MÉHO BÝVALÉHO MANŽELA LZE JEN NENÁVIDĚT
14.8. 2O11
Dobrý den,
zaujaly mě Vaše výklady a taky rozbory minulých životů a numerologie Jmenuji se Andrea, narodila jsem se …… žiji už několik let sama se svými dcerami 19 a 14 let. Na muže jsem měla v životě smůlu, jsem rozvedená už 9 let bez partnera, jen příležitostně se seznámím s nějakým mužem, který mě opět zklame. Je mi 40let a tak bych ráda našla muže, který by si mne vážil a bral mě jako rovnocennou partnerku. Ten poslední se mnou žil asi dva roky, nepracoval a tak jsem ho ještě nakonec já musela živit. Pak přišel další, který měl pro změnu zálibu v alkoholu a byl na mě i na holky hrubý. Někdy přemýšlím, jestli ještě někoho, kdo by stál za to, vůbec někdy potkám. Není jednoduché někomu opět uvěřit, nevím, jestli jsem tak zablokovaná já , nebo mám jen prostě smůlu. Co s tím? Toužím po normálním životě, s mužem, který nechce ženu jen využít, ale snaží se jí udělat šťastnou. Kdybyste se zkusila na mě podívat, byla bych Vám moc vděčná. Ráda bych se s Vámi setkala osobně, ale momentálně mi tento způsob komunikace vyhovuje víc. Děkuji, že jste a že dokážete pohladit duši, to neumí každý. Přeji jen dobré a pokud jste ochotná zabývat se mou osobou, budu Vám moc vděčná.
Andrea – Tovačov
25.8. 2011
Milá Andrejko,
Snad každá žena touží po muži, který by si jí vážil a respektoval, který by k ní vzhlížel a sdílel s ní své city, který by v ní viděl onu pomyslnou bohyni a uctíval ji svým způsobem, miloval její tělo i duši, dobýval jako rytíř její srdce.
Realita je však často tak odlišná od těchto romantických představ. Muži jsou jako zrcadla. Odrážejí všechno to, co v nás je. Odrážejí i to, co je ukryto v hlubině naší duše, v tom nejskrytějším záhybu našeho podvědomí. Udělají si z nás služky, pokud jim to dovolíme, ale mohou nás také milovat a ctít a brát nás jako rovnocenné životní parnerky, ale jen tehdy, pokud my samy jsme přesvědčené, že jimi skutečně jsme. V každém vztahu funguje v prvé řadě ten nejsilnější z duchovních zákonů, ZÁKON PŘITAŽLIVOSTI. Ať se nám to líbí nebo ne, přichází k nám přesně to, co vysíláme. Čas zde neexistuje a nehraje vůbec žádnou roli. To znamená , že jsme mohli vysílat negativní energii v minulém životě a nyní jen sklízíme to, co jsme kdysi dávno, pečlivě zaseli.
Andrejko moje drahá, napojila jsem se na Tebe a mohu Ti říci, že mne z tohoto napojení, hodně zamrazilo. Tolik nenávisti a zloby, už jsem dávno v žádné duši nenašla. Nenaučila ses zatím odpouštět, jen stále v sobě živíš další a další nenávist. Všechno to začíná vztahem k Tvému otci. Vím, že Tě zanedbával a musela jsi vidět to, co by dítě vidět nemělo. Hádky, nenávist, ponížení. Tam začíná ta temná nit, která končí někde v dávné minulosti Tvých předchozích životů, v kterých se tato černá nitka proplétá a zamotává příběhy, z kterých jde na mne mráz a nepříjemný pocit. NENÁVIDÍM TĚ. Tak často používáš tyto slova. Jako jiný člověk popřeje hezký den, tak ty rozséváš svou dávku nenávisti. Dokážeš pronést kletbu, aniž bys znala rozsah této destruktivní energie, která rozbíjí Tvůj život na kusy. Práce na Tvé duši je tolik, že poskládat střípky této skládanky bude stát velké úsilí především tebe.
Cílem našeho života je naučit se každého člověka milovat láskou bez hranic, láskou bez omezení a tím se stát podobným svému Stvořiteli a mít prosvětlené jemnohmotné tělo natolik, že dojde k OSVÍCENÍ naší bytosti a my už nemáme vůbec žádnou karmu. Pak ani povinnost znovuzrození. Každou zlou myšlenkou nám toto světlo pohasíná. Ve Tvé duši je tma, jen nepatrný maličký plamínek tam zůstal. Vidím kolem Tebe bytosti, které se živí nenávistí a strachem. Tyto bytosti ničí Tvé fyzické tělo a zdravotní problémy tě svírají do pomyslných kleští. Zloba ničí naše játra a žlučník. Pak přichází na řadu další orgány. Z neustálého stresu a napětí svalů, přichází změny na páteři a další a další zdravotní potíže. Z celého srdce si přeji zastavit u Tebe tento zhoubný proces.
Žádám Vesmír o osobní setkání a udělám všechno pro to, abys dokázala na svého bývalého partnera pohlédnout z láskou a nevidět v něm tyrana, ale učitele. Dal ti tolik příležitostí naučit se trpělivosti, potlačit své ego, stanovit si jasné hranice, rozlišovat mezi pravdou a lží. Naučit se znovu věřit sama sobě atd.
Začneme spolu pěkně od začátku napravovat vztahy a učit se odpouštět. Všude mi tu teď praská a klepe. Bytostem, které Tě svazují se toto psaní nelíbí. To je moc dobře, protože mám důkaz, že to má smysl.
Přeji Ti nádherný den a krásný zbytek léta a tak nějak mi přišel před oči nápis z jednoho náhrobku, u kterého jsem se nedávno modlila.
MÁM JEN TO, CO JSEM DÁVAL.
S láskou Kytička
26.8. 2011
Děkuji za odpověď,
a také pochopení. Chápu, že to je možné takto vidět. Kdyby jste ale w ním prožila to, co já, možná byste mi rozuměla. Mého bývalého muže opravdu můžu jen z celého srdce nenávidět, protože opravdu nevím, za co bych ho měla ještě milovat. I teď se stále snaží mít nade mnou kontrolu a ubližuje mi tím, že proti mně štve naší dceru. Vy ho neznáte, je to člověk, který sám nikoho neumí milovat, jen hrabe peníze a nic víc ho nezajímá. Nezvládnu s ním mluvit, natož se na něho dívat s láskou . Co se týká mého otce, odešel s jinou a má své děti, kterým se věnoval a věnuje. Nás hodil na vedlejší kolej. Je to sobec,který myslel a myslí jen sám na sebe.
Můj zdravotní stav není opravdu dobrý, jsem po operaci žlučníku a mám výhřez bederní plotýnky. To je důvod, proč nemůžu sehnat lépe placenou práci. Budu vděčná, když mi pomůžete, ale nevím, jestli to já zvládnu. Trochu mě polekaly ty bytosti. Mám občas záchvat vzteku. Ale myslela jsem si, že je to tím, jak zlí jsou lidé kolem mě a já cítím absolutní bezmoc.
Přeji hezký den Andrea
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den, mám za sebou jedno z nejtěžších odbobí svého života. Je mě 48 let, po 13 letech se se mnou rozešel můj partner. Prý už ke mě nic necítí a bude mu lépe beze mě. Musela jsem se od něj odstěhovat. Cítím se hrozně sama, stále ho mám ráda, ale on nechce o návratu asni slyšet. Pro něj je to prý již uzavřené. Nevím jak se s tím vyrovnat, jak dál žít. Je mě smutno, neumím žít sama. Co mám dělat?
Re: Zůstala jsem sama
(Anna, 22. 9. 2011 0:36)Irenko, nebuďte smutná, lásku nejde vyprosit ani" vyhrozit", vězte, že bude lépe.Zadívejte se zpět na dosavadní život a připomeňte si co hezkého Vás kdy potkalo, budete převapená, že toho nebylo až tak málo. Dívejte se okolo sebe , zjistíte ,že hodně věcí Vás potěší.Nepropadejte malomyslnosti, tím se to nezlepší. V takové chvíli pomohou přátelé, mluvte s nimi o tom co cítíte a prožíváte, poradí Vám a taky se Vám uleví na srdci.Nepíšete nic o dětech, to je obvykle bod, kterého se my ženy držíme.Konec světa to není, co se Vám stalo, ale spíše začátek, vím že štěstí opět přijde.
Re: Zůstala jsem sama
(Lenka, 24. 9. 2011 23:18)Milá Irčo, před 14 dny mě potkalo to stejné. Přítel se se mnou rozešel po 5 letech, s tím, že cítí že každý už máme jinou cestu. Jak podobný příběh... O návratu taky nechtěl slyšet. On tedy se mnou ještě bydlí a chce pomáhat zatím mě i dceři. Ale ta bolest, že se náhle a nečekaně vzdalujeme byla někdy nesnesitelná. Dlouho jsem se s tím trápila sama. Mám moc hodnou dceru. Říkala mi, že když se s ní přítel rozešel, uvědomila co dobrého díky němu poznala a koho díky němu poznala a že sice ta ztráta pro ni byla bolestná ale že to dobré co přišlo po tom rozchodu, by se zase díky té změně nemohlo stát. Včera jsem zase cítila velkou bolest a tak jsem v noci poprvé od toho rozchodu poprosila Boha o pomoc. Poprosila jsem, aby mi pomohl vyléčit tu bolest kterou cítím. Dnes je mi o moc líp. Odpustila jsem přítelovi a přijala ten rozchod. A začala se rozhlížet kolem. Všude kolem je moc hodných mužů. Jsou i různé slušné seznamky. Hodně sil Irčo to zvládneme :-)
pro Verču
(Inka, 2. 9. 2011 7:49)milá Verčo, je nás určitě takových více, které jsme si prošly velice zlým obdobím. I když tomu mnozí nevěří, zázraky se někdy dějí, přeji vše dobré, Inka
Re: Věruško,
(Šárka, 3. 9. 2011 22:05)napsala jsi to moc hezky. Snad bych Tě mohla doplnit - "Přijímám, odpouštím, miluji, děkuji". Tato slova jsou zázračná a pomáhají čistit duši. Kdo nevěří, ať vyzkouší..........Akorát mám někde v srdci pocit, že ty naše dobře míněné rady neměly na Andreu vliv, že zůstává zatrvzelá. Bohužel, nejvíc ubližuje sobě.....Kéž bych se mýlila.
Re: Re: Věruško,
(rezkov.verca@seznam.cz, 5. 9. 2011 16:20)Děkuji moc Ince a Šárce. A přeji nejen vám ale všem všechno dobré. Zažila jsem už v životě jako mnoho z nás dobré i zlé. Byly to někdy opravdu těžké chvíle. Ale s odstupem času si říkám,že jsem to asi prožít měla.I díky tomu zlému jsem si hodně uvědomila a stále uvědomuju. A stále se učím. Učím se taky dívat se na svět a všechny lidi znova a znova jako na nepopsaný list papíru. Snažím se "neškatulkovat". Pomáhá mi to pochopit a odpouštěch. Chápu i ty kteří se odhodlávají k prvnímu kroku, k té změně. Sama vím, jak dlouho to trvalo mě. A to mi dost lidí radilo. On k tomu asi člověk musí dozrát. Já se najednou jeden den rozhodla najít ticho. Ticho bez útočících myšlenek, kterých jsem měla někdy plnou hlavu. A tím to všechno začala.Sedla jsem si k internetu a zadávala různá slova a našla jsem mnoho různých stránek. Jakoby mi samy ruce ty slova psaly. A najednou se objevily stránky jedné moc hodné paní, kde jsem se dočetla o tom odpuštění. Ono je takových stránek mnoho. Třeba tyto Kytiččiny. Je to moc dobře. Protože každý si tak může najít slova která ho osloví a třeba pohladí jako tehdy mě. To ticho jsem do večera našla. Našla jsem ho i díky odpuštění. Odpuštění se mnou dělalo opravdu divy.Jak snadnější se pak najednou někdy věci zdají být.Myslím, že to rozhodnutí je na začátku důležité. Rozhodnout se a jít za tím a vnímat všechny rady kterých se nám i díky třeba skrze vlastní myšlenky dostává. Odpustila jsem pak i sobě, a nejen to, že mi to tak dlouho trvalo. Děkuji stále, že mi vesmír i nadále pomáhá :-) Krásný den :-)
Re: Re: Věruško,
(rezkov.verca@seznam.cz, 5. 9. 2011 16:20)Děkuji moc Ince a Šárce. A přeji nejen vám ale všem všechno dobré. Zažila jsem už v životě jako mnoho z nás dobré i zlé. Byly to někdy opravdu těžké chvíle. Ale s odstupem času si říkám,že jsem to asi prožít měla.I díky tomu zlému jsem si hodně uvědomila a stále uvědomuju. A stále se učím. Učím se taky dívat se na svět a všechny lidi znova a znova jako na nepopsaný list papíru. Snažím se "neškatulkovat". Pomáhá mi to pochopit a odpouštěch. Chápu i ty kteří se odhodlávají k prvnímu kroku, k té změně. Sama vím, jak dlouho to trvalo mě. A to mi dost lidí radilo. On k tomu asi člověk musí dozrát. Já se najednou jeden den rozhodla najít ticho. Ticho bez útočících myšlenek, kterých jsem měla někdy plnou hlavu. A tím to všechno začala.Sedla jsem si k internetu a zadávala různá slova a našla jsem mnoho různých stránek. Jakoby mi samy ruce ty slova psaly. A najednou se objevily stránky jedné moc hodné paní, kde jsem se dočetla o tom odpuštění. Ono je takových stránek mnoho. Třeba tyto Kytiččiny. Je to moc dobře. Protože každý si tak může najít slova která ho osloví a třeba pohladí jako tehdy mě. To ticho jsem do večera našla. Našla jsem ho i díky odpuštění. Odpuštění se mnou dělalo opravdu divy.Jak snadnější se pak najednou někdy věci zdají být.Myslím, že to rozhodnutí je na začátku důležité. Rozhodnout se a jít za tím a vnímat všechny rady kterých se nám i díky třeba skrze vlastní myšlenky dostává. Odpustila jsem pak i sobě, a nejen to, že mi to tak dlouho trvalo. Děkuji stále, že mi vesmír i nadále pomáhá :-) Krásný den :-)
Preco
(RIA, 31. 8. 2011 18:24)Draha Kyticka,poprosim o radu.Neviem inak pouzit pocitac,len takto,lebo do Vasich stranok nahliadam vzdy,ked pridem k dcerke,vlastny nemam.Nar.som 11.9.onedlho mam 60r.Kazdy rok na prelome augusta a septembra,vlastne takmer cely september mam tazke dni,akoby bez energie,depresie.Dnes v horoskope bolo pri mojom znameni panny,vplyvom nepriazniveho postavenia planet vazny napor na psyhiku.Ozaj mi bolo tazko,Vy Ste uz pisala o energiach suvisiacich s r.2012.Vzdy ma zaujimali veci medzi nebom a zemou,anjelici,archanjeli,prosim ich o pomoc,pomahaju mi.Aj Vam velmi dakujem,ak by Ste si nasla cas vysvetlit mi tieto veci.Dakujem.
Odpustenie
(RIA, 31. 8. 2011 17:54)Andrejka ak chcete byt stastna,milovana,milujuca,zdrava,musite zo srdca odpustit.Nie je podstatne co robi,ako sa chova manzel, otecje to ich problem,oni si tvoria karmu,vlastne nestastie.Nevsimajte si to,nerieste to.Ked im odpustite,odpustite sebe a to je to najdolezitejsie.Nasa draha Kyticka Vam poslala slova a rady opradene zlatymi nitami,cez ktore vedie jedina a spravna cesta ku stastiu a spokojnosti.Mohla si povedat ze nema cenu nieco riesit po tom co videla,ale ona vzdy pomoze,pochopi,poradi.Vasa odpoved znova potvrdzuje co videla.Posluchnite jej rady,prijmite jej pomoc,je to jedina cesta Vasej zachrany.Drzim palce,zvladnete vsetko,lebo Ste nasli cestu k uzasnej bytosti,nasej drahej Kyticke.Dakujem.
manžel
(Majka, 27. 8. 2011 5:01)Andreo, věř mi. Co Ti napsala Kytička i co napsaly holky v komentářích...není nic jiného...než svatá pravda!!! Jedina cesta z tohoto pralesa je odpustit. Vím o čem mluvím. Živená nenávist v sobě Ti jen užírá energii, kterou bys mohla napřít jiným směrem, na praci na sobě. Negace Ti způsobily choroby o kterých píšeš. Kytička je neskutečné sluníčko s pomocnou rukou, anděl pozemský, která Ti chce pomoci. Ale nemůže ZA TEBE udělat nic. To nejtěžššeí musíš sama...chtít a odpustit. Držím Ti palce. A neboj..jde to. Mně se to také podařilo
Andrejko,
(Šárka, 26. 8. 2011 20:25)už to, že jste vstoupila na stránky naší milované Kytičky, je signál, že Vaše duše hledá pomoc a věřím, že jste byla vedena Světelnými bytostmi, abyste udělala krok a napsala Kytičce o radu a pomoc. Často na stránky Kytičky chodím už nějaký rok a stále žasnu, co ta žena dokáže. Kolik příběhů od nešťastných, utrápených duší jsem zde přečetla. A vždy se jim dostane láskyplné pomoci a řešení. I já jsem zde nalezla obrovskou útěchu, naději a pozitivní energii. Prosím, dejte na radu Kytičky a udělejte vše, jak Vám radí. Navštivte ji a uvidíte, jak se začne Váš život měnit. A časem přijde i odpuštění a obrovská úleva. Držím moc palce a věřím, že ten krásný partnerský život Vás brzo čeká a že to dokážete! Šárka
odpustit
(Nelly, 26. 8. 2011 14:41)Andreo... pre zaciatok bude stacit, ak svojmu byvalemu manzelovi odpustis... uvidis, ze sa Ti bude zit lahsie... nemozes cakat, ze Ti pomoze niekto zvonku... musis zacat od seba... je to velmi tazke, ale skus to... drzim palce
Milá, drahá Andrejko,
(Inka, 26. 8. 2011 11:21)vím moc dobře, jak je těžké někomu odpustit, je to v životě snad to nejtěžší. Sama jsem si tím prošla, musela jsem odejít od manžela, který celou rodinu psychicky i fyzicky týral. Teprve po dvaceti letech jsem našla tu odvahu se vším skoncovat a to jen díky tomu, že přestal chodit a tudíž mne nemohl nikde pronásledovat. Neskutečně jsem se ho bála. Dnes jsem již spoustu let sama a nijak mi to nevadí. Rozdávám lásku svým dětem a vnoučatům. Děkuji osudu, že jsem vše zlé zvládla. Svému bývalému muži jsem vduchu vše odpustila, jinak to ani nejde, proč sebou po zbytek života vláčet balvan nenávisti. I mne postihly zdravotní problémy, hlavně s dýcháním a nohama, ale hlavně když už mám klid. Důležité je též odpustit sama sobě, že jsem dovolila celé své rodině ubližovat. Moc Ti přeji, ať to zvládneš, jiné cesty není. Zdravím Tě, s láskou Inka
Zůstala jsem sama
(Irena, 21. 9. 2011 12:57)