Jdi na obsah Jdi na menu
 


PROČ MUSEL MŮJ MILOVANÝ OTEC ZEMŘÍT?

ObrazekTaťkův mozek ani srdce nešlo 40 minut. Poté taťku odvezli do nemocnice, kde ještě do rána žil. Údajně se podle doktorů
mělo vše obracet k lepšímu.

ObrazekMilá Kytičko,
Chci vyjádřit velký obdiv nad neskutečnou krásou těchto Vašich stránek. Jsou
opravdu úžasné.Od dětství mám velký strach ze tmy. Když se zhasne, začne mi rychle bít srdce a špatně se mi dýchá. Když mi bylo 14 let, zemřel taťkův tatínek na rakovinu. Tehdy to taťka nesl opravdu špatně. Noc před jeho pohřbem jsem viděla dědovu siluetu sedět na židli a když  jsem se otočila, tak jsem viděla i odraz jeho hlavy na stěně. Strašně mě to vylekalo.. Od té doby jsem se v tomto pokoji necítila  úplně bezpečně. Asi rok poté jsme mysleli,že se tatínek naboural a zemřel.. Mamka z toho byla tenkrát moc špatná, jen seděla, nemluvila a brečela. Ale byl to omyl, otec se vrátil živý a zdravý. Všem spadl veliký kámen ze srdce. Od té doby se ale mamka začala měnit, vyústilo to až v to, že byla před 3 lety hospitalizovaná na psychiatrii.

Nyní v prosinci to budou 2 roky, co se naši vraceli autem domů. Najednou taťka viděl, jak ve vzduchu letí hořící auto. Auto přistálo těsně před autem mých rodičů. Taťka neváhal a snažil se
paní poskytnout první pomoc. Měla infarkt, kterému v nemocnici nakonec podlehla. Tu noc bylo taťkovi hodně zle´. 21. září to bude rok, co otec zemřel. Dostal těžký infarkt. Ihned u něho byl  vojenský doktor, který se ho snažil oživovat,avšak bezúspěšně Taťkův mozek ani srdce nešlo 40 minut. Poté taťku odvezli do nemocnice, kde ještě do rána žil. Údajně se podle doktorů
mělo vše obracet k lepšímu. O hodinu později nám volali, že se jim ho bohužel, i
přes jejich veškerou snahu nepodařilo zachránit, protože mu nad ránem začaly
selhávat životně důležité orgány. Čemu máme tedy věřit, když nám řekli pokaždé
něco jiného? Je mi moc líto, že jsme tam s ním nemohli být, že zemřel tak sám a
v cizím prostředí. Mamka zpočátku dělala, že to zvládne, že je silná. Před čtvrt
rokem se však zhroutila a nyní byla 3 měsíce doma. Chtěli ji dokonce umístit  zpět na psychiatrii. Chtěla jsem se Vás zeptat, zda se dá zjistit, jestli taťkova duše je ještě zde ?

Chtěla bych Vás za mamku poprosit, zda by jste mu mohla nějakým způsobem vyřídit, že  to maminku moc mrzí. A v neposlední řadě, že ho stále velice miluje a moc ji chybí. Nám se sestrou se po něm také samozřejmě moc stýská. Mohla by jste se ho prosím Vás ještě zeptat, jak se dívá na to, že si babička (jeho maminka)urnu s jeho popelem dala vedle své postele a za žádnou
cenu ho nechce dát na hřbitov ke svému otci, kde by mu, podle mého názoru, dnes
bylo asi nejlépe?  Já bych za ním chtěla také někdy přijít, dát mu tam kytičku,
popovídat si s ním, i když vím, že jeho odpovědí mi bude pouhé mlčení... Víte,
člověka jakým on byl, potkáte tak jednou za život. Řekněte mu prosím, že jeho
dcerám se po něm moc stýská, že na něho nikdy nezapomenou a vždy ho budou mít ve
svých srdcích.
Moc Vám děkuji za to, že jste a že jsem se mohla s tímto mým trápením někomu
svěřit.
Přeji Vám plno krásných a slunečných dnů
Iva


Milá Ivčo, vzkaz je možno předat, pouze, přijde-li duše mrtvého člověka za mnou.
Posvátný klid mrtvých nelze rušit. Při čtení tvého emailu vidím světlo, otec odešel tam, kde měl otevřené dveře. Do náruče toho, který řídí naše osudy.
Ptáš se, proč lékaři řekli pokaždé něco jiného?
Tvůj otec měl přesně vymezený čas.Jeho duše chtěla odejít, protože při ztrátě vědomí se otevřela paměť jeho duše.Vlastně se cítil vojákem, který dobojoval. Uvolňoval už svou energii k vyšším vibracím. Pak nedostatkem energie a změnami,které nastávaly přestaly postupně pracovat jeho orgány. Odešel v klidu a vyrovnaný. Karmickou zátěž má ,ale tvoje maminka.
Nemohu se na ni zcela napojit a zjistit příčinu, neboť ona mně o pomoc nepožádala.
Je však určité propojení je mezi tebou a maminkou. Budeš jí dostatečnou oporou? To je tvůj úkol. Tvoje maminka je psychicky velmi nevyrovnaná. Mohu ti prozradit jen to, že svůj minulý život ukončila sama svou vlastní rukou.
Teď je to pro ni velká zkouška. V jejím nitru je přání, jít za otcem.
Teď už to ví, jak odchod blízkého člověka všem ubližuje. Pozor, v jejím myšlení může nastat zkrat a ona si znovu sáhne na život. Ty jsi v jejím životě něco jako ochrana. Máš zadržet její ruku, máš podržet její duši.
Nikdy na tyto slova nezapomeň. I když to bude těžké, měj na paměti, že kdyby si maminka sáhla na život opět, její karma už takovou tíhu nemusí unést. Hrozí zde nebezpečí věčné propasti. A to je vůbec to nejhorší, co se může lidské duši stát. Proto tě snažně prosím. Opatruj svou maminku. Pomoz její duši. Pros své i její ochránce o pomoc. Spolupracuj s lékaři. Zkrátka udělej všechno, co ti srdce milující dcery napoví. Snaž se najít nový smysl jejího života. Ať se necítí zbytečná. Vidím u ní potlačenou lásku ke zvířatům. Otevři v tomto směru její srdce.
Myslím, že časem určitě pro maminku přijde vzkaz od tvého tatínka. Ten jí povzbudí.
Nic není teď důležitější než aby nabrala sílu a znovu se dívala na svět, jako na místo, kde člověk musí přijmout dobré věci a radosti,ale i ty zlé a bolestné ztráty.
Věřím Ti Ivčo, že uděláš všechno, co bude ve tvých sílách.
Teď malá zpráva pro Tebe od ochránců.
Milovaná duše, byl ti dán úkol. Ale bylo ti také dáno otevřené a laskavé srdce. Nejsi sama, naše ruce jsou připraveny. Polož do našich dlaních své dlaně a přijmi naši energii. Když obejmeš svou matku, zkus promlouvat k její duši. Připomínej ji, že musí zde na zemi přijmout bolest a smířit se s utrpením. To je její úkol.Přes tvé dlaně ať proudí naše světlo. Ať je pro její duši záchranným paprskem. Přijde doba, kdy budeš řešit dlouhou cestu. Ať se tvé kroky, příliš nevzdalují od domova. Prosíme ať tvé oči nezaslepí vidina majetku a blahobytu.
Budeme strážit tvé kroky a hladit tvou tvář, protože naše láska nezná hranice. Milujeme Tě.

Ivčo, přeji ti dny prozářené láskou andělů.

PS. pokud nemá maminka pejska...existuje rasa, které se říká...antistresový pes....sdělím ti bližší informace, protože tahle má rada, byla už několikrát vyslyšena a měla úžasné účinky.
Já jsem totéž s pejskem udělala mojí mamince. Její psychika se ohromným způsobem dostala do normálu.

S láskou Kytička

Milá Kytičko,
moc děkuji za Váš čas a Vaši odpověď. Při jejím čtení jsem cítila silný proud energie a z toho, jak pravdivá jsou Vaše slova, mě až mrazilo. V květnu, v den taťkových 45 narozenin, jsem našla mamku, jak brečí na lavičce. Šla do práce, ale nedošla. Její první slova, když jsem k ní přišla, byla: Tak to vidíš, taťka už mně volá k sobě, už nechce, abych se tady trápila.\\\" Dalo mě opravdu moc práce, přesvědčit ji o tom, že tak to určitě není. A právě ten den se vrátily její úzkostné stavy.
Už koncem listopadu nebo možná začátkem prosince jsem jí našla hodného přítele, který ji má, podle mého soudu, určitě moc rád. Snad se na mě taťka nezlobí, ale já prostě musela. Žiji s přítelem, a tak se s mamkou v týdnu moc nevídám. Měla jsem o ni strach, protože ona \\\"nemůže\\\" a \\\"nedokáže\\\" být sama. Sama mi prozradila, že často stála na balkóně a chtěla skočit dolů (bydlí v 11. poschodí). Ale něco jí prý našeptávalo, aby to nedělala, a tak se vrátila zpět do bytu. Je také pravda, že já jsem si už od malinka více rozuměla s matkou a sestra vždy více inklinovala k taťkovi. Je možné, že to bylo dáno i tím, že když jsem malá já, taťka byl často pryč. Mamka se nyní rozhoduje, zda má prodat byt, protože taťka si vzal nějaké půjčky, a je potřeba je zaplatit. Skrz automatické písmo se ho ptala, zda si myslí, že by měla byt prodat a pořídit si menší nebo ne. Odpovědí jí byla pouze klikatá čára. Tak nevím, co si o tom mám myslet. Poslední dobou mi také přijde, že se mi mamka hodně vzdaluje, hodně se také rozcházíme ve svých názorech, ona na posmrtný život nevěří, já ano. Ona je toho názoru, že z prachu jsme vzešli a v prach se také obrátíme. O tom, jak ukončila svůj minulý život, jí nikdy říct nemohu, protože vím, že by tuhle pravdu nikdy neunesla. Přesto Vám za to děkuji. Dříve jsem si myslela, že to já jsem svůj minulý život ukončila sebevraždou, protože mamka mi vždycky říkala, že už od dětství jsem měla sebevražedné sklony. Je i trochu záhadné, že naše sousedka, které bylo něco přes 50 let, a která měla našeho taťku moc ráda, zemřela 3 týdny před ním, také na infarkt. Taťka tomu pořád nemohl uvěřit a neustále o tom přemýšlel. Víte, byl opravdu moc hodný a vždycky pomohl každému, kdo jeho pomoc právě potřeboval. Proto jsem ráda, že odešel v klidu a vyrovnaný. Moc by mě bolelo, kdyby jeho duše nenalezla klid. On si to zaslouží. Nikdy neuznával fyzické tresty, vše chtěl řešit domluvou. Přemýšlela jsem, že bych se přihlásila na Váš seminář, jsem z Chrudimi, tak by to pro mě nebyl být problém. S tím pejskem máte taky pravdu, mamka má zvířata ráda, i o tom pejskovi už jsem přemýšlela. Budu moc ráda, když mi o něm napíšete nějaké informace. Kdyby se Vám taťka náhodou ozval, budu Vám moc vděčná za předání jakékoliv zprávy od něj.
Ještě jednou Vám moc děkuji a přeji Vám mnoho šťastných dnů
S láskou a úctou
Ivča

 
 




Archiv

Kalendář
<< březen >>
<< 2021 >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        

Statistiky

Online: 5
Celkem: 2797997
Měsíc: 14695
Den: 365