SEMINÁŘ V PRAZE BYL UPROSTŘED ZAHRAD A PTAČÍHO ZPĚVU
Seminář v Praze jsme si společně krásně užili. Sokolovna na Spořilově je obklopená stromy a zahradami a tak nás uvítala krásná vůně květů a zpěv ptáků. Prostě nádhera. Jarní Praha je moc nádherná a tak hned od začátku zavládla na semináři skvělá sváteční nálada. Bylo tam příjemné ticho, mohli jsme se krásně soustředit na zasvěcení. Hodně dušiček se otevřelo, já jsem to vnímala a v duchu jsem se radovala. Cítila jsem množství energie, i když né všechny byly pozitivní. A tak jsme museli odvádět od některých z Vás přivtělené bytosti a já jsem byla moc ráda, že to pomohlo a že jste se cítili lépe. Zasvěcení archandělům bylo intenzivní a mnozí z Vás cítili zvláštnost tohoto okamžiku a tak naše dušičky byly velmi šťastné. Když jsme odcházeli společně na oběd, představili jsme si krásné procházky v Chorvatsku a začali jsme se opravdu intenzivně těšit na společnou dovolenou. Chtěla bych poděkovat Renátce Mechounkovi za skvělou organizaci, za občerstvení a za to, že se nám seminář opravdu vydařil. Všichni jsme museli uznat,že čas našeho setkání, tak strašně rychle uběhl.
Na semináři jste měli možnost vzájemně si sdělit zkušenosti, poznatky a také pochopit některé zvláštní cesty svých osudů. A někdy se zkrátka nešlo ubránit slzám a dojetí, ale my jsme se za ně nestyděli. Cítili jsme se moc hezky, tak nějak propojeně a proto jsme si slíbili, že v září se sejdeme znovu na dalším semináři. Děkuji,že jste byli tak úžasní, dokonce jste ochotně pomohli uklidit stoly a židličky. Děkuji za Vaše dárky a krásné slova, která vycházela ze srdce. Mám Vás všechny moc ráda. A na září se také těším.
S láskou Kytička
Píšu ještě plná dojmů ze sobotního semináře v Praze. Byla to náááádhera. Já jsem v civilním životě introvert až na půdu a když jsem nucená být ve společnosti kde je vice než pětl lidí, tak se necítím dobře. Na semináři jsem měla pocit jako žíznivý na poušti, který narazí na oazu, kde je navic jako bonus výborná společnost.Cítila jsem se jako mezi svými, určitě jsem se s některými dušičkami nesetkala poprvé. Kytičko, tvoje aura působí jako zesilovač vnímání. Omlouvám se, že jsem asi breptala více než to bylo vhodné, ale nešlo to zastavit. To se mi jinak nestáva.Celý večer a celou neděli jsem prožila v krásné euforii a natlakovaná láskou k lidem. V neděli ráno jsem jako první začala kteslit svou druhou mandalku v životě a během kreslení jsem zjistila, že ji kreslím pro tebe jako dík, tak ti ji posílám. Píšu ti z i-mailu mé dcery ,tento i-mail můžes klidně použít, kdybys něco potřebovala.
Ahoj Jitka
Milá Kytičko,moc Ti děkuji za seminář v Praze,jedním slovem byl úžasný,měla jsem radost se setkání s Tebou..Konečně jsem mohla bez ostychu hovořit o všem co je pro mě normální,cítila jsem se mezi vámi moc pěkně.Byla bych se ráda zeptala ještě na nějaké věci,týkající se mě,ale nechtěla jsem Tě příliš zdržovat a taky vím,že se setkáme v Čertovo Mlýně a věřím,že tam se najde pro mě chvilička.Ještě jednou chci poděkovat,že jsi mi vysvětlila,jaká dušička se zdržuje v blízkosti mojí vnučky,hned po příjezdu domů,jsem se podle tvé rady pokusila dušičku odvést ke světlu a vypadá to,že se mi to podařilo,Sárka spala klidně celou noc.Jsem štastná,že mi bylo dopřáno najít tvoje stránky a setkat se s tebou.Moc Ti děkuji za to co děláš a za to že jsi.V duchu Tě objímá a plnou náruč lásky posílá Anička
Milá Kytičko,
chtěla bych ti napsat své dojmy ze semináře. Jsem opravdu moc ráda, že jsem tam mohla být, trošku se mi pootevřeli oči a já mám pocit, že zase o něco víc vím, čím bych se chtěla zabývat. Vím, že moje cesta bude ještě dlouhá, ale chtěla bych kreslit, kreslit, kreslit..........jen si ještě nejsem jistá co. Zeptala jsi se, kdo z nás chce pomáhat lidem, já mám pocit, že chci pomáhat mrtvým, je to zvláštní, že já poseroutka, která se bojí ve tmě, která se bojí, že spatří ducha má tenhle pocit. Chci udělat šťastné ty, kteří se tu zasekli........
Moje pocity na semináři byly opravdu silné, nebylo mi kolikrát nejlíp, měla jsem pocit, že to se mnou musí každou chvilku seknout, jak jsem pak slyšela, nebyla jsem sama. Když jsi si při práci s kyvadlem řekla, že kdo si tím není úplně jistý, ať to nedělá. Když jsem vzala kyvadlo do ruky, udělalo se mi hodně nepříjemně a divně, v žaludku kámen, měla jsem pocit, že to je přesně můj případ a tak jsem kyvadélko raději schovala.
Tak si asi raději koupím karty : ).
Máš nááááááááádherný hlas, miluju hudbu, z některých tónů mi vytrysknou slzy a ty zpíváš krásně, málem jsi mě rozplakala : )).
Když jsem odjížděla ze semináře bylo mi moc hezky, vcházela jsem do metra a přemýšlela nad tím, že pojedu dlouhou trasu, že bych si měla koupit nějaký časopis, v momentě kdy mi došla tato myšlenka jsem si všimla, že jsem přešla přes prodejce Nového Prostoru, otočila jsem se a vrátila se k němu pro časopis, ve kterém mě skoro nic nezajímá. Stálo to za to, ten pán měl neuvěřitelně milý pohled, pak jsem dorazila ke kamarádce, která pro mě měla jako obvykle dáreček, bylo to tričko se zlatými andělskými křídly, no nádhera.
Pak už to bylo horší, někdo další se do mě začal pouštět, co blbnu, že chodím do sekty, že to ti lidé umí oblbnout , že to moc dobře zná a že se mám na to hodně rychle vykašlat. Není to poprvé a já nikdy nevím jak tomuhle čelit. Přece vím, co cítím ne?
A ráno mě ze spaní vytrhly neuvěřitelné křeče v nohách, tohle jsem ještě nikdy nezažila. Ale dnes mě moc potěšil můj muž, který mi řekl, že vidí už dlouho jak mě věci mezi nebem a zemí zajímají a že mě bude plně podporovat, moc mě miláček potěšil, on takový ,,realista a nenávistník lidské populace,,bylo zajímavé, jak ho to zajímalo : )))
Tak ti ještě jednou moc děkuji Kytičko a těším se zase někdy. Papa
Milá Kytičko,posílám moc pozdravů,ještě pořád mám v hlavě ty krásné chvíle v Praze a ty nádherné písničky,ještě jednou děkuji.Moc bych prosila kdyby vyšla chvilička mám takový problém,celý život cítím že jsem ošklivá,že vypadám jako chlap a pořád mám pocit že nejsem hodna všeho co se mi dostává a musím se utvrzovat pořád v tom že jsem nic neudělala špatně,že se na mne nikdo nezlobí,že se mnou dál komunikuje a od té doby co před 14 lety náhle umřel v Alžíru milovaný tatínek,kterého jsem naposledy z celé rodiny viděla já v Praze na nádraží a jeho poslední slova když jsme se loučili na mojí připomínku aby si dával na sebe pozor aby mu arabové neublížili nevím byl tam tolikkrát a ani jednou mně to nenapadlo mu to říct tak odpověděl no tak mi půjdeš na pohřeb a byla to pravda,leta jsem se z toho nemohla dostat,pořád jsem to měla v hlavě a hlavně ten pocit že tam umíral sám s tím se nemohu pořád smířit,byly kolem jeho smrti takové zvláštní záhady. Brečím tady jako želva a nevidím na klávesy,mockrát děkuji aspoň za přečtení.Jestli vyjde nějaké CD s písničkami ze semináře,okamžitě si ho koupím.S láskou Dana
Ahoj Kytičko, včerejší seminář byl moc pěkný. Spousta lidí co mají společné zájmy a snahu pomoci jak sobě, tak i ostatním. Nasála jsem spoustu informací a möžná i něco jiného... Už cesta domů byla zvláštní. V metru mně přistoupil opilý muž(ruské národnosti), a nakopl mi zadek a zase si sedl. Dnes mi paní na výstavě řekla,že má o 2 roky mladší kamarádka je má dcera. To taky potěší 
. Odpoledne strašná depka, pláč, smutek, pocit zmaru. Odešlo to až po procházce, asi 15 km. Najednou to spadlo a jsem to zase já. Dceru po semináři jen bolela hlava-naštěstí. Ale přijdeme obě zase v září. Moc se těším Hanka.
Milá Kytičko,
ráda bych poděkovala za seminář v Praze. Mám z toho tak silný zážitek, že ještě nyní tím žiju. Bylo mi tak krásně mezi těmi všemi krásnými lidičkami. Vede mě to k úvaze, jak by bylo na Zemi příjemně, kdyby byli všichni tak naplněni láskou. Moc se mi líbí, že to máš Kytičko proložený i písničkami a v té hale to mělo krásnou akustiku - fakt síla. Jsi tak otevřený, soucitný a chápající člověk. Vůbec jsem neměla obavy z toho, že bych položila hloupou otázku. Prostě nejsme všichni tak daleko, tak cítím, že to Kytičko i bereš a to je dobře. Každý máme svobodnou volbu, někdy hledáme a tápeme a jsem ráda, že se najde někdo, kdo nás nasměruje. Že je to ten správný směr, by měl každý cítit ve svém srdci.
Mé pocity po semináři jsou krásné, velice často brečím kvůli každému hezkému slovu, filmu, knize atd. Asi jsem se nějak otevřela a vše jde se slzami ven. Jsem tak trochu v alfa stavu. Taky mě Kytičko někdy přepadá strach, že je se mnou někdo. Asi jak jsi povídala, že nejsou jen krásné bytosti, ale i bytosti z nízkých úrovní, tak si to někdy myšlenkami přivolám. Zkouším volat archanděly o ochranu a pak se cítím lépe. Děkuji Kytičko a určitě se budu účastnit dalších seminářů, pro mě nejblíže v Praze.
Lída