PROČ NEMŮŽEME ŽÍT NORMÁLNĚ, ANEB KDYŽ SRDCE STŮNĚ...
Milá Kytičko,
Prosím dovolte mi popsat Vám své trápení, já už opravdu nevím, jak dál.
Je to už nějaký čas, kdy jsme si spolu psaly a já jsem tehdy řešila problém se svým manželem Michalem,a ptala jsem se Vás, jestli se naše láska trochu vzkřísí, jestli budeme šťastni, tak moc jsem chtěla druhé dítě, ale nedařilo se, Michal dítě nechtěl. Víte, psala jsem Vám, že moc děti nemá rád. Ale nakonec souhlasil. V průběhu těch dvou let se mi podařilo otěhotnět a naše malá holčička Karolínka bude mít 7 prosince půl roku.
Tolik jí miluji. Naše starší dcera Nikolka už chodí do třetí třídy a máme z ní také velkou radost. Zdálo se, že vše se uklidnilo a můj manžel Michal, začal alespoň trochu času trávit doma. I když odmítal druhé dítě, vše pochopil a já jsem opravdu měla pocit, že se raduje stejně jako já. Někdy byl sice dost podrážděný, ale já to přičítala jeho povaze a pracovním starostem, které má. Míša podniká a má dost starostí.
Kytičko, tehdy jste mi psala, že pokud Michal nepochopí, bude ho muset vesmír zastavit, aby přehodnotil situaci a začal jít po jiné cestě. Řekla jste mi, že všechno pochopím, až k tomu dojde. Nevěděla jsem, co jste tím myslela. Dnes tomu už rozumím. Stalo se to v pátek. Oblékla jsem malou a chtěla jít na procházku, jako obvykle, Míša zůstal doma, nebylo mu dobře, řekl mi, že asi nějaká chřipka. Ještě mi řekl, ať se brzy vrátím.
Asi za dvacet minut mi volal, že je mu hrozně zle, ať se vrátím domů. Když jsem přiběhla domů, byla u nás už sanitka a Míšu odvezli do nemocnice.
Míša měl, rozsáhlý infarkt a musel jít okamžitě na operaci. Ještě teď se nemohu vzpamatovat z té zprávy. Vždyť slavil teprve 39 narozeniny. Kytičko, jsem úplně zoufalá a moc se o něj bojím. Je sportovec, nedokáže odpočívat, nedokáže se vzdát všeho co budoval a sedět jen tak doma. Infarkt prý zasáhl téměř 40% jeho srdce.
Moje otázky Kytičko, jsou zřejmé. BUDE MŮJ MANŽEL ŽÍT? CO MÁM TEĎ UDĚLAT? JAK MU MÁM POMOCI A PŘIVÉST HO NA TU SPRÁVNOU CESTU? JAKÁ VLASTNĚ JE TA JEHO SPRÁVNÁ CESTA? CO VESMÍR OD NÁS OČEKÁVÁ, A PROČ NEMŮŽEME KLIDNĚ ŽÍT, JAKO OSTATNÍ?
Já vím, Kytičko, že na vše nelze jednoznačně odpovědět, ale prosím z celého srdce. Poraďte mi. Mám pocit, že se tentokrát opravdu doslova topím. Vy jste moje stéblo.
Děkuji Vám .
Lenka
Drahá Lenko,Posílám Ti objetí a světýlko do dušičky. V prvé chvíli jsem se nemohla rozpomenout na naši komunikaci, protože korespondence je opravdu moc. Pak se mi vše nějak načetlo a já vidím před sebou člověka /tvého manžela/. Je to člověk, který se snaží vše zvládat co nejlépe. Má představu, že jen on opravdu všechno umí a dokáže nejlépe zařídit. Také v jeho rodině musí být vše nejlepší a perfektní.
Včetně zařízení domu, luxusní dovolené, auta a mohli bychom pokračovat dál a dál, co všechno je v jeho očích ještě důležité. Věř mi, Leničko, že únavu pociťoval už pěkně dlouho.
Ale na podněty vlastního těla nereagoval.
Pro Michala jsou nejdůležitější hmotné věci. A pak ještě jedna věc, kvůli které je ochoten udělat cokoliv.
JE TO OBDIV VEŘEJNOSTI, POCIT DŮLEŽITOSTI A UZNÁNÍ.
Aby všechno toto měl, musel se hodně snažit. Na jeho srdce to byl příliš veliký tlak. Víš, né každý člověk se tak moc trápí třeba jen proto, že nemá právě tu danou značku auta, nebo jiného spotřebního zboží, že jeho známý odletěl do luxusnějšího hotelu, než on a podobně. Michal vidí život jen přes tyto pomíjivé věci. Příliš mu na nich záleží. To pochopitelně není správný úhel pohledu. Vidím úplně zablokovanou 4 čakru – potlačená láska, k sobě i k druhým, navíc těžké bloky z dětství. Zablokované proudy energie způsobily trvalé změny v jeho organismu, často zbytečný vztek a velký stres způsobily nános v důležitých tepnách a cévách.
A tak tato nemoc vše rychle zařídila. A najednou se tento človíček zastavil. Bohužel ne proto, že by snad vše pochopil, a sám toto zastavení chtěl. Ale proto, že mu zkrátka nemoc vezme veškerou sílu a on není schopen udělat dál jediný krok. PŘICHÁZÍ DAR ZASTAVENÍ.
Uvědomění si, jak je naše tělo křehké, jak najednou jsou nepodstatné ty věci, za kterými se s vypětím sil pachtíme a honíme. Materiální věci ztrácí tím rychleji svou cenu, čím usilovněji bojujeme o jediné nadechnutí a přežití dalších pěti minut, které najednou považujeme za úspěch.
Když odcházíme do duchovního světa – naše duše opouští tělo a smí si vzít to, co je jejím majetkem. Má na to právo. A tak najednou vidíme tváře lidí, kterým jsme pomohli a smíme si vzít jejich vděk a lásku, kterou k nám cítili, tyto pocity vchází do našeho srdce a zůstávají v duchovní paměti.
Vidíme duše, které jsme milovali, bereme si s sebou ten pocit souznění, lásky a propojení. To jsou nádherné pocity a naše duše prožívá tím větší blaženost, čím více lásky jsme za život nashromáždili. To jsou naše hřivny zlata. To jsou naše poklady. Ty nám patří.
A někde tam v dálce zůstávají naše domy, naše účty, auta i prožitky báječných luxusních dovolených.
A proto, abychom toto správně pochopili, musíme se zastavit. A pokud to neuděláme sami, dostáváme skvělou příležitost a tato příležitost může mít právě takovou podobu jako je INFARKT.
Teď bude milá Leničko záležet na tom, zda vše pochopí. Ty mu můžeš hodně pomoci připomínat ty správné hodnoty, poklady duše. Pokud nebude chtít slyšet a nezmění své postoje, nebudou mu platné žádné léky ani operace. Zkrátka se stane, to, co se stává, když nechceme vidět ani slyšet potřeby své duše. Pak nebe znovu zavolá.
Vzkaz od andělů: Milá sestřičko, krásu souznění,lásku a pocit pochopení vlastních potřeb, potřebuje každá duše. Co vlastně je nejdůležitější potřebou duše, jest uloženo ve vaší duchovní paměti. Umlčujete své touhy, přání a duchovní úkoly, podstatou hmoty, přeměněnou v příbytky, dopravní prostředky a honbu za ziskem něčeho, co Vám nepřinese pocit úlevy. Splynutí s ostatními láskyplnými dušemi, jejíž úkoly jsou propojeny, souznění s přírodou a zklidnění mysli, to je LÉK. Děkujte za každý den. Za každý sluneční paprsek. Za vůni květů, hebkost trávy, naučte se projevovat vděčnost za krásu, která je tu sice pro vás, ale není samozřejmostí.
Tyto láskyplné vibrace jsou nejlepším lékem pro každé nemocné srdce. Radujte se z maličkostí, neboť radost se stává důležitou podstatou duchovního léčení. Já archanděl Rafael pomáhám léčit vaše těla. Často prosíte, ale ani mé léčení není úspěšné, pokud Vám schází vděčnost. Ta otevírá cestu také mému světlu. Světlo léčí hmotné i nehmotné tělo. Radost a vděčnost vaše těla prosvětluje a léčí. Náš Otec Stvořitel reaguje na Vaši vděčnost vysíláním lásky, využijte této léčivé síly a děkujte.
Archanděl Rafael
Přijala: Kytička
Komentáře
Přehled komentářů
dakujem teraz a znova za krasne mudre pomahajuce laskou presvetlene slova Kyticky.Vzdy ma pohladi,ukludni ,pouci polaska slovom a mudrostou.Neustale u nej nachadzam silu zit a zlepsovat sa.Prajem zo srdca Lenke aj manzelovi aby vsetko ustali drahej Kyticke zdravie silu lasku v Bozom pozehnani.
Díky
(Marcela, 1. 12. 2010 13:09)
Já se taky přidávám Kytičko s velkým DÍKY,za nádherná slova ,slova uvědomění se !pro každého z nás byť jsme zdraví a nebo nemocní !
S láskou Marcela
svatá pravda
(Mona81, 30. 11. 2010 22:18)děkujeme Kytičko za krásná slova pravdy...stejně jako Iva můžu potvrdit pravdivost těchto řádků....přeji hodně zdaru, síly, lásky a boží světlo ať vás všechny provází na naší pouti životem. Monika
Pohlazení
(Iva z Chomutova, 30. 11. 2010 14:51)Vše,co je tu psáno, je pravda, prožila jsem si to. Jsem přesvědčená,že vše zvládnete a přeji Vám ze srdce hodně síly,trpělivosti a posílám objetí,pohlazení,lásku a víru.Iva
Dakujem
(Maria, 1. 12. 2010 15:02)