JE TO POSELSTVÍ, NEBO JEN VÝPLOD MÉ FANTAZIE?
Milá Kytičko,
konečně jsem se dostala k tomu, abych Ti napsala. Nejdříve bych Ti chtěla poděkovat za seminář v Náchodě, díky kterému jsem se opět přiblížila k jinému prožívání a chápání života. Tímto směrem se ubírám už poměrně dlouhou dobu, ikdyž s maými přestávkami. Někdy potřebuji trochu "nakopnout", tak. jako se mi toho dostalo i na Tvém semináři. K této cetě mě přivedla zkušenost s depresí, která se mi v nejkritičtější dobu zdála opravdu napřemožitelná, chvílemi mi připadalo, že život na Zemi je pravým peklem.
Nyní jsem za tuto zkušenost velice vděčná, protože bez ní bych nezažila to, co nyní a nebylo by v mých možnostech pochopit širší souvislosti mého života. Když jsi o duševních nemocech začala hovořit, připadalo mi, že mluvíš ke mě. Abych se přiznala na seminář se mi moc nechtělo, přivedla mě na něj kamarádka Jana. Trochu jsem ztratila důvěru v různé semináře, někdy mi připadalo, že to jsou pouze taháky na peníze. Ve Tvém případě jsem se přesvědčila, že tomu tak není. Mělo to tak být, že jsme se potkaly. Když jsem přišla, obejmula jsi mě a řekla mi, že se od někud záme. Připadalo mi to, jako kdybych se vrátila někam domů, k člověku, kterého už dávno znám. Určitě jsme spolu prožily nějaký minulý život, možná jich bylo více.
Krátce po kurzu mi pro Tebe přišlo poselství (někdy trochu pochybuji, jestli to nejsou výplody mé fantazie, ale přesvědčila jsem se, že tomu tak není, musím se více naučit důvěřovat své intuici a sdělením od duchovních bytostí).
Nedaleko Nového Města nad Metují je Mariánské poutní místo zvané Rokole. Je to velmi krásné místo. Jeho součástí je křížová cesta, u dvanáctého kříže je silové místo, u kterého bys měla, podle tohoto poselství obdržet nějaké informace ke své další práci. Je jen na Tobě, zda toto místo navštívíš. Také tam je studánka s léčivou vodou. To musí člověk zažít a vnímat všemi svými smysly, nedá se to slovy popsat. Kdysi dávno jsem tam byla na svatbě mé kamarádce (je tam také kostel a kaplička). Měla jsem toto místo silně vryté do paměti (svatba byla v době, kdy jsem se o duchovní svět ješte moc nezajímala), ale věděla jsem, že se tam vrátím. Není sice daleko od Náchoda, ale stále jsem nemohla přijít na to, kde to vlastně bylo. S kamarádkou jsme na sebe ztratily kontakt, tak jsem se jí nemohla zeptat, kde to bylo. Sdělení mi přišlo po letech od mého bratra a jsem za něj velice vděčná. Již jsem tam několikrát byla a vždy to je pro mě silný zážitek.
Omlouvám se, že mi poměrně dlouho trvalo, než jsem Ti toto poselství předala. Pravěpodobně nastala správná doba pro sdělení až nyní. Cítila jsem, že mě nějaká síla zvedá z postele, abych sedla k počítači a napsala Ti. Tak jsem se zvedla a napsala.....
Pevně věřím, že naše setkání v Náchodě nebylo poslední. Přeji Tobě a celé Tvé rodině do nového roku hodně zdraví, moře štěstí a celý vesmír lásky.
S pozdravem Ája
Opravdu nemusíš mít sebemenší obavu, že by se jednalo o nějaký výplod Tvé fantazie.
Andělé mi často sdělují kam mám odjet, kde mám udělat seminář, s kým mám komunikovat a podobně. Naučila jsem se s pokorou přijímat rady a jejich vyšší a moudré vedení.
Aby trochu povzbudili mou občasnou nedůvěru, tak mi posílají tyto vzkazy po několika lidech. Takže se mi běžně stává, že mi v jednom dnu napíše několik lidiček o téže knížce, kterou objevili a která by se mi mohla hodit. K tomu mi příjde ještě email od kamarádky, která mi popíše sen, ve kterém mně viděla s nějakou knihou v ruce. Jistěže si vzpomene na název knihy a já zjistím, že se stále jedná o stejnou knihu a směju se. Směju se proto,že jsem šťastná, že mám takové pomocníky. Pokleknu a s nejhlubší pokorou poděkuji za tuto informaci. Pak samozřejmě mé kroky vedou do nejbližšího knihkupectví.
Když mi na semináři v Hradčanech sdělila Světluška informaci o mém propojení s jednou dost známou osobností, nazvu jí třeba paní XX ,opravdu mě to překvapilo. Přestože jsem si s paní XX psala a chystala se s ní sejít, připadalo mi to opravdu zvláštní.
Den před tímto setkáním mi najednou praskl přední zub. (dvojka vlevo nahoře).
Doslova mi půlka zubu vypadla. Dva dny před seminářem, to byla docela nemilá záležitost.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem za pár minut po této události obdržela email od paní XX, kde mi sděluje podrobnosti k naší schůzce a píše, že se jí stala nepříjemná věc a musí nečekaně k zubaři. Nejspíš nemusím ani psát, co se jí stalo a který zub se jí zlomil. Ano, byla to také dvojka vlevo nahoře.
Přiznám se, že tuto událost jsem i já musela chvíli rozdýchávat.
Za dva týdny jsem měla v poště balíček od Michaely. Poslala mi krásný obraz a poselství archanděla Metatrona. V poselství mi tento úžasný archanděl sděluje, že mi ještě přijde dvoupaprsek od archanděla Sandalfona. Druhý obrázek přišel pro změnu emailem za dva dny od Světlušky, která jej zkrátka musela nakreslit a poslat právě mně. Z Michaelou se neznají a tuto informaci o namalování obrázku nemohla nikde jinde získat, než od andělů.
Ájo, ještě jednou děkuji za Tvou informaci pro mě a věř, že návštěvu tohoto místa zařadím do svého plánu na rok 2009. Informace od Tebe přesně zapadá do naplánovaného scénáře. Mám dostat další informace na poutním Mariánském místě. Opět nejsi jediná, kdo mi to sděluje. Děkuji. Děkuji.
Přeji Ti krásné dny plné sluníčka, lásky harmonie a porozumění. Co se týká našich společných minulých životů, zatím žádné informace nemám. Ale to že jsme ihned cítily, že se dlouho známe, je velmi výmluvné. Musela jsem k Tobě přijít a obejmout Tě. Netřeba dál pátrat. Nejspíš to ani není důležité, protože k sobě cítíme vzájemnou náklonnost a lásku a to je to nejdůležitější. Pokud máš pocit, že jsi se vrátila k blízkému člověku domů, tak já jsem zase měla pocit,jakobych potkala někoho, kdo se mi kamsi ztratil. Dlouho tu nebyl a teď právě v tuto chvíli, ke mně našel cestu.
S láskou Kytička
Komentáře
Přehled komentářů
Je to nádherne, ano, niekedy sa to stáva i ja myslím na veci, na priateľov a známych a ešte ten deň sa s nimi stretnem!!!
nepochopitelne
(EVA, 6. 1. 2009 14:23)Ahoj,aj mne sa niekedy udeju cudne veci a potom si namyslam,ze to nie je mozne a preco si na to vobec myslim,ze to tak ma byt,ze to je iba moj vymysel a neviem sa toho zbavit,preco mi to stale a stale ide do myslienok.Ked som odisla z Tvojho seminaru skor a bezala domov,co ma tam caka a bala som sa,co bude,nieco ma vratilo krok dozadu a na zemi lezal maly oranzovy kamienok/vyzeral ako cukrik/,zdvihla som ho a na druhej strane bolo nalepene srdiecko-co to znamena,hlavou sa trusili vseliake myslienky,preco som sa otocila,preco som ho zdvihla,naco mi bude,len taky kamienok.Nosila som ho,zdalo sa mi,ze sa mi trosku vodi lepsie,alebo si to iba namyslam,ale nemyslela som na nic zle,snazila som sa byt ina,mylsia,lepsia,ani neviem,potom som ho dala svojej dcere,ktora bola stale nestastna,bola stale sama a nemohla si najst priatela/teraz ho uz ma,zasa neviem,ci je to len namyslanie/.A druha dcera,caka babatko,ale ja sa stale niecoho bojim/ale neviem co je to/,Tvoje clanky mi davaju nadej,lasku a nieco velmi silne.Niekedy sa mi zda,ze mi niekto chce nieco povedat,ale ja to asi neviem pocuvat.Je to zvlastne.neviem si to vysvetlit,ale aj tak za vsetko DAKUJEM
Ája
(Marianna, 7. 1. 2009 9:45)