nás Andílci dovedli až k Tobě. Jsi opravdu užasná dušička, která se snaží pomoci spoustě dušíčkám, které tu správnou cestu hledají.I my jsme mezi nimi, a věř že mi Tvá pomoc a pomoc andílku pomohla.Jsem ted taková klidnější a snažím se mít se ráda taková jaká jsem právě ted, a nemít na sebe takové nároky(věřím ,že to zvládnu .Do práce se vrátím tam, kde mám přátele a kde se budu cítit dobře. Děkuji ji Ti Kytičko i za to, že má cesta je pomoc a štěstí manželovi.Moc si přeji at jsme opravdu štastná rodinka. Kytičko ,ještě se připomínám a prosím za zaslání cvičení a pročištění čaker.
Za všechno Ti Kytičko celým srdíčkem moc děkuji a přeji Tobě i Andílkum krásné jarní dny plné sluníčka.
ps. Máš opravdu moc krásný hlas!A Tvé písně byly jako balzám na duši.
Děkujem a už se moc těšíme na dovolenou v CHorvatsku Mirka.
Ahoj Kytičko,
posílám pár fotek ze včerejšího semináře.
Na semináři se mně i sestře Janě moc líbilo. Dneska jsem se o semináři bavila s manželem, a myslím, že ho to začalo taky zajímat. Dokonce se mě zeptal, jestli by s námi mohl na některý seminář jet Myslím, že by rád zjistil, proč jsme asi před jedenácti lety přišli o dva koně, se kterými manžel pracoval v lese a vlastně do dneška nevíme příčinu jejich uhynutí. Tak jsme to dnes spolu znovu rozebírali, že to tak asi z nějakého důvodu muselo být, ale tuším, že se na to bude chtít na některém semináři zeptat, protože mu to pořád leží v hlavě, zvlášť teď, kdy jsme si po letech znovu koupili koníka a on se bojí, že by se to mohlo opakovat.
Těším se, až se zase potkáme na některém dalším semináři, cítím, že mě to vždycky posune o kousek dále.
Díky za všechno, co pro nás děláš.
Martina
Milá Kytičko,
moc děkuji za včerejší den. Pořád ještě třídím a zpracovávám informace
Přeji Ti dny plné lásky a úsměvů
Pavla
Moje milé zlatíčka, ať Vás mé písničky hladí po dušičce tak jako Vy hladíte mně, svými krásnými slovíčky.
S láskou Kytička