DUCHOVNÍ POMOC - VAŠE KYTIČKA - PORADNA - KOMUNIKACE S ANDĚLY

Drahá KytičkKdyž jsem si přečetla příběh Janinky, která přišla už podruhé o své miminko, bylo mi opravdu hodně smutno. Jsou to tři roky, kdy jsem zažila stejnou situaci. Lékař mi vystavil těhotenskou průkazku a já byla snad tou nejšťastnější těhulkou pod sluncem. Manžel mi koupil 30 bílých růží a já viděla, že má v očích slzy dojetí. Na tento okamžik jsme čekali několik let. Nelze popsat, jak  moc jsme si miminko přáli. Byli jsme oba plni lásky a nádherného očekávání. Vybrali jsme jména a věřili,že miminko bude v pořádku.
Přišel první ultrazvuk, manžel mně držel za ruku a já viděla tlukoucí srdíčko našeho děťátka. Nikdy na ten pocit nezapomenu. Nesla jsem si fotku děťátka, jako ten nejvzácnější a nejcennější dar. Cestou jsme koupili krásné album. Dvě kontroly po ultrazvuku proběhly v pohodě a já děťátku koupila první oblečky. Další kontrola nepřinesla uspokojivé výsledky. Pan doktor mně znovu udělal kontrolní vyšetření ultrazvukem a pak přišla rána z čistého nebe. Miminko nežije. Srdíčko nebije.Čas se pro mě v tu chvíli zastavil. Nevěřila jsem . To přece není možné. Proč?? Nastoupila jsem ihned do nemocnice. Když mi provedli potřebný zákrok, probrečela jsem další den. Když pro mně manžel  přijel,uvědomila, jsem si, že už nejsme tři a nechtělo se mi žít.

Najednou nebylo proč. Cítila jsem se tak prázdná a zoufalá, plná beznaděje. Proč se to stalo? Na to mi nikdo nedokázal odpovědět. Doma jsem si prohlížela fotku z ultrazvuku s maličkým, tlukoucím srdíčkem. Proč jsi odešel? Proč jsi nezůstal se mnou? Neviděla jsem přes slzy. Věřila jsem,že to byl chlapeček. Tolik jsem ho milovala. Čas postupně hojil mé rány v srdci a já se zase naučila smát.  Přešlo pár měsíců a já znovu otěhotněla. Tentokrát i když s velkým psychickým vypětím a obrovským strachem, jsem se dočkala vytoužené chvíle, kdy mně manžel odvezl do porodnice a já porodila holčičku. Dnes už je naší Magdalence rok a půl. Jsem šťastná maminka krásné a šikovné holčičky. Přesto ještě občas vezmu do ruky tu fotku z prvního ultrazvuku a přemýšlím, proč ode mě moje miminko odešlo. Snad je mu dobře s andílkama. Snad mu nic neschází. Chtěla bych mu říct, milá Kytičko, že jsem na něj nezapomněla, že jsme spolu byli sice jen krátce, ale v mém srdci je stále jeho místo. Vzhledem k mému věku a zdravotnímu stavu, už další děti neplánujeme, jsem velmi vděčná,že mám Magdalenku. Přesto si občas představuji, jaké by to bylo, kdyby se můj chlapeček narodil. Co myslíš, Kytičko, byl ten potrat, pro mě nějaký trest? Udělala jsem někde chybu? Děkuji za odpověď.

Magda

Milá Magdo,
Úkoly duší, které přicházejí na tento svět, bývají opravdu rozmanité. Některé mají za úkol se narodit a žít. Jiné jen na okamžik přijdou a vracejí se zpět do duchovního světa. Příčiny jsou různé. Někdy se duše dokonce vracejí dříve, než se narodí. Nikdy to není ale jen takový výlet po pobavení. I takovéto krátké setkání má jasnou příčinu. Například si matka musí uvědomit určité věci, které by bez této prožité bolesti nikdy nepochopila. Tím,že tuto bolest prožije, uchová si ve svém srdci pocity potřebné pro svůj další duchovní vývoj.
Další příčina, kterou mimochodem přirozeným způsobem vysvětluje i oblíbený diagnostik a léčitel Mudr.Jonáš, je velké množství toxických látek v těle matky. A proto následuje potrat,kterým se samovolně spustí masivní pročištění organismu. Vlastně přichází  duše děťátka, které takovým to příchodem a velmi rychlým odchodem připraví matku na donošení příštího zdravého dítěte tím, že organismus matky je pročištěn a zbaven toxických látek. Jakoby děťátko tyto látky od matky převzalo na sebe. Takový záchranný člun. Udělalo to z lásky. Je to tvá spřízněná duše. Stává se samozřejmě také, že se stejná duše do pročištěného těla matky vrátí zpět. V některých případech už k opětovnému otěhotnění,ale nedojde. Pak byl úkol dítěte jasný. Pouze pomoci matce k nastartování ozdravného procesu jejího těla.
Já ti přeji Magdičko slunné dny. Nezapomeň relaxovat. A ať máš z holčičky jen radost.

Hodně lásky a štěstí přeje Kytička