Milá Kytičko,¨
Připadá mi, že svým způsobem odsuzuješ ženy, které podstoupily interrupci.
Nelíbí se mi to, protože si myslím,že právě žena má o svém mateřství svobodně rozhodnout.
Je to naše právo a já osobně bych nechtěla na svět přivést dítě, které nemá úplnou rodinu a zázemí. Navíc si myslím, že do 12. týdne těhotenství dítě nemůže vůbec nic vnímat.
Proto se mi zdá, že je kolem potratů je vytvořena taková nepřiměřená
atmosféra emocí.
Ale jinak se mi tvoje stránky moc líbí.

Evženie

Milá Evženie,
dobře míněná rada, nebo varování, to ještě není odsuzování. Já se naopak snažím ženám, které interrupci podstoupily pomoci odpustit sobě i těm odmítnutým nenarozeným dušičkám.
A to  právě z důvodu trvalých depresí, nebo jiných psychických problémů. Často si tento blok ženy přinesou už z minulého života. Každé provinění člověka proti životu, vyvolá zátěž karmy a člověk si tento skutek musí tvrdě protrpět.
Celá řada žen by tu mohla popsat úlevu po rituálu odpuštění, kterou v nitru
své duše cítila.
Je opravdu důležité si uvědomit fakt, že v osmi týdnech má děťátko samostatný krevní oběh a bije mu srdíčko. A vnímá bolest, radost i strach……
Není to žádný neurčitý shluk buněk. Je to člověk. Malinký, bezbranný, ale s lidským srdcem a duší.

Měla jsem možnost vidět dokument jak takový potrat probíhá. Kamera byla v lůně matky a s přesností sledovala reakce plodu..To malinké tělíčko uhýbalo a snažilo se dostat se z dosahu smrtící zbraně.
V ruce gynekologa byl lékařský nástroj, ale tentokrát nezachraňoval život. Tentokrát zabíjel.

Tělíčko děťátka bylo roztrháno na kusy a vybráno z matky. Zbytky tělíčka byly hozeny jako hromádka odpadků do plastové nádoby. A takto se zachází s životem, který nám byl Bohem poslán? Byl nám dán do našich rukou, abychom žasli a chránili jej, jako křehká křídla převzácného motýla. My jsme jej ,ale nedokázali ochránit. Dokonce jsme jej sami odsoudili ke smrti.
Ano Evženie, já samozřejmě souhlasím s tím, aby se děti rodily do harmonického prostředí a do rodiny plné lásky a radostného očekávání. O to by se ale měla matka umět předem postarat a pokud toho není schopná, měla by udělat všechno proto, aby k otěhotnění vůbec nedošlo. Možností je celá řada. Pokud,ale k otěhotnění dojde, ať příjme svůj úkol a udělá to, co se od ní očekává.
Přála bych si, aby ženy, měly alespoň částečně takové mateřské cítění, jako některé druhy zvířat.

Bolí mně, že člověk, který je nejinteligentnější ze všech tvorů,
cíleně zabíjí své potomky.
Stále mi andělé připomínají, že život je zkrátka NEDOTKNUTELNÝ
Kdy už to všichni konečně pochopíme?

Přikládám zde fotografii, kterou geniálně nafotil Paul Harris.
operace páteře uvnitř dělohy.
Když Paul Harris fotografoval operaci, zvěčnil i moment, kdy děťátko vystrčilo
svoji malou ručičku a chytilo ruku operujícího lékaře. Tato fotka se objevila ve
většině světových novin a v Irsku se stala 'nejsilnější.
vlajkou' bojujících proti legalizaci interrupce.Ta maličká ruka, jejíž
obrázek
obletěl svět, patří Samuelu Alexanderovi, který se narodil vloni 28.
prosince.
Prosím za všechny ty, kteří zvedají malinké ručičky k prosbě a volají:
Maminko, prosím Tě , nezabíjej mně!!“

Pro Evženii (Helena, 24. 09. 2007 08:32)