PŘÍBĚH 1.
Milá Kytičko,
děkuji ti za pomoc a čas, který věnuješ lidem kolem sebe. A hlavně za lásku, která prostřednictvím tebe léčí a pomáhá druhým.
Píšu jen pro informaci, neboť jsem ti psala nedávno o radostné novině, že čekám miminko. Zhruba před měsícem jsem začala krvácet a během pár dní potratila. Bylo to na začátku těhotenství, takže nebyla nutná kyretáž, ani žádné čištění, tělo si poradilo samo. Za což jsem velmi vděčná. Trochu jsem si poplakala, ale jinak vše beru, tak jak to je a děkuji Bohu, že aspoň víme, že jsme zdraví, a že přirozeně otěhotnět lze. Budeš se divit, ale jak jsi mi psala ten svůj sen: ...o dvojčátkách, kterým hrozilo nebezpečí od té staré ženy...\", Tak na ultrazvuku byly tehdy opravdu zřetelné 2 zárodečné váčky, tedy možná dvojčátka . Děkuji kytičko za vše. Modlím se k Bohu za všechny maminky, kterým se cesta k miminku nedaří, ať jim Stvořitel požehná a za tebe, ať máš stále dostatek síly, zdraví a radosti.
S úctou Eva K.
Drahá Evičko,Nejspíš Ti ani nemusím psát, že mne Tvůj email nepotěšil a že mne zabolelo srdce. Tak moc jsem si přála, abys děťátka donosila. Ani nevíš, jak s každou „svou“ maminkou těhotenství prožívám.
Narození zdravého miminka je vždy úspěch a já jsem doufala, že se nesplní to, co mi naznačoval sen.
Vzpomínám si na ten sen docela přesně. Snažila jsem se v něm chránit Tvé děti. Malá dvojčátka. Cítila jsem velké nebezpečí.
Pak jsem Ti napsala, že máš mít neustále před očima větu, že těhotenství i porod budou v naprostém pořádku, že si nemáš připustit jinou myšlenku. Evičko, i když chápu, že Tě to moc bolí, nepřestaň doufat a věřit. Nemuseli Ti dělat kyretáž, tvé tělo si s tímto nouzovým stavem hezky poradilo. To je dobré znamení. Víš, že můžeš otěhotnět. Víš, že to jde. Příště budeš lépe připravená.
Doporučím Ti určitou speciální terapii. Budeme se věnovat usilovně tvému fyzickému tělu, a posilovat Tvou ženskou energii. Nepřestaneme věřit, že děti přijdou. Byl to varující sen, - nebezpečí - dvě děti – to se splnilo. Teď zbývá dokončit děj. Aby děti byly šťastné a v bezpečí a ve tvé náruči. A to se budeme ze všech sil snažit.
Posílám Ti světýlko do dušičky a prosím a modlím se, aby se vše stalo tak, jak si přeješ. Abys dokončila léčbu duše a mohla se radovat ze svých dětí.
S láskou Kytička
PŘÍBĚH 2.
Drahá Kytičko,Je opravdu těžké vysvětlit Ti situaci, ve které se právě nacházím. Před krátkým časem mi navždy odešel můj manžel Jaroslav. Ještě večer jsme byli na procházce a v klidu a pokoji šli
spát, jako každý večer.Nad ránem mně ale náhle probudilo jeho sténání a než přijela sanitka, byl zkrátka konec. Už nešlo nic udělat a pomoci mu. Jsem zdravotní sestra Kytičko a o to víc mne trápí, že jsem mu nedokázala pomoci. Spala jsem a netušila, jaký boj můj manžel svádí.
Pro všechny je to hrozné a nedokážeme se s tím stále vyrovnat. Manžel byl velmi činorodý, miloval zvířata a také lidi. Proč toto musím prožívat. Je tu tak prázdno Kytičko a věř mi, kdybych našla sílu, šla bych za ním. Byla to má životní láska. Píšu byla, a krvácí mi přitom srdce. Zdá se, že už nemám ani sílu plakat. Jsem na pokraji sil a nevím, co bude dál.
Děkuji Ti Kytičko, že jsem Ti mohla napsat.
Anička
Milá Aničko,
Vím, že to bolí a že se Ti zdá, že čas se už zastavil. Tvé noci a dny jsou prázdné, beze smyslu, bez jakékoliv radosti a vyhlídky na lepší dny. Nic nemá chuť, vůni, ani barvu. Rána jsou mrazivá. smutná a bez slunce. Tak moc bolí ztracená láska. Týdny plynoucí bez jakékoliv změny a naděje na návrat. Přesto mi věř, že Tvůj Jaroslav je blízko, téměř neustále je ve Tvé blízkosti.
Oba jste skuteční, jen každý v jiné podstatě a podobě vědomí. Ty ve fyzické a on v duchovní. Tak rád by Tě objal a dal Ti najevo svou lásku, která přesto, že prošla branou smrti, stále je silná živá a planoucí. Jen jí nemůžeš právě teď vnímat a cítit fyzickými smysly.
To,že Jaroslav odešel má pochopitelně svůj důvod. Možná to byl jen Tvůj dojem, že Jaroslav byl v dobré pohodě. Velmi dobře skrýval to, co by Tě mohlo trápit. Mám pro Tebe vzkaz:
Moje nejdražší Aničko. Jsem, kde jsem a není možné, abych popisoval, co cítím, vidím, nebo
slyším. Jen připomínám, že jsem a vnímám. Tvůj smutek mi nedovolí odejít a tak stále přicházím a zase odcházím, srovnaný se stavem, ve kterém se nacházím a ve kterém funguji. Abys věděla, že opravdu vnímám Tvou osobu, prosím, abys přestala obviňovat sebe z mého odchodu. Můj přechod do jiné podoby byl nutný a přirozený. Nic nemohlo změnit stav, který nastal. Události byly rychlé a já jsem netrpěl fyzickou bolestí. To jen Tvoje srdce nese ten kříž, jak často říkáš. Nemluv o mně jako o mučedníkovi. Nelze mluvit o utrpení těla. Vše trvalo pouhých pár okamžiků. Ještě jsem vnímal tvůj nářek a byl trochu zmatený volností, kterou jsem pociťoval. Vše, co jsi udělala, však bylo už zbytečné. Nelituj mé chátrající tělo, které by nemohlo dál fungovat tak, abych se cítil důstojně. Mé smysly v posledních týdnech slábly a já to vnímal, jak mi síly odcházejí. Jen si vzpomeň, jak ses zlobila, že se zadýchávám do schodů, a jak začínám zapomínat. To, co se stalo, bylo řešení, v každém případě lepší, než Tvé vize muže odkázaného na pomoc ostatních. To, o co stojím, je Tvůj úsměv a další cesta Tvého života. Nezahazuj další příležitosti. Nepřestávám milovat. Všechny, které jsem měl rád, stále miluji.
Jaroslav
Přeji Ti Aničko hodně síly a odvahy jít dál, i když se cítíš, sama, máš kolem sebe lidičky, kteří Ti pomáhají. I ty začni pomáhat lidem okolo sebe. To je nejlepší lék na samotu srdce.
S láskou Kytička
Dětátko
(Martina, 3. 1. 2011 10:19)