Tento dopis, jsem zveřejnila jen proto, že je kolem nás příliš mnoho žen, které se na mně obracejí s tímto velmi bolestným tématem. Bolí mně z toho srdce, ale i toto je třeba uzdravit.

Kytička  dopis z 20.1.2009

Táto, Píšu Ti tento dopis, ne proto, abych Ti ublížila, ale proto, abych v sobě konečně něco bolestného uzdravila. Jsem Tvá jediná dcera. Byla jsem Tvým velkým přáním, po dvou synech, kteří Ti dělají jen radost a Ty jsi na ně určitě právem pyšný. Mám své bratry moc ráda, i když popravdě mám chvíle,kdy už nevěřím ani svým bratrům. Byla jsem vždy Tvá poslušná milounká holčička, které jsi dával najevo lásku a city. Všichni kolem nás obdivovali Tvou rodinu, to zázemí, které jsi nám dětem, s maminkou dával. Chodil jsi se mnou na procházky, hrál sis se mnou, četl mi knížky a maminka byla vlastně spokojená s tím, jak moc máš rád své děti. To co se dělo za dveřmi, když s námi nebyla, nikdo až do dnešního dne neví. Cizímu člověku, bych se to říci styděla a maminku mám tak ráda, že si nedovedu představit, že bych jí zasadila takovou krutou ránu. Nedokázala bych jí ublížit. A tak jsem našla na internetu poradnu, kde mi poradili , abych tento dopis Tobě svému tátovi napsala a tak je zde těchto pár vět, které byly dlouho v mém srdci jako pohár plný jedu a bolesti. Tati, byla jsem přece pořád Tvoje malinká holčička? Jak jsi mi mohl takto ublížit? Tvé ruce a polibky se staly mojí noční můrou. Sahal jsi mi tam, kam slušný otec děvčátkům nikdy nesahá!! Nevěděla jsem proč.Nepamatuji si úplně všechno, naštěstí je paměť malého dítěte jako záclona, která se časem zatáhne a zakryje Ty největší bolesti. Vzpomínám si na jeden večer, kdy jsem se naučila krásnou básničku a ty jsi mi koupil krásnou sukýnku. Musela jsem se v noci vysvléci s pyžama a v té sukýnce se ti ukázat. Vzpomínám si na Tvé ruce. Byly horké a to co jsi mi pak udělal…..To /ty dobře víš co/ mně tolik bolelo!!!! S velkou bolestí jsem ráno šla po schodech dolů a mamince jsem musela říct,že mně bolí břicho. Vrátila mně domů a nechala mně místo školy odpočívat. Za pár dnů ta bolest ustala. O to víc mně bolelo mé srdce. Jsem špatná holčička a zasloužím si to. Pořád jsem si opakovala, že musím být hodná a Ty pak možná přestaneš. Bála jsem se dostat horší známku. Naštěstí jsem měla většinou jedničky. Velká úleva pro mě, byly víkendy u babičky. Dětství jsem z vypětím svých sil přetrpěla a když jsem ukončila základní školu, trvala jsem na internátní škole. Pak jsi konečně přestal. Moje první láska v mých 17 letech. Byl Petr. Když jsem ho přivedla domů, měl jsi doslova záchvat zuřivosti, dobře Tě znám a i když jsi se snažil opravdu ovládat, mně Tvé vraždící pohledy neunikly. Nemusel ses o mně bát. Má láska za pár dnů definitivně skončila, stejně jako všechny další. Protože já tati, nejsem díky tomu, co jsi mi dělal,schopná se milovat s mužem. Má láska vždy trvá jen pár týdnů. Pak příjde den Dé, kdy má dojít s intimnímu sblížení s partnerem a já to opět nedokážu. Opět se mi vrátí mé vzpomínky. Můj partner se mi vzdaluje je někde pryč, někde v mlžném oparu. Já vidím a cítím opět Tvoje ruce. Cítím Tvoje rty. A další pro mě nechutné části Tvého těla. A zvedá se mi žaludek. Znovu to bolí !!!! Útíkám z této situace. Stejně tak, jak jsem toužila utéct kdysi, když jsem byla malinká holčička a věřila svému tatínkovi. Byla jsem slabá a neschopná jakékoliv obrany. Neměla jsem nikoho, kdo by mi pomohl. A tak se mi chce křičet, zvracet a obvykle pak dlouho pláču. To je můj sexuální život. Nic jiného jsem dosud neprožila. Nic necítila. Brzy oslavím třicáté narozeniny táto. Nemám manžela. Nemám děti. Všichni říkají, jak jsem hezká. Já chodím do psychologické poradny a stýkám se s podobně postiženými ženami. Teď jsem poprosila o pomoc i Boha a jeho Anděly Je prý nejvyšší čas. Budu se snažit pracovat na svých myšlenkách a dokázat jednou opravdově milovat se vším, co k tomu patří. Moc toužím po děťátku a jestli to dokážu,věř mi táto, že nikdy nedovolím, abys byl s mojí dcerou sám. Budu ji ochraňovat před takovými ……, jako jsi byl Ty. Nedovolím, aby jí někdy její otec udělal to, co jsi Ty udělal mně. Moje dcera bude první, komu to všechno řeknu, aby věděla, že já jsem její pozemský anděl a nedovolím, aby jí kdokoli ublížil a zničil jí celý její život, jako Ty mně. Tečou mi slzy a i když Ti nadávám, snažím se v sobě něco uvolnit a odpustit Ti. Abych Ti mohla znovu začít říkat TÁTO. Posílám ti kontakt na stránky, kde si tento dopis přečteš Tuto písničku posílám paní Kytičce,Tobě a všem maminkám a holčičkám. A taky hodným tatínkům, kteří nejsou jako TY. Zpívá ji Jakub Smolík Zapni si zvuk Tati, tato písnička je moje velké přání, které už mi nikdy bohužel, nemůžeš splnit. Mít hodného tátu, který mi dá pocit jistoty a bezpečí.

Tvoje Hanka

 Děkuji Jakubovi Smolíkovi za tuto krásnou písničku.  Zdroj tohoto videa, You Tube.

Prosím zapněte si zvuk. Stačí kliknout na šipku.