BUDE MÁ DCERA TRPĚT?
24.9.2008
Dobrý večer,
pravdu povediac, neviem, prečo vám práve teraz píšem. Písala som už dvaakrát, ale asi ste môj mail nedostali.
Viem, že toho máte veľa a vaša pomoc "nám obyčajným smrteľníkom" sa mi zdá byť úžasná. Potrebovala som ju pred časom aj ja, momentálne neviem, čo potrebujem.
Teda viem, ale to mi nikto nepovie. Chcem sa spýtať, či sa dá spojiť aj s dušičkami, ktoré práve teraz žijú medzi nami svoj život. Neviem, či mi rozumiete, ale môj život sa pred pár mesiacmi nečakane obrátil o 180 stupňov. Po šťastnom a očakávanom druhom tehotenstve sa nám narodila dcérka, ktorá má ťažkú vývinovú chybu mozgu a jej prognózy sú veľmi zlé. Nikto mi však nepovie, čo bude ďalej, aký bude jej život a tiež náš. Možno si teraz myslíš, že som sebecká a ide mi o vlastné pohodlie, ale nie je to tak. Haničku milujem z celého srdca, len nechcem, aby sa trápila. Už máme za sebou epileptické záchvaty, ktoré sa vraj budú takmer určite opakovať. Ten pohľad, keď sa vaše dieťa zmieta v kŕčoch a nemôžete mu pomôcť, je hrozný. Ten pocit beznádeje sa vo stále strieda s pocitom odhodlania neveriť lekárskym prognózam.
Prepáčte, že vám píšem a mojím mailom vás oberám o čas. Chcela by som len vedieť, či moja dcérka nebude v živote zbytočne trpieťbolesťami, či bude aspoň v rámci možností šťastná a či jej môžem nejako pomôcť. Milujeme ju z celého srdca, len to ukrutne bolí...
S pozdravom,
Lucia
... a ešte raz PREPÁČTE..
Milá Kytička,
písala som vám len prednedávnom a vtedy som vlastne ani nevedela, čo chcem. Ale situácia sa zmenila a ja potrebujem pomoc. Vašu pomoc.... Prosím! Neviem, prečo mi nechcete odpovedať. Stane sa niečo zlé, alebo som to ja, prečo neodpovdáte? Neviem, ale potrebujem vedieť niečo viac, čo nás čaká, aký bude mať naša dcérka život. Prosím! Neviem sa už tešiť zo života, dokonca ani môjmu synovi sa už občas nedarí vytrhnúť ma z môjho zúfalstva. Prosím, pomôžte mi...
P.S. Pripájam vám najkrajšiu fotku našej Haničky, ktorá mi aspoň trošku pomáha.
6.10.2008
Drahá Lucie,opravdu pokaždé neodpovím, a někdy to ani nemá žádný důvod, jen ten, že můj čas je opravdu omezený.Tentokrát, jsem mlčela, protože pravda je někdy krutá. A já jsem jen člověk. Někdy mé informace nejsou radostné. Tak ráda bych Ti napsala něco hezkého a povzbudivého. Víš, dívala jsem se na fotku Tvé Haničky, je krásná, ale jakoby pořád byla v křeči. už jste se spolu setkaly v jednom z Tvých předchozích životů.Vaše setkání nebylo moc láskyplné. Byla jsi bohatá žena a nadevše jsi milovala svého syna. On si však přivedl ženu, která nebyla z Vašich společenských vrstev. Nemohla jsi snést tu myšlenku, že syn se takto ponížil. I přes Tvůj odpor jí přijal jako svou manželku.Vidím jak tě to vnitřně sžírá a jak jsi k této ženě nepřející. Jsi odhodlaná se té ženy zbavit. Vidím jak jí žena s tmavými vlasy, která je ve Tvých službách něco dává do jídla. Manželce Tvého syna je opravdu hodně zle. Navíc se situace zkomplikovala. Čeká dítě. Její zdravotní stav se zhoršuje. Přišla o dítě.Ani to, ale nezastavilo tvou nenávist. Tvé zaslepené srdce bylo neoblomné a pokračovala jsi dál ve svém plánu. Za nějaký čas přišlo vysvobození, v podobě smrti. Ale duše té ženy nenašla klid. Byla to žena čistého srdce. Tvého syna milovala upřímně a on její ztrátou velmi trpěl. Její duše byla stále s Vámi. Cítila jsi ji za sebou na každém kroku. Její oči Tě provázely po zbytek života. Stála u Tvého lože, když jsi umírala a neodložila jsi břemeno tajemství ani při této chvíli. Dlouho jsi byla v duchovním světě, aby jsi pochopila základní principy.Nyní jsi připravená smýt svou vinu a nenávist k této duši. Vrátila se k tobě v podobě nevinného dítěte. Ty jako matka jí velmi miluješ a to je moc dobře. V jejích očích je ale stále strach. I když se směje, bojí se. Musíš získat její důvěru a lásku. Nejsem si jistá,zda jak u Tebe zůstane dlouho. Odpověď na tuto otázku zůstane nevyřčená. Cítíš bezmoc, bolest, a strach z rozloučení. Jsou to pocity,které si máš prožít. Při záchvatu Haničky sama jakoby jsi cítila fyzickou bolest. Ona však netrpí. Jakoby se její duše při těchto potížích dostávala do jakési apatie a bolest se jí nedotýká. Ona si bolest totiž nezaslouží.Věř, že jestli Hanička jednou odejde, znovu se k Tobě vrátí. Opatruj ji s největší láskou a péčí. Čím více lásky ji budeš schopna dávat, tím víceji jednou dostaneš. Poselství pro Tebe:Dokud je Tvá dcera naživu, vezmi její život do svých rukou a raduj se z něj. Narodila se s právem na štěstí, na lásku a tvou lásku sdílí a cítí.Má se radovat ze života, zkrátka být. To je to jediné na čem záleží.Přeji Ti Lucie hodně trpělivosti lásky a sil, aby jsi svůj úkol zvládla.
S láskou Kytička
Milá Kytička,
keď som dnes spúšťala počítač, videla som, že mi prišla nejaká správa. Neviem prečo, ale bola som si istá, že je od Vás. Nešla som hneď zistiť moje tušenie - nebolo to treba. Ale keď som si sadla večer k mailu a začala som čítať správu od Vás, neď som mala v očiach slzy a stále sa mi vracajú pri predstave toho, čo som vykonala v minulom živote. Neviem síce, ako takéto veci dokážeš aj cez počítač, ale netušíš, ako mi tvoj mail pomohol. Ďakujem. Plačem síce, ale som ti neuveriteľne vďačná. Strašne to bolí a ani si neviem predstaviť, ako som mohla byť schopná niečo tak ukrutné urobiť. A teraz musí za to moje srdiečko trpieť. Viem síce, že ju to nebolí (ako ste mi napísali), ale moje srdce matky trpí.
Máte pravdu, naozaj je stále akoby v kŕči. Lekári to nazývajú hypertonus, ale mne sa stále zdalo, že to nie je všetko. A pravda je aj to, že prežívam všetky tie pocity, čo ste napísali. Na jednej strane by som bola vďačná, aby si ju Pán Boh vzal k sebe, aby sa netrápila, ale pri tej predstave je mi veľmi smutno. Keby som si ju už nemohla privinúť, pritúliť, pobozkať. Chcem, aby bola šťastná a aby sa u nás cítila dobre. A k tomu sa musím zmeniť - ukľudniť sa a prehodnotiť svoje požiadavky na mojich blízkych. Najmä na syna. Ďakujem, že ste mi pomohli si to uvedomiť. Veľmi prosím každý deň Boha, aby mi dal silu zvládnuť tento údel. Chcem ju vidieť šťastnú. Preto, že je moja dcéra. Aj preto, že mi je hrozne ľúto, aká som bola príšerná...
Dúfam, že dokážem túto úlohu splniť. Milujem ju a chcem ju prijať celým srdcom. Hoci sa stále bojím, nejakým spôsobom mi Váš mail pomohol. Vlastne sa mi dejú v poslednej dobe naozaj zvláštne veci, ktoré pripisujem božej moci. To, že som objavila Vaše stránky je jednou z nich. A asi pred mesiacom som bola u jednej kartárky (prvýkrát v živote a snáď aj posledný). Tá mi povedala, že budem mať ešte dieťa. Nie som si tým istá, lebo mám obrovský strach, aby sa znovu nezopakovala Haničkina diagnóza. Ale teraz by som rada vedela, či mala naozaj pravdu a my budeme mať tretie dieťatko.
Ešte raz Vám naozaj veľmi pekne ďakujem. Hoci ma strašne bolí obsah Vášho mailu, som rada, že už viem PREČO. Ak by ste si na mňa ešte niekedy našla čas, budem Vám vďačná. A ak Vám to nebude vadiť, rada by som sa Vám ešte ozvala. Veľmi mi pomáhate...
Lucia
Komentáře
Přehled komentářů
bCMebJ <a href="http://ngmvmgjzqzmd.com/">ngmvmgjzqzmd</a>, [url=http://epmlavatmpqs.com/]epmlavatmpqs[/url], [link=http://wxfrbfdbldcf.com/]wxfrbfdbldcf[/link], http://fsuolhnswahs.com/
Lucii!!
(Marianna, 10. 10. 2008 21:42)
Je to krásná odpoveď od Kytičky, ktorá dáva do svojich odpovedi všetko... Áno, i také detičky potrebujú lásku, ako je Tvoja Hanička a buď šťastná, že si ona vybrala za mamičku Teba... Vieš, že jej máš splatiť veľa a vybrala si ťa preto, že vedela, že Ti to zvládneš!!!
Prajem Ti veľa trpezlivosti a lásky a teš sa s ňou čo najdlhšie.....
Lucke
(Lenka, 8. 10. 2008 9:46)Lucka, nerieš dopredu zajtrajší deň, pretože nevieš presne aký bude, ten budeš riešiť zajtra, až nastane. Ži naplno s láskou v srdiečku ten dnešný. Posielam Ti veľa lásky a želám veľa vnútornej sily na zvládnutie Tvojej cesty. Lenka
Lucke
(Lenka, 8. 10. 2008 9:45)Lucka, nerieš dopredu zajtrajší deň, pretože nevieš presne aký bude, ten budeš riešiť zajtra, až nastane. Ži naplno s láskou v srdiečku ten dnešný. Posielam Ti veľa lásky a želám veľa vnútornej sily na zvládnutie Tvojej cesty. Lenka
Ďakujem za Vašu podporu
(Lucia, 7. 10. 2008 21:46)
Veľmi Vám všetkým ďakujem za podporu a milé slová. Máte pravdu, že mi Kytičkin mail moc pomohol. Aj keď to neuveriteľne bolí, že som niekedy dokázala byť tak zlá, teraz cítim, že sa s celou situáciou dokážem snáď už nejako vyrovnať. Dúfam, že mi to vydrží a ak by som sa zasa začala "strácať", mám si na čo spomenúť. Našu dcérku veľmi milujem a nikdy neprestanem. Nech sa deje čo sa má diať, nech je aká je. Teším sa z nej a z každého jej úsmevu. ...aj keď nepatria mne. Na fotke sa smeje na hračku. Ale to nevadí, aspoň sa smeje.
Ešte raz ĎAKUJEM...
Lucia
pro Lucku
(saša, 7. 10. 2008 16:20)Lucinko,máš moc krásnou holčičku a je mi líto,co zrovna prožíváte...zároveň mně napadá,že je moc dobře,když si nepamatujeme,jak jsme druhým v minulých životech ublížili...každopádně není náhoda,že Ti Kytička všechno řekla....dostala jsi velkou šanci to napravit...moc Ti držím pěstičky a pomuchlinkuj maličkou i za mně§Objímám s láskou Saša
pro Lucii
(Anna, 7. 10. 2008 12:01)Lucie, dobrý den,je fajn, že jste poslala fotečku Vaší Hanky, je pěkná a vypadá spokojeně, na koho se usmívá ?Chtěla bych Vám napsat,jak je maminka pro dítě tou úplně nejdůležitější osobou vždy po celý život. I když teď vidíte převážně kopec problémů, nenechte se tím udolat.Ale proč Vám píšu, letos v červenci jsem cestou vlakem potkala maminku s klukem (asi tak 15 let mu mohlo být), kteří cestovali stejným směrem.On byl postižený,maminka už né nejmladší byla vysloveně pohodový člověk, povídali jsme si jako bychom se znali.Kluka jsem upozornila, že na vysokém komíně poblíž trati má hnízdo čáp(bocian), moc se nám to všem líbilo.Cesta nám utekla, ani jsme se nechtěli loučit.Na tu maminku myslím i teď, jak to všechno zvládala a kolik ji to určitě už stálo sil.Přeji Vám hodně štěstí.A.
Pro Lucku
(Channah, 7. 10. 2008 11:12)Milá Lucko,po přečtení Tvého příhěhu mi slzy vstoupily do očí,vím,že je to všechno moc těžké,ale věřím,že to zvládneš,vím jak velká je láska k dítětí.Posílám Ti plnou náruč lásky a moc a moc síly.Objíma Channah.
Lucince
(Petra, 7. 10. 2008 9:52)Lucinko,tvůj příběh je moc smutný,ale věřím,že všechno zvládneš.I já jsem cítila z Kytiččiny odpovědi,že je dobře,že ti napsala proč se to všechno děje.Vím,že tedˇ se s tím vším mnohem líp vyrovnáš.Vím,že svou holčičku moc miluješ a jsem si jistá,že i ona tebe.Držím ti palečky atˇ máš dostatek síly všechno zvládnout.Uvidíš,že zase bude dobře.
BXaWFBfa
(pidine@kndooz.com, 4. 4. 2010 4:03)