DUCHOVNÍ POMOC - VAŠE KYTIČKA - PORADNA - KOMUNIKACE S ANDĚLY

Dnešní příběh z duchovní ordinace je o síle negativní energie, která může v mnoha směrech ovlivňovat naše životy. Může působit na naše pocity, myšlenky a také na naše zdraví. To, co nerezonuje s našimi vibracemi nám vždy ubírá energii a působí jako rušivý element v naší životní cestě..…..

Byl pondělní podvečer a já jsem právě dokončila jednu z andělských terapií. Zbývala ještě poslední klientka. Mrkla jsem do diáře a přečetla si jméno. Snažila jsem se v klidu na nově příchozí klientku připravit a zavřela jsem oči. Ordinací voněla tibetská tyčinka, hrála jemně mazlivá meditační hudba a plamen svíček dotvářel duchovní atmosféru. Jen takové malé, jemné naladění před terapií. Ale místo, aby mi před oči naskočil obraz ženy,  která se objednala, proběhl mi celým tělem takový mráz, až to se mnou zatřáslo.

Než jsem se stačila vzpamatovat z úleku, a uvědomit si, co se děje, dívala jsem se do tváře mladé ženy, která s sebou přivedla dítě. Asi osmiletou holčičku. Obě pozdravily a já jsem ucítila doslova ránu do solaru.  Útok negativní energie byl tak silný, že jsem se rovnou posadila na židli a ani jsem se nezeptala, zda si Jitka dá čaj, nebo kávu. Místo toho jsem hned vypálila otázku:

"PROČ JSI ZA MNOU PŘÍŠLA"?

Než mi stačila odpovědět, všimla jsem si tmavých stínů, které se pohybovaly především kolem její hlavy, ale v podstatě procházely celým prostorem ordinace.. Dívala jsem se na toto zvláštní divadlo s odstupem, který si duchovní terapeut musí udržet, aby nepodlehl strachu, napětí, nervozitě, neboť toto všechno by se odrazilo na kvalitě jeho práce..

„Myslím si, že jsem nejspíš prokletá, řekla Jitka.“ „Nic se mi nedaří, ani vztahy, práce, cítím se slabá a mám strach, co se mnou bude dál?  Začala jsem teď pracovat v jednom obchodě a také se tam přestalo dařit. Jsem z toho nešťastná, hledala jsem pomoc, vždy mě to ale hodilo zpět na Vaše stránky, tak jsem přišla požádat o pomoc Vás. Podívala jsem se do jejich očí. Opět mnou projel mráz a cítila jsem znovu náraz negativní energie. V duchu jsem poprosila anděly o pomoc a ochranu. Temné stíny se v tu chvíli přemístily a já jsem cítila okolo sebe přítomnost někoho hodně zlého.  Jitka si neklidně poposedla a já jsem bedlivě pozorovala pohyby jejího těla. Jednou jí škublo rameno, pak ji třes projel druhou paží, pak se zase projevilo zaškubnutí obou ramen a toto se nepravidelně střídalo, po celou dobu naší komunikace.  „Tyto záškuby a třes máš pravidelně?“  Zeptala jsem se Jitky. „ „Ne,ne, to je mi jen teď trochu zima.“ Odpověděla Jitka.“

A já si uvědomila, že v místnosti je spíše horko, pokud nevnímám nepříjemnou mrazivou energii, která přichází právě od Jitky. Přece ty postavy musí také vnímat a musí mít doma nějaké duchovní projevy. Zeptala jsem se na to, co mě  prioritně zajímalo.„Jitko, a jak se teď v poslední době cítíš doma?“ „ Jak se ti spí?“ Jitka se znovu po několikáté zatřásla zimou. „ No, právě, že nemůžeme s Adélkou spát. Bydlíme v pronajatém bytě, kde neustále slyšíme v noci kroky, nebo pravidelně, cinkání talířků v lince, vidíme takové šedé, nebo zcela černé stíny procházet bytem. „Trochu už jsme si zvykly, ale je to těžké.“  „ Tak to je síla, reagovala jsem na její slova.“ „Musíme tyto energie dostat z Tvojí aury.“  Jen co jsem vyslovila tuto větu, ozvala se v místnosti rána, jakoby někdo silně bouchl do pěstí do stolu. Rána se ozvala také v blízkosti našeho podtlakového stroje a najednou v tom stroji silně znovu zapraskalo, opět jako by do něj někdo silně uhodil. Já jsem ucítila silný tlak okolo svojí hlavy a prudkou ochromující bolest v ruce. Poprosila jsem v duchu opět Archanděla Michaela o pomoc a v ten okamžik byl opět klid.

Vzala jsem beze slova do ruky papír a tužku a poprosila anděly o vzkaz pro tuto zvláštní ženu.  Hned první věta, která se napsala, byla důležitá informace, že tato duše v minulých životech provozovala černou magii a spolupracovala se silami temna. Proto jí teď obtěžují a chtějí ji získat zpět na svou stranu. Andělé mě povzbudili, že všechno zvládnu, odvést tyto bytosti a uzdravit pomocí andělské a Boží energie tuto ženu. Pozvedla jsem oči od psaní a znovu se zadívala na Jitku. Její obličej se mi proměnil. Andělé mi posílali obrazy, které byly velmi intenzivní.

Viděla jsem dlouhovlasou ženu, která byla menší postavy a byla rozcuchaná a vlasy jí vlály ve větru. Měla na sobě tenké roztrhané šaty. Kolem ženy šlehaly plameny a ona se kroutila bolestí, zoufalstvím a strachem. Z jejich očí šlehala nenávist, stejně intenzivně, jako plameny vše stravujícího ohně.  „ JEJÍ ÚSTA VYKŘIKOVALA KLETBU: „ VRAZI, KÉŽ SEM VÁM  STANE TO, CO JSTE UDĚLALI VY MĚ!!!!!“ Tato kletba patřila lidem, kteří připravovali inkviziční soudy a upalovali lidi, kteří často za nic nemohli. Tentokráte ale měli pravdu. Musela jsem zavřít oči, tak moc byl tento obraz děsivý.

„Jak se Jitko cítíš, když vidíš oheň?“  Jitka bez rozmýšlení odpověděla:“ Mám z ohně velký strach.“ „Když vidím oheň, mám chuť do něj někoho strčit, vždy mě tato myšlenka napadne“  „A tak jsem Jitce popsala obrazy, které jsem viděla  a její smutnou zkušenost z minulého života.“ Jitka se zamyslela. „Ach jo, mě občas napadají takové myšlenky, když je mi těžko, požádat no víte, ty temné síly o pomoc.“  Asi to v mém podvědomí stále je.  „ No, to ani nevyslovuj!!!!!!  Zakázala jsem Jitce tyto nebezpečné myšlenky „ V místnosti se opět silně zapraskalo a ozvalo se ještě silnější bouchnutí. Tato rána byla tak silná, že už nenechala v klidu ani mě.  Vyskočila jsem ze židle, připravená poslat tyto energie tam, kam patří. „ Neboj se Jituško,spolu to zvládneme.“ „Pomůžu Ti.“ Otočila jsem se nejdříve na Jitčinu holčičku Adélku. Po celou dobu naší konverzace sledovala očima místnost, jakoby něco viděla.“Copak se tu děje Adélko?“ 

Holčička se na mě podívala čistým pohledem nevinného dítěte. „  Já tu vidím hodně bílých bytostí, řekla tiše. A z jejího hlasu, bylo cítit rozrušení. „ Nikdy jsem jich tolik neviděla.“ A je tady také hodně černých bytostí.“  Její oči sledovaly určitý pohyb ve směru od Jitky ke mně.  Cítila jsem jasně, jak se ke mně blíží mrazivá vlna a temný, zlověstný stín.  Přes moje záda přeběhl opět mráz. To už jsem na nic nečekala. Posadila jsem obě holky vedle sebe, tyčinkou udělala posvátný kruh a začala ve jménu Nejsvětější trojice s pročišťováním.  Střídavě jsem brala do ruky tibetský zvoneček, mísu, kartálky a modlila se k Bohu a k andělům. Během rituálu se ozývalo opět praskání a rány, ale to už jsme nevnímaly, pohrouženy v modlitbě a napojeny na nejvyšší lásku.  Závěrečné prosby v rituálu patřily naší nejdražší Panně Marii a její lásku a pomoc, jsem tak intenzivně cítila.

Když jsem dokončila rituál, zavládlo kolem zvláštní ticho a klid. Podívala jsem se na Adélku. „ Tak co Adélko?“ „Co vidíš teď?“ To víš, já tu nemám každý den, takovou pomocnici jako jsi Ty. „ „Adélka se rozhlédla a bedlivě prohlížela každý kout místnosti. „ Je tu stále hodně bílých bytostí, ale ty černé, jsou už pryč.“  „ Tak to mám opravdu radost.“ „Poděkovala jsem všem bytostem, které mi pomáhaly.“

„ Jitka mi také potvrdila, že se cítí lépe a uvolněná, i když se jí během rituálu udělalo špatně, je to už v pořádku.“  Když jsem Jitku při rozloučení objala, cítila jsem k ní velkou lásku a prosila jsem Boha i anděly, aby jí i nadále pomáhali. Přitiskla jsem si k srdci i Adélku a moc jsem prosila, aby i ona byla pod vyšší ochranou a mohla rozvíjet své úžasné napojení na Vesmír. Jitka i Adélka za chvíli odcházely dolů po schodech, protože spěchaly na autobus. Já jsem zůstala sama s tou spoustou krásných bytostí a najednou jsem cítila to uvolnění a zároveň obavu o dvě duše, které jdou vstříc novým zkušenostem. A hned druhý den jsem od Jitky dostala tento email.:

Dobrý den Milá Kytičko!

Včera večer jsem u Vás byla na andělskou terapii, kdy jste mě zbavila negativních energií a pročistila auru. Domluvili jsme se. že se Vám ozvu, jak se to vyvíjí. A i když jsem si myslela, že se ozvu později, nedalo mi to, ale musela jsem napsat hned druhý den.
Když jsem totiž vyšla od Vás z ordinace ven, pocítíla jsem s ničehonic takovou lehkost a úlevu. Byl to podobný pocit, jaký jsem měla, když jsem byla u poprvé u zpovědi, před prvním Sv. příjmáním. Nevadil mi ani zvuk silného větru, který ve mě obyčejně vyvolává dosti nepříjemné pocity podobně jako bouřka. Také dcera, která byla se mnou, pocítila velkou úlevu. Taky mi řekla, že je ráda, že už se konečně nemusí před těmi bytostmi, které viděla schovávat za medvídka. Mimoto mi sdělila i další věci, které se týkají toho, že patří mezi indigové děti, což bych s Váma někdy ráda probrala.
I po příchodu domů, jsme se v našem bytě cítili jinak, jakoby i celý panelákem procháze taková zváštní uklidňující energie a v noci bylo všechno tak nějak tišší.

Ani jsme už nezaznamenaly, ty strašidelné projevy, i dcerka mi ráno potvrdila, že noc byla klidná. Ještě před spaním jsem si zopakovala všechny Afirmace, které jste mi dala a zároveň poprosila o ochranu Pannu Marii a Anděly. Když jsem usínala, cítila jsem, jako by byla nad námi něco jako plachta, která září. Sice jsem se po dvou hodinách spánku probudila a musím se přiznat, že jsem se i bála, ale ten strach byl takový jiný. Opět jsem prosila o ochranu, pak jsem si lehla k dceři, pustila si rádio, kde začali hrát písničku, ve které zpívali o strážných andělech a najednou jsou věděla, že se už nemusím ničeho bát, ani budoucnosti, že už bude všechno lepší a že se nikdy nemusím bát poprosit anděly i Pána o pomoc, že mě vždy vyslyší.

Také jsem měla pocit, že dokážu porazit tu sílu, která mě tlačí ke dnu a způsobuje mi různá trápení. Zároveň vím, že jsou pro mě tabu veškeré časopisy, knihy i filmy, které se zabývají paranormální tématikou a podobnými věcmi, které byly mým velký koníčkem. Taktéž jsem úcítila tu vonnou tyčinkou, kterou jste měla zapálenou během mé návštěvy, pak jsem zase ucítila takovou příjemnou sladkou vůni, skoro jako v cukrárně a krásná květinová vůně mě i vzbudila. Což je příjemná změna, protože předtím jsem cítila jenom nepříjemný zápach.Po dlouhé době se mi taky nic nezdálo, nebo si to aspoň nepamatuju.

Včerejší večer je však spojený se dvěma zážitky. Ten první se týká mé sestry, se kterou jsme si blízké, i když je o 11 let starší. Řekla mi totiž, ž v době, když jste začala s pročišťováním mé aury, udělalo se ji najednou hrozně špatně, i když to trvalo jen okamžik. Ihned si vzpomněla na mě. Druhý zážitek se týká cesty autobusem. Když jsem do něho nastoupila, spatřila jsem mladého muže, který se na mě upřeně díval a já si byla v té chvili jistá, že ví odkud zrovna jdu a co jsem u Vás prožila.. I já se mu upřeně dívala do očí, což nemívám u cizích lidí ve zvyku. Měla jsem z toho příjemné a zárovň zvláštní pocity. Ještě když jsem vystupovala, opět jsme na sebe upřeně hleděli. Pak jsem na toho muže vzpomněla v noci, když jsem cítila ten strach a v té chvíli mě strach začal opouštět a já se uklidnila.
Na závěr tohoto dlouhého mailu Vám chci znovu poděkovat za pomoc a určitě se Vám ozvu, jak se to se mnou dále vyvíjí.

Přejí krásný den

Jitka