DUCHOVNÍ POMOC - VAŠE KYTIČKA - PORADNA - KOMUNIKACE S ANDĚLY

Dobrý den,

Nikdy jsem se nezajímala o témata jako jsou duchovní energie, rituály, kletby, magie. Asi bych měla být upřímná, bojím se na ně jen myslet. Vyvolávají ve mně pocit ohrožení a okamžitou přítomnost „Někoho“ koho nevidím, ale přesto je tu. To, co se ale stalo v rodině, která je mi dost blízká, mně přinutilo k zamyšlení a začala jsem se o tyto věci také zajímat. Tato rodina o které chci psát, jsou vlastně přátelé mé babičky a dědy. Narodily se jim čtyři děti a podle vyprávění babičky, se jim velmi dobře dařilo, hlavně po finanční stránce. Tato rodina žije na  Valašsku v jednom velkém domě. Děti jim ve zdraví vyrostly a všechno začalo úrazem jejich syna Františka, kterému nešťastnou náhodou traktor zranil nohu, kterou mu následně museli amputovat. Byla to těžká rána, s které se rodina postupem času vzpamatovala a synovi věnovali veškerou péči. Za několik let se měla vdávat jejich dcera M. která byla moc krásná. Týden před svatbou si vzala volno v práci, aby pomohla mamince péct cukroví. Aby byla co nejdříve doma, stopla si nákladní auto. Možná to byl její známý, nevím. Podstatné je, že během jízdy se najednou otevřely dveře toho auta a ona vypadla na vozovku. Měla černé dlouhé vlasy, které ji sahaly až po pás. Její vlasy se namotaly na kola auta a tu ženu to auto táhlo za sebou. Byla na místě mrtvá. Tuto ránu nebylo tak jednoduché překonat a srdce její matky i nastávajícího partnera (který se údajně chtěl zabít), a vlastně celé rodiny,  se velmi dlouho zotavovalo z této ztráty. Přešel čas a chystala se svatba třetího dítěte, syna M. Vše proběhlo tak, jak mělo a po svatbě se narodila krásná zdravá holčička Jarunka. Zdálo se, že už snad všechno zlé překonali a  bude už jen radost a slzy štěstí. Za krátký čas se Jarunce narodila sestřička a všichni se nesmírně radovali. Jejich radost však neměla dlouhého trvání. Mladá maminka začala po porodu postonávat a diagnoza byla neuprosná – Rakovina . Do půl roku už dvě maličké holčičky svou maminku neměly. Jejich otec nebyl schopný jim nahradit matku, a tak sestra jejich maminky (vlastní teta děvčátek) se do této těžce zkoušené rodiny přivdala, aby svým neteřinkám nahradila matku. Vzít si švagrovou, která má k dětem sestry blízký milující vztah, bylo od mladého vdovce velmi rozumné. Pak se oženil i František, který úrazem přišel o nohu. Ale manželství nefungovalo, tak zůstal sám. Z tohoto manželství měl dceru Barunku, která byla jeho jedinou radostí a štěstím. Několik let se nic nedělo. Ale teď, jeho dcera Barunka, kterou dobře znám, přebrala černou štafetu neštěstí této rodiny. Mně tato zpráva zasáhla jako blesk. Barča nedávno zemřela krátce po porodu své holčičky na náhle srdeční selhání.  Vím, že nikdy předtím se neléčila na srdeční potíže. Milá Kytičko, toto už mi můj rozum nebere. Co se v té rodině vlastně děje? Má otázka je jednoduchá. Mohla bych jim nějakým způsobem pomoci?  A když už skončí ty hrůzy, které se v této rodině dějí. Děkuji za odpověď

Jasněnka

Milá Jasněnko,

Ne vždy je nám dovoleno odkrýt roušku tajemství, která zakrývá osud, budoucnost, nebo minulost. Jelikož, ale nikdo z této rodiny nedokáže najít pomoc a hledat řešení, protože všichni jsou příliš upoutáni k ryze materiálním záležitostem, směla jsem tuto roušku poodhrnout. Abychom našli příčinu, museli bychom se vrátit několik set let zpátky. Příčina je až ve čtvrtém pokolení, tedy v jejich praprapradědečkovi ze strany otce. Vidím pole a lidi, kteří tvrdě pracují. Kraj je skalnatý a obživy velmi málo. Je to doba, ve které vládne vrchnost, moc a přísné tresty. Vidím přísného muže, kterého se celé okolí bojí. Ten muž má v hlavě jen peníze a každého pracujícího člověka využívá k tomu, aby jej doslova sedřel z kůže. Vidím mladou ženu. V náručí nese malé dítě. Odchází na pole, povinně pracovat. Ta žena je po porodu velmi slabá. Proto přichází společně se svou matkou za mužem, oznámit mu, že se necítí dobře a není schopná tvrdé práce. Muž se velmi rozčílí a křičí,že nemá být líná a okamžitě má zastávat svůj úkol. Matka té ženy se ale nedá odbýt. Prosí a říká „ Drahý pane, podívej se, jak malé dítě moje dcera má“. Měla moc těžký porod, je slabá a nemůže pracovat.

Muž je bez sebe vzteky nad tou drzostí. „ Pokud jí dítě brání v práci, tak ať ho nemá a jde pracovat. „ A pak se stane něco, co asi lze rozumem stěží pochopit. Vyrve mladé ženě dítě z náruče a uhodí s ním o zem. Následky jsou jasné. Miminko – holčička pád nepřežije. Matka dítěte, oslabená porodem a nemocí, neunese tuto ztrátu a za několik dní její duše následuje své dítě.Krutost tohoto činu a bolest ženy nad takovým pohledem je nepředstavitelná. A proto starší žena na místě vysloví kletbu, jejíž slova se do dnešního dne plní. „ Dovolávám se Boží spravedlnosti –  Ať i ty pohlížíš na smrt svých dcer, nejméně do desátého kolena. Později tato žena pokračovala v jakémsi rituálu a svazování duše, tohoto muže, který ještě umocnil tuto kletbu. Její bolest a nenávist byly tak silné, že dávají stále sílu slovům, které pronášela. U smrti každého člena rodiny, je znovu přítomna duše prokletého muže a prožívá pokaždé velkou bolest, když vidí utrpení své rodiny.   Zrušit tuto kletbu není jednoduché a musela by o ni požádat některá žena z rodiny. Jinak bude svazovat štěstí a radost ještě několik dalších pokolení.Ženy, které se přivdají do této rodiny, stávají se její součástí. Proto toto karmické zatížení padá i na jejich hlavy.

Nutno ještě upozornit, že pokud jsou v rodině chlapci, kletba se na ně nevztahuje, vztahuje se ale na jejich dcery a ženy. Zranění Františka bylo způsobeno jiným karmickým dluhem této duše. Budeme prosit anděly,  milá Jasněnko, aby se v této rodině našla žena, která navždy zpřetrhá  zlověstné pouta. Je mi to moc líto, ale víc dělat opravdu nemůžeme, nepřísluší se nám plést do cizích osudů.Nemůžeme sundávat břímě, které není naše. Můžeme jen prosit a doufat, že budoucí čas, bude milosrdnější.

S láskou Kytička