Moje milé sluníčka

Vy víte, že tyto stránky jsou plné příběhů, které nejsou nikým vymyšleny. Prožili je skuteční lidé. Některé můžete potkat na mých seminářích, nebo v Chorvatsku, jiní zůstali v anonymitě a dál se snaží žít svůj život a jít cestou, která jim byla ukázána.

Všechny zkušenosti, které mám a získávám předávám dál, aby je i jiní lidé mohli používat případně předávat dál.

Všechny zkušenosti, poznatky, rituály a postupy mé duchovní terapie, které fungují, mohou někomu pomoci. Proto Vám dnes napíšu, jak můžete pomáhat pomocí energie Miguraj budoucím maminkám. Měla jsem možnost pracovat s vlastní dcerou. A tak všechno začalo příjezdem do Chorvatska / kdo byl na turnusu č. III. si jistě vzpomene/. Přijela jsem do Chorvatska s dcerou a jejím partnerem a všeobecně na všechny z Vás působili jako hodně zamilovaný pár šťastných dušiček.  Moje dcera absolvovala v červnu 2008 odblokování psychických bloků, pročištění aury a odvedení přivtělených bytostí. To všechno jsme jí udělaly s pomocí andělů a mojí kamarádky Alenky, která navíc léčí pomocí barviček a obrázků. Všechna léčba měla směrovat k velmi krásnému cíli. MIMINKU.

Moje dcera, (stejně jako celá řada maminek, které mi píší )  už o dvě miminka přišla.

V jednom těhotenství nebyla dušička miminka přítomná a podruhé mělo děťátko nemocné srdíčko a tak stejně jako u Janinky s dušou bábetka, ( jejíž příběh je na těchto stránkách) miminko ještě před narozením zemřelo. Proto byl u ní psychický blok, který si neuvědomovala a přestože se ve svém prvním manželství snažila otěhotnět, miminko nepřicházelo.

Doporučila jsem budoucí mamince změnu prostředí a všichni jsme věděli, že andílci budou stát při nás, když nám Chorvatsko poradili jako vhodné místo na početí našeho miminečka.

Pobyt v Chorvatsku, moře, procházky a krásné prostředí, bylo jako stvořené k početí nového života.

Při meditacích jsem prosila anděly a společně jsme volaly duši miminka ke spojení.

Na konci srpna jsme už tušili, že možná miminko přijde. V září byly pozitivní těhulkovské testy a v říjnu na ultrazvuku jsme poprvé uviděli bít jeho srdíčko. Jak víme, duše miminka přichází s prvním pohybem jeho těla a to je první stah srdečního svalu.

Byli jsme šťastní a celá naše rodina se na miminko začala moc těšit.

Budoucí maminka byla také velmi šťastná. Když však přešlo několik prvních týdnů, objevily se psychické problémy. Měla jsem vážné obavy, že může dojít až k depresím. Byl velmi patrný nevysvětlitelný smutek, nechuť ke všemu a jakási vnitřní apatie. Lékaři doporučili návštěvu psychiatra, následně psychologa a já jsem poprvé v tomto případě použila energii Miguraj.

Zasvěcení budoucí maminky proběhlo klidně,cítila se dobře,  ale pocity sklíčenosti a smutku za pár dnů, dál pokračovaly. Při napojení na dušičku miminka jsem pocítila tento nevysvětlitelný smutek i já. Cítila jsem velkou křivdu, strach a bezmoc. Viděla jsem trpící ženu, v nelidských podmínkách života. Viděla jsem minulý život miminka, jako nesmírné utrpení a bolest.Tato duše miminka k sobě jakoby z minulosti poutala i jiné duše, které se kolem mé dcery zdržovaly.

A tak se v bytě, kde dcera bydlela začaly projevovat duchovní síly. Rozsvěcovalo se světlo, po chodbě přecházely stíny a když mi i budoucí tatínek sdělil, že se u nich opravdu něco zvláštního děje, vyčistila jsem celý prostor bytu a odvedla duše, kterých tam bylo víc.

Mezi tím došlo k vyšetření budoucí maminky u paní psycholožky, která zjistila, že všechny negativní pocity jsou spojeny s pocity našeho miminka a přecházejí na maminku.

Paní psycholožka (taktéž pracující s energiemi) nám sdělila,že u maminky dochází k jakémusi očistnému procesu a že si jí miminko tím připravuje, aby byla dobrá maminka.

Po očistě bytu, deprese a negativní pocity, překvapivě rychle  zmizely.

A tak jsme se šťastně dostali až k 33 týdnu těhotenství a naše miminko rostlo a sílilo.

Pak přišly problémy s placentou a lékaři hrozili předčasným porodem. Maximálně do 35 týdne a pak musíme vyvolat porod.

V placentě se objevily díry a miminko přestalo přibývat. Opět jsme prosili anděly a předávala jsem mamince i miminku energii Miguraj. Pak přišlo krvácení, bolesti a opravdu hrozilo, že miminko se narodí dost malé a dříve než v termínu. Jak ale postupoval čas, vše se začalo zklidňovat a co lékaři nemohli pochopit, placenta opět začala pracovat tak, jak má. Tak jsme se šťastně dostali až ke 40 týdnu. Když odjela dcera do porodnice, posílala jsem nejprve energii na dálku, jako kdykoliv jindy. Cítila jsem ale, že osobní kontakt bude mnohem lepší. A tak jsem ve čtyři ráno přijela do porodnice a věděla jsem,že se nikým nenechám odbýt a budu u své dcery.

Věděla jsem,že už několik nocí pořádně nespala, a že energii bude nutně potřebovat. A tak jsme až téměř do konce porodu byly spolu. Když měla bolesti, které provázel  často třes a zimnice (nedostatek energie) chytla jsem jí za ruce a cítila jak proud energie prochází mým a jejím tělem.

Třes se okamžitě zastavil. Mezi kontrakcemi jsme si povídaly a já jsem prosila archanděly o pomoc, budoucí tatínek hladil a líbal bříško a povzbuzoval miminko  Energie Archandělů jsem viděla i v porodním sále a tak jsem byla klidná. Archanděl Gabriel stál přímo u mé dcery. Tak velmi jsem právě jeho prosila o pomoc. Měla jsem velkou radost.

Stále jsem si vizuálně představovala proud andělské energie, který proudí a obaluje mou dceru.

Vše proběhlo tak neuvěřitelně rychle. Stačilo jen dvakrát zatlačit a 15.4. 2009  o půl sedmé ráno už na nás vykoukl Lukášek.

Vážil 3,35kg a měřil 50 cm.

Maminka byla šťastná a hlavně překvapená, rychlostí a lehkostí porodu.

Já jsem ještě chvíli s pokorou děkovala za zázrak, který nás potkal.

 Na začátku příběhu byla otázka : CO MÁM DĚLAT, ABY VŠE PROBĚHLO TAK, JAK MÁ A MIMINKO BYLO ZDRAVÉ?   Odpověď:  Vidět sebe a miminko šťastnou. Nepřipustit si, že by tomu mohlo být jinak. Věřit andělům a všechno položit do rukou Stvořitele.

Přijímat energii z Vesmíru a posilovat víru, že všechno je v pořádku a děje se tak, jak se dít má.

Rada pro všechny , kteří jsou zasvěcení do energie Miguraj :  Nenechávejte si energii, která skrze Vás proudí jen pro sebe. Posílejte ji s láskou tam, kde je potřeba......

 Kytička

Měla jsem ještě potřebu něco připsat. Poslední fotka, to je pár hodin po porodu.

Maminka sedící krátce po porodu na turka, upravená, nalíčená ( pro svůj dobrý pocit) na otázku "JAK SE CÍTÍ??"  odpověděla s tajemným úsměvem:  "SKVĚLE"

Zdá se, že cokoli dodávat , kromě slova  DĚKUJI   je zbytečné. ......