DUCHOVNÍ POMOC - VAŠE KYTIČKA - PORADNA - KOMUNIKACE S ANDĚLY

Marti,ale toto jsou Tvoje slova cituji: " K čemu ho povzbuzovat? Ať si pěkně vyžere to co natropil!
To je vlastně přání něčeho hodně zlého. A to se mi vůbec nelíbí. Nemáme přece v úmyslu člověka, který lituje toho, co způsobil, ještě více zadupat do prachu.Víš,my nemáme být přísní. ale milující. A v tom je velký rozdíl. Já mám z Romana a jeho ženy pocit, že oba ušli kus cesty. Věřím, že oba jednou obejmu a budu mít radost z jejich vzájemného přátelství. Bez ublížování a bez výčitek. Jejich duše se naučí vzájemně se milovat a respektovat. A mají spolu navíc dcerku a to je velké pouto. Jen by měli teď být každý zvlášť a poznávat sami sebe a svou vlastní cestu.Komentář, který zde napsala Romanova manželka je důkazem,že její duše je plná lásky a odpuštění. Romanova přihláška na můj seminář je pro mně potvrzením,že andělé tohoto člověka vedou cestou poznání a touhy změnit se. A to mně naplňuje velkou radostí.
Kytička
Myslím,že zde už bylo řečeno dost a uzavírám tyto komentáře.

Nemohu nereagovat.Romana jsem neodsoudila,kdo jsem,abych někoho soudila?Ale jeho příběh mě nedojal,jednoznačně tu vidím slabého člověka,který své komplexy řeší na rodině a to tím nejžalostnějším způsobem.A ať je Romanovo žena jakákoli, jeho chování je hnusné.V tomto životě je ženou a on mužem a existuje nepsaný zákon"Neudeřiš ženu ani růži".Kytičko,omluv mě.A nezlob se prosím.Napsala jsem pouze svůj názor a nevede mě zloba.Jsem přísný člověk,jsem přísná jak na sebe,tak i na lidi.Ale vždy se zastanu slabšího.Už několikrát jsem stála proti mužům,bránila dětí,ženy i malá zvířata.Vždy se octnu v situaci,kde silnější ubližuje slabšímu,a to že kolikrát stojím proti chlapovi,který je větší,těžší a silnější si uvědomím až když dotyčného bránim.Zatím při mně stojí všechny moji andělé strážní, má láska a obrovitánský DĚKUJI jim.Bránit ale budu i nadále i pod nebezpečím, že bude ublíženo mně.Alkohol neni vysvětlení!A nikdo mi nenamluví,že je.Ano,mohu pak tomu dotyčnému odpustit a mít ho ráda,protože to je člověk.To ano!Ale před tím si on musí prožít své vlastní peklo,aby pochopil a odpustil on sám sobě.Nejmíň 2-3x do měsíce vyjíždíme k ženě,která vždy svá zranění omluví padem ze schodů,nebo zakopnutím,spáleniny po těle má "od žehličky" a všichní okolo vímě,že ty schody a žehlíčka nesou jméno - manžel.Dál ho brání,že ona si o to koledovala,že on je strašně zaměstnaný a je toho tolik,co ho doma naštve,maji přece tři dětí!A on sedí v obývacím pokoji,na nic si nevzpomíná.Dost podobný příběh.A my nejsme schopní ji pomoct.Hrozim se dne, kdy tam pojedeme a už nebudeme potřebovat obvazy,ale rovnou koronéra:-(Je to extrem,vím to,ale je to pouze o tom,že většina žen své muže brání a veškerou tíhu vztahu vezme na sebe.Muž je ten kdo má silnější ruku a nikdo nedokáže ublížit víc,než člověk,ke kterému citíme lásku.Upřimně jsem napsala,že jeho ženu obdivuji,protože to tak cítim.Je nad slunce jasné,že je to jejich příběh,do kterého my nevidíme,přeji jim oboum nový začátek,ale dokud Roman nepadne na samé dno,nebude mít od čeho se odpichnout.Pravda,která platí staletí.Přeji mu hodně pochopení,přeji jeho dětem, aby nebyli poznamenání vzpominkami z dětství a přeji i Romanovo ženě, aby našla člověka o kterého by se mohla opřít, kterému by mohla důvěřovat.S láskou a úctou Martina.

Milý Romane, jsem žena a tak nějak jsem na tom se svou rodinou tak, jako ty se svou, s tím rozdílem, že já jsem žena. Mnoho věcí se stalo v našem životě a myslím Romane, že jich ve vašem je moc podobných. Ano Kytička má pravdu. Jsou chvíle, kdy jedinou cestou je jít každý jinam. Zmítám se stejně jako vy v odchodech a zase shledáních, která vlastně jenom bolí a ubližují. Je to tak. Máte svůj společný život, který se roztříštil na miliony střípků. Slepovali jste každý jak jste dovedl a uměl. Ale ona ta titěrná práce se jednoho dne opět zhroutila a pak opět a opět. Mnoho vyčerpání a bolesti, urážek a strachu. A přesto se člověk pokouší lepit střípky znova. Dlouhá doba prošla a oba jste si uvědomili, že je čas změny. Svého já, nitra, duše, srdce... Je toho mnoho, ale jak být lepším a uzdraveným v lásce, když pohled na toho druhého opravdu vyvolává převážně žal a bol??? Milý Romane, přeji Ti, aby se Ti splnila Tvá životní cesta a pouť, pro kterou jsi tady. Přeji to Tvé ženě, pro kterou je toto vše moc těžké. A Tvé dcerce, aby v životě potkala klidnou lásku a né nasilí. Děti tyto obrazy mají v sobě. Já osobně je vídala také a také zažila. Milý Romane, chápu moc Tvou ženu, že hledá a přesto se vrací, ale děje se vše tak jak má. Kdyby jste si neprožili, co jste si prožili, nebyl by si dál. Nenašel bys krásu, soulad, milovat ale nevlastnit.... Románku je toho moc, co jsi poznal. I Tvá rodina se učí, i když to není to správné slovo. Přeji Ti (Vám všem) mnoho lásky, harmonie a radosti. K Tobě prosím o pevnou vůli v pití (v jakýchkoli závislostech, v tom kráčení po cestě, kterou sis našel. Děkuji za Váš příběh, neboť mi mnohé dal. Děkuji
S láskou a úctou Palvína

Ty to Romane zvládnout musíš,pokud chceš,aby to zvládla tvá dcera.Partner může odejít,může mít i nový vztah, ale otcem budeš pořád.Divila bych se,kdyby setkání s alkoholem v rodině nenechalo na dceři nějakou stopu.Na mě návraty otce z hospody,kdy mě budil a dožadoval se večeře nepůsobily dobře.Dcery mají tendenci si vybírat pak partnery stejné jako byl otec,takže alkoholiky a nebo jako v mém případě s odporem k alkoholu.A není to určitě asi náhoda,že s obavami pozoruji syna, zda nemá "něco" po dědovi.A když slyším pozdě v noci,klepnout dveře,vstanu a jdu se podívat,jak ten jeho návrat vypadá.Prostě mě to pronásleduje dodnes.
Tak se snaž- kvůli dceři a budoucím vnukům.
Lída

Co dělá člověka člověkem je LÁSKA ... Věřím, že je odleskem nesmírné Lásky Boží, která je s námi. Ať prozáří Tvé upřímné srdce, ať najdeš sílu jít dál. Nejsi v tom sám. Touha začít měnit svůj život k lepšímu je počátek cesty. Našel jsi směr,vytrvej, přeji Ti hodně štěstí. Ať je Tvé nitro prozářené krásou, sluncem a láskou. Marta.

Milý Romane,důvěřuj si a měj víru,že Nejvyšší Stvořitel a andělé jsou s Tebou.Požádej je,aby Ti pomohli rozptýlit obavy,které Ti brání v tom,aby jsi se ze Světla Víry radoval naplno.Cítím, že se máš už teď radovat z uvědomění si svých chyb a nových možností ve svém životě. s vděčností Zuzka

I já prožila přes 20let manželova úletů s alkoholem a nebyl to radostný život... A jestli mohu k tomu cokoliv říct, věřím Romane že to zvládneš. To,že se chceš změnit je polovina úspěchu a ta druhá polovina je jen a jen na Tobě. Věř svým andělíčkům, jejich lásce a najdeš mnohem víc,než si nyní dokážeš představit. Objímám Tě s láskou Eva

Jsem Romanova manzelka. Dekuji Ti Kyticko, ze jsi si precetla Romanuv mail a za to, ze jsi si ho vybrala a odpovedela. Moc jsi tim pomohla i me. Dekuji i Martine za jeji prispevek, i kdyz je docela tvrdy. Ja Romana znam 20 let a vim, ze uvnitr je to velmi citlivy a hodny clovek. Dekuji mu za vsechno, co jsem s nim prozila. Zadny clovek neni bez viny a vsichni delame chyby. Tim chci rict, ze byly chvile, kdy i ja jsem se k Romanovi nechovala spravne. Ted s odstupem casu si to vsechno uvedomuji a odpoustim sobe i jemu. Je tezke jit jinam a bez neho, ale citim a Vesmir mi to i nekolikrat naznacil, ze to tak ma byt. Posilam Romanovi spoustu sily a lasky a preji si , abychom oba nasli opet radost v zivote a silu jit dal.

Nevidím tady jediné slovo o tom,že by Romana někdo z nás omlouval?? Mezi omlouváním a povzbuzováním je velký rozdíl.A proto také s Martinou nemohu souhlasit.
I já vím, stejně jako Channah přesně co obnáší život s člověkem, který má s alkoholem problém.Já vím, co to je mít blízkého člověka na detoxikačním oddělení. Znám stavy agresivity od manžela a následné výpadky paměti. Přesto se člověk dokáže odpuštěním přenést přes tyto neradostné a těžké chvíle. A nemusí to být anděl.Nemám právo zde nikoho odsuzovat,jen se snažit toho člověka pochopit a podat mu pomocnou ruku. I když malinko pod roušku tajemství nakoukneme, neznáme celé pozadí příběhu. Například proč si duše vybrala právě takové zkoušky a hlavně nevíme, proč Romanova manželka má tento karmický úděl. To,že se neustále k Romanovi vrací mnohé vysvětluje.Učíme se odpouštět celý svůj život a to, že to dokážeme je naše velké vítězství.Věřte,že nikdo z nás není tak dokonalý, aby mohl někoho soudit.Roman mi napsal velmi dlouhý email, a já z něj cítila bolest a výčitky duše.Proč bych měla do jeho rány sypat sůl? Já si z celé své duše přeji, aby každý bloudící našel cestu. A pokud já Kytička smím poslat na tu jeho novou cestu, alespoň malinké světýlko,pak s pokorou Pane děkuji za to,že mi to bylo dovoleno.
S láskou Kytička

Jistě že chování Romana nebylo v pořádku, ale kdo z nás má právo někoho odsuzovat a posuzovat. Myslím, že nikdo z nás není bez viny a proto nemůže kritizovat chování někoho jiného. Jak jsme vedle stvořitele malí a nepatrní a přesto Bůh odpouští a miluje nás stále i když hřešíme a porušujeme jeho přikázání. A my? Nepatrní vedle boží velikosti máme právo odsuzovat člověka, který dopadl na samé dno, myslím že ne. Prosím buďme milující a dodejme lidem, kteří se snaží změnit svůj život odvahu a sílu, někdy je třeba újít kus špatné cesty, abychom pochopili kam se máme dále ubírat. Prožila jsem dost let s alkoholikem a věřte, že necítím nenávist, jen je mi ho upřimě líto. Prosím za Romana a jemu podobné, podpořme je v hledání lepší cesty a neodsuzujme, nemáme na to právo. Děkuji. S láskou Channah

Nemám dojem, že by tady někdo psal, že Romanovo chování je omluvitelné. Ano, co prováděl,je hrozné, s tím naprosto souhlasím. Ale chci se zeptat, to že se snaží z toho bahna povstat a něco se sebou konečně začal dělat, to není nic? Vždyť by mohl dál vést život jako před tím, nad ničím nehloubat, nezpytovat svědomí.....ale on se začal snažit být lepším člověkem. Píše, že medituje, modlí se,to přece není jen nějaké čtení. Proč ho nepovzbuzovat, aby setrval na své nové cestě? Myslím, že Roman si to už vyžírá. Nikdo do něho nevidíme, co právě prožívá...

Při svých útocích byl opilý, a pokud vím, opilí si moc nepamatují z toho, co bylo. Tím ho samozřejmě vůbec nechci omlouvat, je plně odpovědný za své činy, jen se snažím pochopit, proč si své jednání nepamatuje.

Bude ho to stát ještě hodně sil, aby dokázal sobě, ženě a dceři, že za něco stojí. A já mu přeji, aby tu sílu v sobě našel a z nastoupené cesty už nesešel. Už to, že sem Roman napsal, něco znamená.
Tak to vidím já. Ze srdce přeji Romanově ženě a dceři, hodně sil, lásky a pokoje v duši. Romanovi, aby na své cestě nezbloudil a nespadl zpět do bahna.

Ivka

Ivka

Martina napsala pravdu, skoro bych řekla svatou pravdu, ale Romane buďte rád, že to někdo pojmenoval pravými slovy, šanci zlepšit se máme každý, dokažte sobě i bývalé ženě a také své dceři, že za něco stojíte, vždy to budou pro Vás blízcí lidé, ať už bude s nimi nebo ne.

Zlatíčka omluvte mě, ale to, že Roman začal něco najednou číst a studovat rozhodně neomlouvá to co vyváděl v minulosti. Napadnout ženu a nepamatovat si to - dělá si snad srandu? Pít alkohol a neznat míru a říkat, že to není závislost?Propadat potají gameblairství a dělat jako že se nic neděje? Víte, jednou bychom se mohli ve správách doslechnout, že muž ubodal vlastní ženu a nepamatuje si na to. Tohle snad chceme? K čemu ho povzbuzovat? Ať si pěkně vyžere to co natropil! Především by si měl tento muž uvědomit, že za každý svůj čin i za ten co si nepamatuje musí nést zodpovědnost. Obdivuji jeho ženu, že ještě má chuť něco znovu začínat. Přežít interrupci, násilí muže a neustále výčitky, to dokáže jen anděl. Chápu, že si spolu něco řeší z minulého života, ale tenhle dopis je strašný. Jeho ženě přeji hodně sil vše ustát a jemu přeji aby konečně začal jednat jako chlap.S pozdravem a přáním hezkého dne MM.

Milý Romane, už si se hodně posunul ve svém životě kupředu a já pevně věřím, že všechno zvládneš. Někdy je třeba, abychom dopadli na samé dno a mohli se zase odrazit a stoupat vzhůru. Posílám Ti hodně síly a plnou náruč lásky. Objímá Channah

Držím ti palce k lepšiemu životu, je krásne, že tak napreduješ.

Milý Romane.
Také jsem sevřena smutkem a žalem, předcházející život zcela zmizel, nový život jsem zatím nenašla. Vím, že je třeba pokračovat dál, ale...Říkám si, kdybych byla alespoň mladší, bylo by to snadnější. A to Ty hodně mladší jsi!!! Určitě se Ti to podaří, udělal jsi už pro to skutečně hodně. Moc Ti přeji, abys našel tu svou krásu ve svém novém životě.

" MILUJEŠ-LI ŽIVOT, NEMARNI SVŮJ ČAS". Přáníčko pro Romana s velkou láskou,pokorou,porozuměním,....Držím palečky.

Milý Romane, ve svém duchovním vývoji jsi ušel obrovský kus cesty a já Tě za to velice obdivuji. Máš v sobě obrovské odhodlání a sílu jít dál. Ze srdce Ti přeji, abys i Ty poznal pro Tebe tu pravou lásku.
Vím, je to moc těžké rozhodnutí, opustit to staré známé a vykročit na novou cestu, kde nevíš, co tě čeká. Já za sebou stále vláčím minulost a přestože to moc bolí, stále ji nedokážu zcela opustit. Dřžím Ti moc pěsti, aby tys to dokázal. Spoustu lásky a krásného v životě Ti přeje Ivka