Moje nejlaskavější sluníčka, přemíra mé práce a žádosti duchovně naladěných bytostí, kterým pomáhám, bohužel omezuje mé přispívání s příběhy. Toto téma je ale velmi potřebné, protože mnoho lidí mne ať už písemně, nebo osobně, zkrátka žádá o hledání inkarnovaných duší v tělech zvířat..

           Příběh Pavel a Bady.

Tento muž, prožil téměř 13 let ve společnosti svého psího přítele s kterým byli v naprostém souladu. Badynka si dovezl jako malé štěnátko Zlatého retrívra. Od té chvíle byl život Pavla víc bohatý a láskyplnější. Jejich život byl propojen také vzájemnou  radostí a legrací, Chodili na dlouhé procházky, jejich společná řeč fungovala pouhou výměnou pohledů a nebylo nic, kromě smrti, co by tyto dva parťáky mohlo rozdělit. Jenže léta běžela a z neposedného, roztomilého štěňátka se postupně stal statný, dospělý pes a později starý, věrný, přítel. Byl vyrovnaný a klidný, už nezvládal tak dlouhé procházky, čím dál častěji odpočíval a pak přišel ten den, kdy Badyho postihlo selhání ledvin a následně začaly kolabovat další orgány. Vše přešlo do utrpení a bolesti a na doporučení veterinárního lékaře přišla na řadu uspávací injekce a smrt. Je to ta chvíle, které se bojí každý, kdo miluje tyto čtyřnohé, chlupaté bytosti, plné věrnosti, lásky, oddané svému pánu tak silně, že obětují úplně vše, ze svého bytí.

Vše se odehrálo tak rychle a nečekaně, že rána v srdci Pavla, byla opravdu velmi hluboká. Každé další ráno bylo prázdné, večery ve smutku a opuštění, tichosti a myšlenek, jak se asi má můj přítel nejvěrnější. Nic nepomáhalo zahnat tu ostrou a silnou bolest, ke které se přidaly výčitky......"Měl jsem právo ukončit jeho život?" A tato cesta a otázky, přivedly Pavla, až k mým dveřím.

Duše zvířat mají své úkoly a vyšší dohody, podobně sestavené do vyššího plánu, jako duše lidské. Mají svá karmická pověření, své úkoly a taky hodně obětí a pomoci těm, ke kterým přichází. Povaha psa je přesně taková jaká má být, aby své úkoly zvládl co nejlépe. Pokud je zvíře nemocné, nebo zraněné, odchází jeho duše do společné duchovní roviny. a pakliže člověk ukončí jeho život milosrdnou pomocí v momentě, kdy už jiná možnost záchrany není, neděje se nic, co by ublížilo jeho duši, jen se ulehčí přechod duše, do lepší roviny bytí. 

Několik dní, může následovat intenzivní pocit, stálé přítomnosti zvířete, i když tu už fyzicky není. Sama jsem zažila,  dotyky, jakoby moje fenka skočila a stulila se vedle mne,jako obvykle, když jsem usínala. Rozsvítila jsem,  protože to bylo tak autentické a až při pohledu na prázdné místo, jsem si uvědomila, že už není se mnou v tomto fyzickém světě. I na tyto zvířecí duše doléhá náš smutek a utrpení z odloučení, proto bychom se měli snažit ovládnout smutek a přát duši našeho kamaráda volnost, radost a harmonii ze splynutí v duchovním světě. Nikdo snad nepochybuje, že to bolí. Ale bolest se rychle léčí, pokud máme intenzivní přání, ať se náš miláček, má co nejlépe, a co nejdříve se vrátí. Můžeme to klidně nazvat jen takovým odskočením pro nové, a lépe fungující tělo. 

A tak se Pavel rozhodl, využít kontaktu, který na mě dostal a když jsme se posadili do mé pracovny, rozpovídal se o svém trápení. Byl vděčný za informace od andělů, kdy může očekávat návrat svého miláčka, měsíc jeho narození a přibližná lokalita, kde se mohou potkat. Dále se věci už odvíjely samy. Tak nějak plynuly. Kontakt dostal od Zuzky, která díky mé pomoci našla svou milovanou fenku. Poznala jí a po příjezdu domů, se malý pejsek orientoval v prostoru, vrátil se ke svým zvyklostem a netesknil po mamince, což je hodně zvláštní. Pes si některé své povahové rysy přináší zpět do nové inkarnace. I toto mám osobně potvrzeno několika zkušenostmi. Nikdy nezapomenu na paní chovatelku, která mi prodávala štěně /moje inkarnovaná,milovaná Robinka/ a když jsem přijela s přepravkou pro malého pejska - tak mi tam to naše, nové štěňátko samo vlezlo a oddaně vrtělo ocáskem, jakože už jedeme domů. Paní mi řekla, že chová psy několik desítek let, ale toto ještě nikdy neviděla. Mohla bych uvést několik příkladů. I co se týká koček, které po příjezdu do "nového" domova, okamžitě věděly, kde jsou hračky, kde balkon na venčení atd. Pro všechny milovníky zvířat z těchto informací vyplývá,

ŽE NEMUSÍME ČEKAT DLOUHO NA OPĚTOVNÉ SETKÁNÍ.  PROTOŽE CESTA ZA DUHOVÝ MOST OPRAVDU NENÍ JEDNOSMĚRNÁ. I NAŠE ZVÍŘÁTKOVÉ DUŠE SE VRACEJÍ.

A můj včerejší klient na hledání svého inkarnovaného pejska byl velmi mile překvapen. Chtěl jen vědět, že jeho cesta ke mně je správná. Že odpověď nalezne. Prosil anděly o znamení. A přišlo. Ukázal mi fotku, kterou nafotil cestou ke mně. "Podívejte, to jsem měl takové nutkání to vyfotit."" A teď vidím,že vám tu na zdi visí podobný obraz. "  Jééé to je krásné znamení.  Ano, je to moc krásné, když vidíte, že andělé vám odpoví a podají důkaz, že to je přesně to, co máte udělat. A že jste právě teď na správném místě. 

Foto Pavel

                                  Obraz v mé pracovně

A příští článek bude o tom, jak jedné psí bytosti zemřela panička, kterou milovala a já jsem jí našla paničku, jako by jí z oka vypadla, téměř dvojnici. Fotky mám k dispozici. Bylo to, jakoby se vrátila. No a jsou šťastné. Děkuji Vesmíre, děkuji andílci a děkuji Vám moji duchovní přátelé. Za vaši přízeň a pozornost. 

VAŠE JANČA KYTIČKA