PROČ TAK MOC TOUŽÍM ZEMŘÍT?
Ahoj Kytičko,
jsem moc ráda, že jsem na té dovolené v Chorvatsku byla a příští rok bych chtěla jet určitě taky. Pomohlo mi, se aspoň na chvíli odreagovat od svých problémů a hlavně jsem poznala Janičku.
Romča
Milá Romanko,
Informace, které k Tobě přišly odkryly Tvůj dřívější postoj k životu. Topíš se ve smutku, protože láska,po které všichni tak toužíme, ti jaksi neustále uniká. Řekla jsem Ti, že jsi kdysi pohrdla životem, že jsi svůj život zahodila a pro muže, který Tvou lásku neopětoval. Zahodila jsi dar, který je tak nesmírně vzácný, i když si to mnohdy neuvědomujeme. Musíš si to uvědomit v tomto životě.
A jsi na nejlepší cestě. Mnoho věcí už chápeš. Já vím, že jsi chtěla umřít a také vím, že jsi to myslela vážně. Měla jsi pocit, že musíš utéct z té bolesti a beznaděje. Ale kam myslíš, že by jsi utekla? Myslím,že už tomu začínáš rozumět. Ano. Byla by jsi na stejném místě. Pořád bys to byla TY!! Ve své podstatě, myšlení a uvědomění si sebe sama.
Byla bys stále tady. Se svou bolestí, trápením a zoufalstvím. Navíc jako duchovní bytost bys prožívala ještě intenzivněji a niterněji tyto pocity. Topila by jsi se ve svém smutku dál a navíc by na Tebe doléhal smutek těch, kterých se tvá smrt dotkla. Co by tě trýznilo nejvíc je fakt, že už nic nemůžeš ovlivnit vrátit a napravit. Toto jde pouze tehdy, máme-li tělo. Dokud člověk dýchá, je vždy naděje na nápravu. Nakonec jsi tu situaci zvládla a odjela s námi do Chorvatska. Tehdy na tom balkóně, když jsi chtěla skočit, to byl důležitý mezník Tvého života. Neudělala jsi to. I když jsi přelezla to zábradlí, i když jsi byla na smrt vnitřně připravená, vrátila jsi se. Možná Ti to v první chvíli připadalo jako zbabělost. Ale tak se na to nesmíme dívat. Byla to síla Tvého podvědomí, které se začíná probouzet a ve kterém je informace, že musíš jít dál, protože máš své úkoly a čekají Tě lepší dny. Ale napřed je důležité změnit Tvé myšlení. Naše myšlenkové centrum, je podobné, jako paměť počítače. Prožitou bolestí nastane jakýsi zkrat a pak se stále objevuje stejná chyba v programu. Je potřeba pročistit a přeprogramovat myšlenky. Poznali jsme i v Chorvatsku,jak negativní energie dokáže působit a šířít se jako lavina. Bylo pro nás všechny těžké ji ustát. I ty jsi to cítila stejně. Měla jsi pravdu, když si řekla,že potřebuješ sluníčko a moře, abys měla energii a mohla jít dál. Víš, že na Tebe čeká duše miminka. Je zatím ještě v dálce, ale čas se naplní a ona najde tvojí náruč. První myšlenka, kterou si musíš opakovat je: „Každým dnem se cítím lépe a lépe“. Ta věta musí být ve tvé mysli, ať se děje cokoli. Protože pak se začne přetvářet i proud Tvých myšlenek. Další věta kterou si vtiskneš do myšlenek je „ Jsem, kdo jsem a to je hodně“.
Ty jsi totiž člověk, který stál na okraji propasti. S rozdrásaným srdcem a velkou bolestí v duši.
Přeji Ti sluníčkové dny a objímám Tě.
S láskou Kytička