Moje nejdražší světýlka. Měla jsem teď trochu výpadek v psaní článků na web, dokončuji knihu o minulých životech a při své vytíženosti, jsem si potřebovala dát pár měsíců pauzu. Nicméně, opět ráda budu přispívat zkušenostmi, které jako terapeut sbírám nejen s každým klientem, ale zároveň i s každým prožitým okamžikem ve svém životě.

A tak když mě jednoho úterního rána minulého měsíce navštívila  velmi smutná, ale milá dáma a vyslovila tuto větu, PROČ ODCHÁZEJÍ TI NEJHODNĚJŠÍ A ZLÍ TU ZŮSTÁVAJÍ,, uvědomila jsem si, jak často ji v poslední době slyším. Možná by si toto téma zasloužilo trochu pozornosti. " V čem vám mohu pomoci?"  Zeptala jsem se a ta milá dáma,která se jmenuje tak krásně MARKÉTKA,  mi odvyprávěla svůj osobní příběh."

"Přišla jsem k vám proto, že si už nevím rady se svými pocity a stavy." Nevím, co se mnou dál bude, nemám chuť žít a jen přežívám každý den a to co cítím, je neskutečná bolest, která nepřestává, neslábne a já už nedokážu bojovat. Také nemohu spát, takže můj čas se neskutečně vleče od jednoho dne, k druhému. Měla jsem krásný život, skvělého muže, dvě hodné děti, žádný problém, dalo by se říci. Ale pak se všechno změnilo.  Před rokem a půl mi totiž náhle zemřel manžel. "  Bylo mu 48 let. Chodili jsme spolu od patnácti a ve dvaceti jsme se vzali. Byl zdravý, v pohodě, byl plný síly, nadšení a elánu. Sekal zahradu u našeho domečku a zkrátka při tom sečení, dostal žihadlo od sršně. Byla jsem v tu dobu doma, když se to stalo. Nejdříve jsme si mysleli,že to nic nebude, neměl do té doby žádnou alergii, ale začalo mu být opravdu zle. Chtěla jsem ho odvézt do nedaleké nemocnice, ale nakonec jsem rychle zavolala záchranku. V nemocnici se mu snažili pomoci a do večera to vypadalo, že to bude dobré. Pak, ale najednou dostal nějaký septický šok, na jehož následky zemřel.

Prý se nedalo nic víc dělat. Nikdy na ten den nezapomenu. Na ten nůž, který krájel mé srdce na malé kusy. Že už není, nebude .....To slovo nikdy už ho nepohladím, nepromluvím s ním, to si nedovedete představit, je to jak vlna obrovské a nepřestávající bolesti. Jako by mi někdo všechno vymazal z hlavy a dal jen jednu jedinou myšlenku. Zůstala jsem sama. I když rozumově vím, že sama nejsem,  mám dceru a syna, jsou už dospělí, bydlí sami, a mohu je kdykoliv požádat o pomoc. Mám sestru a kamarádky, ale přesto se cítím jako na pustém ostrově, a čekám až v dálce někoho uvidím, kdo mě přijde zachránit. Podvědomě vím, že by to mohl být jen jediný člověk, ale ten už se mnou není.Beru prášky na spaní, jinak bych neusnula, a ani ty sny, které by mohly přijít, nepřicházejí. Proto jsem vás vyhledala, abyste mi pomohla najít  tu cestu, na kterou čekám, ale marně. Mé oči nic nevidí, a srdce kromě zármutku, nic necítí. Nejraději bych šla za ním, ALE... Tím ale myslím děti. Na ničem jiném mi v tuto chvíli nezáleží. Vím, že jim to nemohu udělat. Poradíte mi, co dál?

Prohlédla jsem si ještě jednou tu ženu, plnou bolesti a prázdnoty, bez špetky radosti a bez jiskry života. A pak najednou opět řekla tu větu: "PROČ TI HODNÍ ODCHÁZEJÍ A TI ZLÍ, ZŮSTÁVAJÍ".....zamyslela jsem se: ".No, přece proto, že VESMÍR nám dává přesně to, co potřebujeme. Dává nám DARY, LEKCE a  ZKUŠENOSTI. Sami bychom se nic nenaučili, ani nic nepochopili. Potřebujeme k tomu ty správné lidi. Tak jako v týmové hře, ty správné spoluhráče..  Náš život je přece hra, odehrávající se na VESMÍRNÉM HŘIŠTI.  Vy jste žila pro svého muže, žila jste život v jeho dualitě, je to DAR SPŘÍZNĚNÝCH DUŠÍ, žít jeden pro druhého v souladu, harmonii a lásce. Toto každý nezažije, vy jste měla tu možnost, ten dar. Vesmír vám nyní dal prostor ještě žít jinak,  sama za sebe, máš jedinečnou příležitost poznat jinou tvář lásky, jiný život. A vidím, že je to proto, že jsou jisté aspekty prožitků, které tvá duše potřebuje a které by společně s manželem nemohly být správně pochopeny a ani odžity. Najednou tu máš další dary - svobodu a volnost. Nové zkušenosti. Tvůj Jaroslav byl skutečně mužem, který  dal vše, co dát mohl. Už nic víc nebylo, co bys mohla od něho získat, pochopit a naučit se. A on už žádné zkušenosti v tomto životě nepotřeboval. Naučil se být dostatečně moudrý, laskavý a i když jako každý člověk i on měl své chyby, nemusel je řešit teď v tomto okamžiku. Zkrátka nemusel a mohl odejít. Bylo mu to  D O V O L  E  N  O.  Tvá duše se má naučit brát život jako velkou hodnotu a dar, je pro Tebe důležité, naučit se ŽÍT SAMA ZA SEBE . BÝT SAMA SEBOU. A pokud se to máš naučit, POTŘEBUJEŠ POCÍTIT TUTO SAMOTU A PRÁZDNOTU, ABYS MOHLA SVOU DUŠI NAPLNIT SEBOU. CELOU SVOU KRÁSNOU BYTOSTÍ. Je to velká lekce jak získat větší SEBELÁSKU. Nejsi sama. Jsi tu TY, tvé VELKÉ SRDCE.

Uvnitř Tebe je malá, křehká a zranitelná Markétka. Zavři oči. V duchu jí pohlaď, obejmi a dej ji zbytek své síly. To esence tvé duše tvoří osobnost Markétky. Když jí dáš sílu, ona poroste. Představ si krásnou zelenou louku a své děti. Představ si sebe, jako silnou Markétku, která podává pomocnou ruku svým dětem. Představ si ji, jako silnou ženu plnou lásky a něhy. Ty jsi nyní silná  se žena, která bude pomáhat nejen sobě, ale také svým dětem, vždyť také  ony stojí na cestě, prožily tu náhlou ztrátu otce a ještě se bojí o matku, kterou nechtějí ztratit. Pozoruj své děti. S nimi přichází i jejich děti a také ony potřebují tvou lásku, stejně jako ty potřebuješ cítit jejich lásku. TO JE KRÁSA A SÍLA RODINNÉHO KRUHU. Duše tvých vnoučat zatím čekají na svůj čas příchodu a zrození. Představ si to nádherné místo, kde se vaše duše mohou setkat. Vidím a cítím je. I ty je už vidíš a cítíš jejich lásku. A za nimi stojí v řadě i Tvůj Jaroslav, také čeká na znovusetkání s tebou. Obejmi ho, vnímej jeho cit, hluboký, trvalý  a silný. Zároveň mu nabídni svobodu. Nevnímej vás jako jednu, ale dvě naprosto suverénní a milující duše. Věř, že se znovu setkáte. V jaké podobě a v jakém čase, nemohu říct, ale jeho láska je natolik silná, že jí můžeš cítit a vnímat. A v tuto přenádhernou chvíli uvědomění popros společně se mnou anděly o posílení a požádej o sílu i svého Jaroslava. Láska nemá prostor, hranice ani omezení. Popros ho, aby ve své duchovní podstatě na vás všechny dohlížel a chránil vás, tak zachováš energii otce ve vaší rodině. A až skončíme tuto terapii, budeš ho vnímat a cítit, i když jinak, než jsi byla zvyklá, ale bude tady, s tebou a tvými dětmi, jako ukotvená   L Á S K A  otce a manžela. 

Ještě chvíli jsme bloudily ve světelných krajinách lásky. Když jsme skončily terapii, v očích Markétky se již nezrcadlila beznaděj. Odcházela domů s naplněným vědomím, v nadějí a s novou silou. DĚKUJI VÁM, BYLO TO PŘEKRÁSNÉ. VÍM, ŽE JSME SE S JAROSLAVEM OPĚT SETKALI. Jdu zavolat dětem, že se cítím lépe. Asi je pozvu na víkend a něco naplánujeme. A pak se stalo něco, co má zázračný léčebný účinek. MARKÉTKA SE USMÁLA. Viděla jsem vedle ní krásné světlo a tmavé stíny v auře, kterých jsem si všimla hned při jejím příchodu, se začaly pomalu prosvětlovat a

ztrácet. 

Někdy je potřeba, aby člověk mohl najít sám sebe, pochopit hodnoty, vytvořit uprostřed jeho bytosti prázdno. Když je příliš naplněn druhými, nebo je veden nesprávnými hodnotami, touhami, nemůže se dál správně vyvíjet. A proto často pochopí pravou podstatu života až jeho náruč zůstane prázdná. 

Dostáváme co potřebujeme. Lekce, zkušenosti, dary. K tomu potkáváme ty správné lidi. Hodné, milující, pomáhající, ale i ty zlé, devastující a ubližující. Že je někdo hodný, na to často zapomínáme, ale ty zlé věci si pamatujeme mnohem snadněji. 

A TO JE JEDEN Z DŮVODŮ, PROČ SE NÁM ZDÁ, ŽE  PRÁVĚ TI NEJHODNĚJŠÍ, TAK ČASTO ODCHÁZEJÍ A ZLÍ TU ZŮSTÁVAJÍ.......