KDYŽ SE POHÁDKA STANE SKUTEČNOSTÍ
Milá Kytičko,
ráda bych Ti napsala jeden příběh, který zní velmi neuvěřitelně, ale stal se mi . Dne 20.10.2008 mi zemřela moje krásná , hodná a všemi milovaná prvorozenná dcera Milena-Milča, Milčáček. Přiznám se, že mi stále velmi chybí a nikdy se s jejím odchodem nesmířím..
...V úterý večer jsme přijeli z Benátek nad Jizerou od rodičů. Terezka (mladší 10letá dcera) hned zjistila, že se našemu novému morčátku- Lucince, kterou dostala k narozeninám, narodila 2 malá morčátka. Odtranili jsme z výběhu Čiperku (druhá velká morčecí slečna, které jsme Lucinku tenkrát kupovali jako společnici, aby jí nebylo smutno- jedno morčátko nám umřelo asi 14 dní po Milče a spojovala se s jeho odchodem i moje první zkušenost z tajemného setkání s Milčou), protože po nich i dupala.
Vlastně jsme první morčátko viděli hned a druhé až po pár vteřinách, protože leželo na boku a bylo patrné, že mu není moc dobře. Mělo jakousi motorickou poruchu-neudrželo se na nožičkách a padalo k jedné straně, možná že i bylo zesláblé, neboť ho maminka určitě nemohla nakrmit, když k ní ani nedoběhlo...No a teď jsme řešili, co s ním, protože na morčátka se nemá první dny sahat, aby je maminka neodvrhla. Podle knížky jsme se dočetli, že plně je krmí jen první týden. Pak přijímají i další potravu jako rodiče, ale jsou kojeny až do 3 týdnů.Takže jsme váhali, co dělat.
Nakonec jsem se i přes Pavlovo varování rozhodla dělat náhradní morčecí maminku. Spočívalo to v tom, že jsem morčátko nejprve hřála v dlaních. I když se rodí chlupatá, bylo patrné, jak je spokojené a dokonce mi v tom domečku z prstů i usínalo. Samozžejmě jsem ho i pravidelně krnila z injekční stříkačky ohřátým mlíčkem-po hodině až dvou, v noci pak jsem plánovala dvouhodinovky. Na noc jsem mu pak vyrobila z misky a ručníčků pelíšek, aby bylo blízko mě a přesto v teple a já mu ve spánku neublížila. No a pak se to stalo. Mezi druhou a třetí hodinou ranní najednou přestalo tolik padat na jednu stranu a začalo lézt po nožičkách, dokonce pak i běželo... Když se na mě dívalo z misky, evidentně přemýšlelo, jak se dostat přes okraj. Rozhodla jsem se, že ho zkusím vrátit k mámě a sourozenci. Měla jsem nařízeného budíka na 5:45h pro případ, že by se pokus nezdařil a já musela pokračovat v krmení. Přiznám se, že jsem byla připravená, vstávat k němu celé 3týdny a brát si ho i do práce, jen abych ho zachránila. ..
No a když v 5:45h zazvonil budík, zamáčkla jsem ho.Chvíli mi trvalo, než jsem se probrala a no a právě v tom polospánku, kdy se mi opravdu nechtělo v první chvíli ani vstát, se mi přihodilo cosi zvláštního. Jako by ke mě kdosi mluvil a říkal mi, že za to, že jsem zachránila jednu dušičku, že si můžu vybrat dušičku, která se mi vrátí zpátky. Já jsem samozřejmě volila svoji Milenku a bylo mi řečeno, že se vrátí...
Morčátko skutečně žije, jeho maminka ho přijala a jeho sourezenec se k němu také chová moc hezky. Chodím se na to mé \\\"miminko\\\" dívat a přiznám se, že se dmu hrdostí a mám velkou radost, že se mi to povedlo. Víš, připadá mi to jako malý zázrak. Je pravda, že má opravdu nějakou motorickou poruchu a občas ještě spadne na jednu stranu, ale už se samo zvedne a běží dál. Ale ten hlas-co to mohlo být? Měla být ta příhoda pro mě zkouškou?Vypadá to skoro pohádkově. Moc děkuji za odpověď a do nového roku přeji nejen Tobě, ale všem lidičkám hodně zdravíčka, štěstíčka a sluníčka do dušičky
Milena
Drahá Mileno,
Co je vlastně pohádka a co skutečně prožitý příběh?
Jemnohmotný svět nám dává nejrůznější signály,dává nám důkazy o své existenci,
Často funguje jako nápověda a ukazatel směru.
Tato situace ti měla ukázat stav Tvé duše. Míru lásky, která je v Tobě.
Ztratila jsi to nejcenější, co matka může ztratit. Své milované dítě. Po tak velké ráně se mnohokrát i silné ženy hroutí a ztrácejí tou krutou bolestí veškerou sílu k dalšímu životu.
Ty dokážeš bdít a místo posilujícího spánku pečovat o tak malého a v úvozovkách bezvýznamného tvora, jako je malinké morčátko, které bylo mrtvé a najednou znovu žilo? Jak symbolické v případě, že Ti nedávno zemřela Tvá dcera.
Jakoby Ti někdo velmi mocný a laskavý řekl: „Pohleď, na tohoto nepatrného tvora.“ Vrátil se do života, aby Tě potěšil, a občerstvil nadějí,aby posílil Tvou těžce zkoušenou duši.“
„Už nepochybuj o znovuzrození .“ Když je v lidské neumírající duši láska, dějí se zázraky. Pak ani smrt nemá hranice. Láska překoná všechny hranice. Pokud v sobě cítíš tu velkou lásku, která dokáže vracet život, ještě dnes zavolej svou dceru zpět. Popros toho, který řídí naše osudy o její duši, která splyne s Tvým tělem. Dostala jsi jasné znamení, že smíš vyslovit tuto neobyčejně troufalou prosbu. Věř, i tyto stránky jsou tichým svědkem, že mnohokráte už byla vyslyšena.
S láskou Kytička
Komentáře
Přehled komentářů
ja len chcem napisat, pravda boli,ale treba si ju priznat inac sa nikde nedostanes a zbytocne budes nariekat cely zivot ,mozno ma vymazete,ale ak by mali byt tolke slzy nad morcatom tak mi vychodi ze musis byt vegetariankou, ak nie si, tak to vsetko je len velka ale strasne velka pretvarka a klamstvo,snazis sa nieco zakrivat mozno este v mladosti niake ponizenie od najblizsich,alebo priatelov.prajem ti vela stastia
Milence
(Renata, 12. 1. 2009 10:41)
Milenko,zkouším zjistit termínky setkávání se,nějak se mi to nedaří.
Můj email" slunicko.Renča@seznam.cz
Děkuji !!! Objímám Tě !!!
Renatě
(Milena, 11. 1. 2009 18:46)Paní Renato, znáte sdružení Dlouhá cesta? Jsou tam skvělí lidé, kteří mají podobně neblahé zkušenosti jako my dvě.Kdybyste měla zájem, napíšu Vám kontakt. Hodně štěstíčka pro celou Vaši rodinu.
Ještě jedno poděkování za krásná slova
(Milena, 11. 1. 2009 18:41)Ještě jednou děkuji všem za krásná slova, která píšete. Doufám že vám budu moci jednou napsat, že se moje přáníčko splnilo. Zatím Vám všem přeju hodně pohodových dnů prosluněných láskou a poroziměním. Paní Renatě zejména, protože tato zkušenost je strašlivá.
Milence
(Renata, 9. 1. 2009 18:23)
Taky mi zemřela dcera o 3 týdny dříve,vím co cítíš,chci Ti jen říct Milenko - VĚŘ SI,naše láska matek je neomezená.
Posílám sluníčko pro tebe a dcerku!!!
Milence
(Renata, 9. 1. 2009 18:23)
Taky mi zemřela dcera o 3 týdny dříve,vím co cítíš,chci Ti jen říct Milenko - VĚŘ SI,naše láska matek je neomezená.
Posílám sluníčko pro tebe a dcerku!!!
Odcházení
(Věra, 9. 1. 2009 14:56)Milenko, to soucítění s váma je odpověd na to, co jste prožila. Tady vidíte, jak jste vzácný člověk. Co musí odejít, to nezměníme. Příjde nový začátek něčeho nového. Děkuji za vás Kytičce, protože jinak bychom vás nepoznaly.
Netrap se a věř si...
(Anna, 9. 1. 2009 13:15)
Milenko, netrap se tím, že Tvé morčátko odešlo. Nepoukazuje to v žádném případě na Tvé selhání. Ty jsi pro něj udělala tolik! A že nepřežilo není Tvá vina, tak to zkrátka mělo být. Vůbec o sobě nepochybuj, a ani o tom, že se Tvá prvorozená dcerka vrátí. Jsi úžasná dušička, úžasná a silná. Kéž by byli všicni jako Ty...
S láskou Anna.
Srdce plé lásky
(Lenka, 9. 1. 2009 9:00)Milenko, jsem šťastná ,když někdo dokáže pomoci malému zvířátku ,když vidím kolik všude pobíhá pejsků...všichni dělají,že to nevidí...je to ,,jen,, zvíře,ale zvířátka na rozdíl od lidí dokáží milovat upřímně ,děkuji za záchranu morčátka,věřím,že dušička Tvé dcerky se brzy vrátí a budete spolu,přeji jen to dobré. Lenka.
Pro Milenku
(KYTIČKA, 8. 1. 2009 22:54)
Milenko,to je mi líto, ale život už je takový. Pohádka někdy rychle skončí a přijde tvrdá realita. Z každé události plyne nějaké poučení.Nejsme všemocní. Někdy se před přírodou musíme tiše sklonit a respektovat její rozhodnutí. Příroda sama dělá výběr ze silných a slabých jedinců. Přežívají jen ti silní a zdraví. Je to zákon. A zákonům je třeba se podřídit. I v tomto smutném příběhu to tak je a my musíme uznat, že je to správně.
Posílám ti světýlko do dušičky
S láskou Kytička
Velké poděkování všem
(Milena, 8. 1. 2009 21:56)Děkuji vám všem za krásná slovíčka i za přání. Můj příběh má ale smutný konec. Morčatko bohužel zemřelo. Druhý den poté, co jsme ho vrátili mamince, ho bohužel maminka opět přestala krmit. Nebyli jsme si nejprve jisti, protože ho chránila a vypadalo to, že je vše v pořádku. K večeru však bylo patrné, že jsme se nemýlili. Začalo více padat. Morčátko jsme tedy vzali od jeho maminky a začala jsem ho opět krmit. Nespala jsem kvůli němu další dve noci, tolik jsem ho chtěla zachránit, ale příroda byla mocnější. A teď mám takové divné pocity, že jsem selhala, že jsem podlehla i jakési namyšlenosti, že se mi podařil zázrak. Nevím, jestli jsem také nezklamala onen hlásek, který se mi ozval. Kéž by ne, tolik bych si přála, aby se mi Milenka vrátila.
Mileně
(Petra, 8. 1. 2009 14:17)moc ti přeju atˇ se ti splní tvé přání,jsi úžasná dušička a já věřím,že se tu za pár měsíců dočteme o miminku a vrácené dušičce tvojí holčičky.Přeju ti hodně štěstí a lásky.Petra
Milence
(Pavlína :-), 7. 1. 2009 17:39)
Milá Milenko,
máš velice smutnou životní zkoušku. Opravdu smrt blízké - nejbližší osůbky je opravdu moc bolestivé a člověk se stává křehkým, moc křehkým živáčkem. Víš, přeji Ti splnění tvého "zázraku". Víš, všimla sis i toho času na hodinách, 5:45. Myslím, že hra čísel na hodinách, to jsou takové kouzelné nápovědy. Kouzla a zázraky, věřme v ně, jsou. Jsou a děkujme za ně. Važme si jich a hlavně otevřme svá srdíčka a dušičky a pak se nám otevřou očka. A vidíme, jsou. Moc lásky a světla v dušičce Tobě i všem a všemu.
Poděkování
(Zuzka, 7. 1. 2009 11:58)Milá Milenko, děkuji za to, že jsi.Pomáháš nám všem brát si z Tebe příklad.Posílám Ti světýlko..........
Láska
(Pavlína, 7. 1. 2009 10:58)Milenko tečou mi slzy po přečtení tvého příspěvku.Přeji do dalšího života hodně síly a lásky,ale tu máš ve svém srdci,to je cítit.Posílám pohlazení
Nádhera
(elkan, 7. 1. 2009 8:27)Milá Mileno jsi úžasná..Při čtení tvého příspěvku jsem cítila silnou husí kůži..
milence
(tobi, 1. 3. 2009 5:18)