DUCHOVNÍ POMOC - VAŠE KYTIČKA - PORADNA - KOMUNIKACE S ANDĚLY

Milá Kytičko,

Prosím Tě o odpověď, která se netýká mne,ale mé  kamarádky a kolegyně z práce, Ivušky.

Žila se svým manželem v naší vesnici v domě, který se svým manželem opravovali.

Brzy měli krásnou zahradu plnou květin. Ivuška milovala květiny. Měla velmi dobré srdce.

Dostávala jsem od ní květiny, ona je rozdávala s láskou. Měla jsem jí moc ráda.

Její manžel byl o dost let starší, měl už své, dospělé děti. Přesto se rozhodli mít ještě spolu miminko.

Otěhotnění se jim stále nedařilo. Až na druhý pokus umělým oplodněním miminko u Ivušky zůstalo.

Byla moc šťastná a na miminko se velmi těšila. Někdy ve 4 měsíci jejího těhotenství se ale při vyšetření plodové vody zjistilo, že Ivuška čeká chlapečka, který má Downův syndrom. Byla to velká rána a když jsme si o tom povídaly, cítila jsem její velké obavy. Bála se, že péči o postižené dítě nezvládne. Uvědomovala si fakt, že manželovi je téměř 50let a snad  pod tíhou těchto okolností své těhotenství ukončila interrupcí. Zdálo se, že touha po dítěti, je u Ivušky tak silná, že tuto těžkou a smutnou dobu bude pro ni těžké překonat. Přihlásili se s manželem k adopci. Tolik si přála vozit kočárek a starat se o miminko. Stále však u ní byl velký strach, že nebude dobrá matka a v době kdy manžel jezdil na noční směny, začala v silné míře pít alkohol. Jakoby tím otupovala bolest, kterou stále uvnitř své duše cítila. Ivuška se začala dost rychle propadat do svého nového přátelství s alkoholem a ztrácela zájem o skutečné přátele.

Její manžel se jí snažil domlouvat, ale nejspíš ho vůbec neposlouchala. Před vánocemi byla moc nešťastná a velmi plakala, protože její maminka jí vrátila vánoční dárky,které od Ivy dostala. Že prý se zřekla své dcery. Iva moc plakala. „ Maminka mi k vánocům nic nedala a vrátila mi moje dárky. Moje maminka mně nechce.“ Snažila jsem se mluvit o tom s Ivuškou i její maminkou, ale maminka byla neústupná a řekla mi, že už žádnou dceru nemá, že alkohol jí dceru vzal.

Kytičko, cítila jsem,že Ivušce musím pomoci já. Viděla jsem jí před sebou najednou jako desetiletou holčičku, kterou hladím a konejším a která potřebuje pomoc. Po vánocích už nechodila ani do práce. Její stav se stále zhoršoval. Když jsem jí viděla, jak se ztrácí před očima, řekla jsem jí,že by se měla léčit. Odpověděla mi, že ví, že všem přidělává starosti, ale že už to nebude dlouho trvat. Šla jsem za obvodním lékařem a požádala ho o pomoc. Nelíbily se mi její řeči. Obávala jsem se, aby si nesáhla na život.

Lékař mi slíbil, že hned druhý den za Ivou zajede a bude její zdravotní stav řešit. Byla jsem ochotná pomoci Ivušce a jet s ní i do nemocnice,nebo do léčeby, a kdyby nechtěla, třeba proti její vůli. Jen abych jí pomohla. Věděla jsem, že jí musím přesvědčit, aby se začala léčit. Přála jsem si, aby už bylo ráno. Uprostřed noci mně vzbudilo silné zvonění. Šla jsem otevřít, ale za dveřmi nikdo nestál. Vyšla jsem před dům, ale ani před domem jsem nikoho nenašla. Nevěděla jsem, co se děje. Ráno, jsem se dověděla, že Ivuška zemřela. Byl to pro mě šok a stále se z něho vzpamatovávám.

Nebylo mi dovoleno jí pomoci? Proč? Celá vesnice přijala tuto zprávu, s ironií, že se vlastně upila. Maminka Ivy chtěla žalovat lékaře i jejího manžela, že její dceři nepomohli. Až následná pitva prokázala, že Ivuška zemřela na náhlé tříštivé krvácení do mozku.

Zůstává mi stále nezodpovězená otázka PROČ? Víš, Kytičko, chybí mi její smích, její květiny….. Vyčítám si, že jsem měla udělat víc……Přála bych si alespoň očistit její památku.

Tvoje Lidunka

 Kytičko, tak to je smíšek Iva . Čím dál víc si uvědomuji,že musela za svým nenarozeným synkem odejít s myšlenkou,že se jí její matka zřekla- vždyť on asi cítil to samé! Přitom,když byla těhotná byla nejhezčí-moc jí to slušelo- bylo v ní tolik lásky ....možná kdyby se do toho "nepletli" doktoři se svým odběrem plodové vody ....

Drahá Lidunko,

Cítím, že Tvá přítelkyně byla dobrá duše, která zatím, ale  bohužel klid nenašla. Míra jejího osudu byla dovršena. Ona věděla, jaké má úkoly v tomto životě. Tuto informaci zná každá duše a podvědomě jí pociťuje. Jen někdy se bráníme přijmout tento úkol blokujeme se svým strachem a obavami. Každý máme několik cest. Také Ivuška měla několik možností. Měla svůj kočárek tak blízko. Mohla přijmout své dítě, i když zde byla hrozba mentálního postižení. Také mohla přijmout děti svého manžela. Cítím, že to neudělala, že nedokázala právě jim otevřít své srdce. Každá zdravě myslící žena touží milovat a rozdávat lásku. Touží v hloubi své duše po svém pomyslném kočárku, který je jejím štěstím. V tom kočárku nemusí ale být vždy jen naše biologické dítě.

Můžeme do něj položit třeba adoptované dítě, které nám bude časem stejně drahé, jako by bylo vlastní. Můžeme si do našeho kočárku jen pomyslně položit děti, které k nám postupem času přijdou třeba v novém vztahu, nebo z příbuzenstva.Ivuška po tom kočárku moc toužila, protože její maminka jí něčím zklamala. Nebyla si jistá, jestli také nezklame. Její myšlenky byly těžké, plné obav a strachů. Ona se podceňovala. Alkohol umlčoval tyto její strachy. Otupoval vědomí vlastní nízké sebeúcty. Alkohol dokáže tlumit negativní pocity a dodávat sebevědomí. Dokáže ale také velmi rychle ničit a pustošit naši duši. Stává se přísným a krutým pánem našeho osudu.

Pak začne rozkládat emocionální a citové centrum naší myslí. Vše rychle přechází do fyzického těla. Zdravotní problémy mohou být někdy důmyslně skryté. Píšeš o tříštivém krvácení do mozku.

To obvykle nastává po prasknutí tepny. Smrt nastala za pár krátkých okamžiků. Ivuška netrpěla.

Dokonce se z Tebou přišla rozloučit a zazvonila. Jakoby tím chtěla říct „ Tak já už jdu. Měj se tu hezky.“ „Jdu se naučit zvládat lépe život. Tentokráte se mi to moc nepovedlo.“

Milá Lidunko, nic si nevyčítej, nebylo ti dovoleno jí pomoci, protože ona sama si podvědomě  zvolila odchod. Stvořitel jí brzy vyslyšel. Nemusela ani dlouho trpět. Přejme tedy klid její duši. Alkohol, i když jí hodně škodil, nebyl bezprostřední příčinou její smrti. Opravdu se neupila. Bůh sám to rozhodl. Sám to zařídil. Je to jeho právo. Ať se děje cokoli, má to svůj důvod. Přejme této dušičce klid. Pošleme jí lásku a poprosíme za její odchod do světla.

Ať se jí všechno daří a dojde u ní ke splynutí se Světlem. Přejeme Ti Ivuško klid a lásku. Ať tě obklopuje jen pozitivní energie. Ať Tvé cestě ke světlu už nic nebrání. Přijmi lásku a světlo do svého vědomí a odpusť všem, kteří Ti jakkoli ublížili.

Tobě Lidunko přeji sluníčkové dny plné lásky a porozumění.

S láskou Kytička