NĚCO NEVIDITELNÉHO MNE SVAZUJE S MOU KAMARÁDKOU
Drahá paní Kytičko.
Opakovaně, jako mnoho dalších, Vám píšu svůj problém a doufám, že snad jednou mi odepíšete.
Již jsem Vám psala ohledně jednoho pouta - s mou nejlepší přítelkyní. Moc mi na ní záleží, ale setkání s ní mi opakovaně působí nevysvětlitelnou bolest a tíhu, které se nemohu zbavit ani když jsme každá na jiném konci světa.Jako by to NĚCO mezi námi - nebo alespoň z mé strany, mi nedovolilo od ní odejít a zároveň když jsme spolu, už to psychicky nemůžu zvládnout...chtěla jsem to i ukončit ale jakoby to nešlo. A tak zůstávám v neviditelných okovech něčeho, s čím nám nikdo neporadil ani my dvě jsme to nedokázaly vyřešit a vyčistit.
Nevím, co je to - karmické zavázání? Nevím, zda mám našemu přátelství říct sbohem - a jak to mám udělat, když jakoby mě tam něco neviditelné drželo násilím..? jsem z toho zoufalá...mám pocit, že jsem úplně ztratila radost a směr, protože tohle pouto mě táhne k zemi jako balvan a já se marně modlím o radu - CO JE MEZI NÁMI? a CO MÁM UDĚLAT,aby to přestalo být tak nešťastné?...abychom mohly být přátelé, nebo žily každá svobodně a tohle pouto nás už nespojovalo?
Paní Kytičko prosím Vás z celého srdce o vyslyšení...kéž by moje duše už mohla být svobodná a šťastná....
vím, že to vypadá divně- že kamarádství není tak důležité jako jiné vztahy...ale kdo tohle nepoznal, nepochopí..
Děkuji Vám ze srdce
S úctou Veronika
S láskou Kytička
Komentáře
Přehled komentářů
Milá kytičko mam takový problém přijde mi ze jsme se kamarádkou nečiim propojené jednou si na mě položila hlavu jakože na rameno a mě to začalo šimrat a jakože takový nepříjemný to bylo skusil mi to někdo jiný a nic pak zase ona a to sami skusila jsem ji to ja s mím čelem a mela to samé co ja a nechala si to od někoho jinýho a nic
pro veroniku
(kateřina, 12. 10. 2010 16:05)Drahá kytičko a veroniko,děkuji vám za toto psaní,zažila jsem něco obdobného,už je to delší čas,ale ze dne na den jsem přišla o vztah s kamarádkou,za kterou bych dejchala,úplně mě to pohltilo,a vůbec jsem nechápala co jsem jí mohla udělat tak hroného,že to skončilo tak rychle i naše společné známé na mě přestaly reagovat.V té době o mě moje bývalá kamarádka mluvila hodně ošklivě a hořce jsem litovala,že jsem se jí kdy svěřila se svou ne příliž lichotivou minulostí.Ale ani to nebyl důvod,abych znevážila roky našeho přátelství.Co jsem se nabrečela,nikdo nechápal proč tolik pro kamarádku ani já ne.Tak jsem zůstala sama,bála jsem se navázat nová přátelství,bála jsem se zažít zase takovou bolest a přesně to jsem si přitáhla - další přátelství a další bolest.Tak jsem tomu dala stopku,dala jsem si čas,nechat je odejít,přijmout fakt,že nám nikdo nepatří a že i my máme možnost říci,děkuji,ale nechci se přátelit s každým.Tu paní vídam denně ,bydlíme vedle sebe,dokonce jsem se chtěla i odstěhovat,ale to bych jen zbaběle utekla.Jsem vděčná za přátelství která vydržela roky a nová nehledám,pokud mají příjít přijdou až budu připravená.Hlavu vzhůru verunko,na světě je velmi mnoho lidiček,kteří jistě ocení vaše přátelství,jen je třeba udělat si v sobě a kolem sebe čisto,jak to radí kytička a nechat tu kamarádku odejít a to někdy může trvat i déle,obzvlášt pokud ji potkávate denně,odvahu a krásný den vám všem
Re: katce
(veronika, 12. 10. 2010 16:35)
Ahoj Káťo...
to, co mi Kytička napsala mi moc pomohlo - víš já jsem to stále protahovala - protože jsem jakoby nemohla najít to místo ve mě, odkud pramenila ta nezdravá závislost - to že nedokážu tomuhle člověku říct ne...a pátrala jsem marně.
Smířila už jsem se s tím, že mě třeba bude i nenávidět...snad mi jednou odpustí tu nevědomost..ale v mém srdci děkuju za tu zkušenost a děkuju, že mi byla ukázaná cesta ke Svobodě. Žila jsem osamělým životem a tento vztah mi úplně změnil život...převrátil..je mi moc líto, že jsem v minulosti byla taková krutá - možná i to je příčina toho, že v současnosti mám potřebu stále kontrolovat své chování a myšlení:-)
Káťo děkuju Ti za Tvou sdílnost a moc Ti také přeju přátelství, kde není takové zamotané klubko závislosti..ale kde je svoboda a štěstí...kde lidé můžou dýchat:-)
Je to moc těžké, když přesně nevíš příčinu a trápíš se..já vím...Ale u každého člověka určitě nastane chvíle, kdy se ledy prolomí a jeho život získá ten správný směr -
VE VŠEM :-)
Děkuju Ti..
Re: Re: katce
(kateřina, 12. 10. 2010 16:44)verunko a co když tolik nezáleží na tom proč se to stalo,já do dneška nevim přesně co se stalo a kdykoliv jsem o tom přemýšlela jen mě to bolelo a v hlavě se honily ošklivý myšlenky,dívám se na ní když si venku hrají její děti,občas spolu prohodíme pár neutrálních slov,nevím co přesně k ní cítím,ale vím,že je dobré nechat ji jít,vím že jsem ji velmi milovala a velmi si ji vážila,přeju jí i celé její rodině krásný život a jí děkuji za jednu z nejtvrdších zkušeností jaké se mi dostaly,za to jsem ji opravdu vděčná,vím že je to těžké,jednou pochopíš proč se to stalo,až na to budeš připravená,ahoj
Re: Re: Re: katce
(veronika, 12. 10. 2010 17:07)
Káťo ani nevím, co Ti odepsat...vim, že jsem ten poslední, který má co mluvit:-) ... ale asi je Tvoje srdce stále hodně zasažené do hloubky tou bolestí. Nevím, jestli by třeba nebylo dobré se opravdu odstěhovat..protože už není před čím utíkat, když to nejtvrdší už se Ti stalo..a tys to nějak ustála a stála si tomu čelem a prošla tím..a kontakt s tou paní teď možná neumožňuje,aby se ta rána léčila...a vyléčila-spíš se otevírá stále dokola...ale nevím, to asi Ty nejlépe cítíš, co je pro Tebe dobré..Ať se osvobodíš Káťo - tak jako já:-)...Paní Kytička je milovaná...že má člověk šanci začít znova...a neopakovat ty chyby...snad uděláš ten pravý krok...ten nejlepší..
S láskou
Veronika
Neco k nám přitahuje
(Monika , 12. 1. 2017 6:42)