Prosím pane přijmi duši mou, tak čistou snad, jaks mi ji dal. Dovol mi křídly Andělů, k Tobě se vznést, nad bolest.
Doufám ve Tvé odpuštění, věřím v lásku Tvou.
Buď vůle Tvá, přijď království Tvé, buď vůle Tvá....
Spásu duši mé nesmrtelné, já doufám v lásku Tvou, jen Ty ji smíš prý lidem dát, jsem ditě Tvé, máš mě rád...

Když usnu, mám pocit, že se v pokoji někdo pohybuje, cítím, že je to někdo zesnulý z naší rodiny. Protože mám čisté svědomí, chtěla bych si s ním povykládat. Třeba je to mamka? Ale ovládá mě hrůza otevřít oči a dát najevo, že o ní vím. Stalo se mi i to, že ve vedlejším pokoji těchto osob bylo více a bavili se mezi sebou a já měla hrůzu, že poznají, že nespím.

1gvO10 <a href="http://nrfrimabwbde.com/">nrfrimabwbde</a>, [url=http://bbyakdunxshb.com/]bbyakdunxshb[/url], [link=http://isywuphxxtnl.com/]isywuphxxtnl[/link], http://fcwlmfnjquvv.com/

zFSWhG <a href="http://ypgvmsxurdql.com/">ypgvmsxurdql</a>, [url=http://wkjdeqjwejuu.com/]wkjdeqjwejuu[/url], [link=http://gjnskuiifhph.com/]gjnskuiifhph[/link], http://yvvpskzykbtr.com/

Milá Nataško,
uběhlo pár dnů, kdy jsem nečetla tyto stránky... Tvůj pokrok krásně hřeje...
Andílci Ti jsou vždy nablízku a mají velkou radost, když se jim otevřeš a podělíš se s nimi o všechny své starosti, pocity a každodenní prožitky. Nesoudí, jejich Láska je nesmírná. Tu Ti posílají a postupně Ti otevírají oči. Objímají Tě svými křídly a uzdravují Tvou duši. Budeš-li jim důvěřovat, budou velice štastní.
Přeji Ti Světlo na Tvé cestě v doprovodu laskavých Božích pomocníků!
Tinka

Milá Nataško, tak moc Ti to přeji! A neboj (i my hladíme stromy, či jen lístečky keře na sídlišti), příroda je všude kolem, vždyť jsi psala, vnikne Ti slunečním paprskem až do bytu. A všimla sis, jak uprostřed města třeba pampeliška dovede rozlomit i beton nebo asfalt, aby mohla ke slunci? Tak se čiň, pampeliško zlatá, i Ty se prodereš ke štěstí! Hřejivé sluníčko stále Ti přeje Jarmila

Vnímám tuto větu,kterou mám napsat :Andílci mají valkou radost,zase jedna zbloudilá dušička našla svoje místo..... Nataško,je to opravdu úžasné,že jsi to dokázala,jsi skvělá a zasloužíš si muj obdiv,vím že to nebylo lehké.Měj se moc krásně,přeji Ti hodně sluníčka a lásky.Objímá Channah

... A tak stojim pred tim zrcadlem, divam se na sebe, mluvim sama se sebou a smeji se sama sobe. Mam zlute tricko, zlute teplaky, zlatave vlasy a vypadam jak slunicko. Sice uz je venku tma, ale ja mam slunicko doma, v dusi i na sobe.. Jste vsichni moc skvely lidicky. Menim se jako clovek, mam jiny pohled na zivot a uz nejsem ta smutna holka, ktera videla vsechno cerne. Vcera jsem mluvila s jednou znamou z Cech, ktera taky pracuje tady v Recku a ta se me ptala, co se se mnou stalo, ze me nepoznava. Vzdycky pry jsem byla smutna s hlavou dole a ted se usmivam a vypravim, pry kde se ve me bere ta energie. A tak ji rikam, ze jsem poznala 'TAJEMSTVI' a ze ji o tom nekdy reknu... Jeste jednou vsem dekuji, od kazdeho z vas mam kousek v srdci. Myslim, ze ted uz muzu napsat - s laskou Natasa.

Milá Nataško,je úžasné vidět,jak se pomalu,ale jistě začínáš mít ráda a vydáváš se tím správným směrem.Každý jsme si v životě prošli těžkým obdobím,někdy jsme museli padnou dost hluboko,abychom si byli schopni uvědomit,že cesta po které kráčíme není ta správná,ale platí"Co nás nezabije to nás posílí" a je to pravda,každá zkušenost i ta špatná má pro nás obrovský význam.Hlavně sama sobě musíš všechno odpustit,je to moc důležité!Milovat máme nejenom lidi kolem sebe,ale milovat musíme i sami sebe,prosí postav se před zrcadlo,podívej se na sebe a říkej si"Nataško mám moc Tě ráda".Není to jednoduché,ale až se to naučíš,budeš k sobě cítit napořád velkou lásku.Ubezpečuji Tě,že to opravdu funguje.Posílám T i hodně lásky,síly a světýlka do dušičky,přeji už jenom samé sluníčkové dny.S láskou objímá Channah

Pani Jarmilko, dnes jsem opet vstala s usmevem, otevrela vsude okna a videla to krasne slunicko nejen venku, ale i v me dusi.Ziji v centru Aten a je velice tezke, najit tady kousek travniku, natoz les. Vite, ja mam mladsiho bratra, ktery byl zavisly hodne let na drogach, nepracoval a trapil nasi celou rodinu spousty let. Sliboval ze se pujde lecit, ale nikdy nesel. Bydlel u me maminky a delal ji ze zivota peklo. Vzdycky kdyz byl na dne a uz ani maminka to psychicky nezvladala, tak prijel sem na tri mesice jakoby na odvykaci kuru. Tady pristup k drogam nemel. Ty jeho stavy a deprese byly k nevydrzeni, psychicky me napadal a urazel, obvinoval nasi celou rodinu za to, ze to je nase chyba, ze bere drogy, ale v hlouby duse vedel, ze jen on sesel z te cesty. Cele ty tri mesice tady nepracoval a jen premyslel. Nemohl spat a ja pro nej vymyslela program na kazdy den a on se vzdycky tesil az se vzbudim a pujdeme k mori, jen tak se projit, jeste nebylo leto, ale my jsme utekli od reality nekam, kde nebili lidi, sedli jsme si na plaz a dychali ten vlhky morsky vzduch, vnimali ty paprsky slunce a pozorovali hory, ktere byly v dalce v mlze. V dusi jsme byli stastni a plni energie. Tim jsem jen chtela rict, ze mate pravdu, slunicko a priroda uzdravuje. Je to dar. Kazdy den volam mamince do Cech a pokazde mi rika, at ji poslu trochu toho slunicka. Ted si uvedomuji, ze leto je tady prakticky pul roku a ja to ani nevyuziji. V Cechach jsem zila par let na vesnici, mela jsem reku pet minut od domku, vsude les, lezla jsem po stromech jeste snad kdyz mi bylo 25 let a ted ziji mezi obrovskymi budovami. Mozna Vam budu pripadat jako blazen, ale citim potrebu obejmout strom. Udelam si vylet a pujdu do prirody. Chci zapomenout na ty dny plne starosti a zacit se jen smat.. Jinak braska uz drogy nebere, dva mesice ma svuj byt, pracuje, ma pritelkyni a planuji miminko. Kazdy den se modlim, aby byli stastni, protoze tim cini stastnou maminku i mne.. Dekuji za Vasi podporu.

Jsem šťastná za Tebe, žes vykročila! Ano, máme spoustu možností, máš pravdu. Každý den si vytváříme vlastní realitu. Svými myšlenkami a svým postojem sami k sobě. Připrav se, že na Tvé cestě k sobě (a tudíž ven z tíživých problémů) přijdou překážky a bude se Ti chtít z nakročené cesty uhnout, přijdou pochybnosti, že to nikam nevede a nemá cenu. Ale nesmíš se vzdát! Nezapomínej, že i kdybys ušla na své cestě k řešení některý den jen úplný pidikousíček, tak jsi se o ten kousíček přiblížila k cíli! A to je podstatné! Dbej o to, abys každý den svůj cíl měla na zřeteli. Jak se budeš posunovat dopředu, budeš sílit a víc si věřit, vlastně tím umožníš všemu dobru, aby Ti bylo ku pomoci. Když jsme spadlí na dně, dáváme možnost těm temnějším silám, aby nás ovládaly, takže propadáme do depresí, nevěříme si a ony se radují, že nás mají tam, kde potřebují. Dobro pak nemá šanci nám pomáhat, neslyšíme ho. Tak si hlídej své myšlenky a udržuj si ten správný „náboj“ – chuť a sílu věci měnit. Nedopusť, aby ses vzdala, až přijdou všední dny a opadne nadšení. Hlídej si, kdyby tvůj pozitivní náboj vyprchával, i kdyby sis měla zajít na ten film znovu, aby Tě to opět „dobilo“. To dobíjení je důležité, proto se lidé scházejí, aby se navzájem podpořili, tady se to též dočteš, jak dochází k povzbuzení třeba na seminářích. A Ty zřejmě nyní nemáš moc možností se s někým scházet, kdo Tě podrží (kromě tvého přítele), tak se podrž sama, stejně musíme práci na sobě udělat sami. Funguje to! Jakmile si podržíš důvěru sama k sobě, půjde to, jen otevři své srdce důvěře v dobro a v Boží lásku. A „nejezdi na rezervu“, to si, prosím, důsledně ohlídej, jakmile by Ti důvěra začala docházet, naordinuj si novou. Dojdi si třeba znovu na film a také zajdi do přírody a ponoř se do souznění s bytím, stačí maličký kousek, třeba keř někde v parku, i květina, kterou možná pěstuješ v okně, cokoliv, co Ti bude blízké. Soustřeď se na ten kousek pulzujícího života a otevři své srdce bytí v celé jeho velikosti a důvěře v Boží lásku a uvidíš, zase Ti to vleje sílu a získáš důvěru v další své kroky. Přeji Ti vytrvalost a nedej se! S láskou Jarmila

Milá Nataško, gratuluji a vítám Tě mezi nově zrozené.Nyní dostáváš Boží Dar ve formě Světla zrození a Světla přeměny.Je to krásné žít právě v tomto životě a setkat se s Tebou, třeba přes internet.Dobrou noc a krásné sny.s vděčností Zuzka

Mila Jarmilko, opet mi to neslo otevrit, ale vyzrala jsem nad tim. Zasla jsem do internetove kavarny a konecne jsem ten dokument videla. Nemohla jsem ani dychat.Uvedomila jsem si, ze ja jsem opravdu ten clovek, ktery mysli jen na negativni veci. Rano s tim vstavam a vecer s tim usinam. Musim rozhodne zmenit pohled na zivot a netrapit se problemem co mam, ale zacit to resit. Tajemstvi mi otevrelo oci a kdyz jsem odchazela z te kavarny ven po shlednuti filmu, citila jsem se jako ptak, ktery ma neomezene moznosti vybrat si cestu, po ktere poleti. Mockrat dekuji za Tva slova..

Nataško, zkus si ten film otevřít na stránkách Probuzení duše. Jejich adresa je www.harmonic.estranky.cz a na úvodní stránce je hned krátce po několika textech odkaz na film The Secret - Tajemství (k prohlížení). Mohla bys tam najít podporu a motivaci k sebrání sil a k cestě ven z problémů. Funguje to, mohu potvrdit, několikrát jsem to v životě zažila, aniž bych tehdy tušila, že vlastně nevědomky používám tuto metodu, která je popsána ve filmu. Nevzdej se, myslím na Tebe a nejsem rozhodně sama, kdo Ti zde drží palce ! Je mnoho dalších, kdo na Tebe s láskou myslí a přejí Ti, abys vše zvládla, i když každý nenapíše do komentáře. Jarmila

Nataško jen tak dál

Lásku a víru

všem :-)

diky vsem

diky vsem

Dekuji vsem za vase modlitby a vasi pomoc, kazdy vecer prosim o ochrany stit nejen pro mne, ale pro vsechny lidicky. Jeste se mi vraci jeden sen, ktery se opakuje snad kazdy tyden, ze z oblohy na nas pada cosi cerneho a lidi umiraji, ale to je jen sen a mohu se z nej probudit. Dalsi sen byl mnohem lepsi, videla jsem spousty zviratek a hrala jsem si snimi. Rano jsem se probudila s usmevem a za to dekuji vam vsem, kteri na me myslite a podavate mi pomocnou ruku a vlidna slova.. Jeste jednou moc dekuji.

"Pane Bože,prosím tě s pokorou a láskou o tvoji Boží pomoc do celého mého bytí, do mého života a do všech situací a vztahů, které právě prožívám.Prosím o pomoc do mých myšlenek, slov a skutků.Přijímám s láskou Světlo pomoci a Pomoc světelných pomocníků do svého života tady a teď a navěky v souladu s Boží vůlí.Děkuji ti, Pane Bože, s pokorou a láskou.Amen" s vděčností Zuzka

Strach z něčeho je někdy větší obluda, než ta věc samotná. Dlouho jsem se bála, sama si vytvářela obrovský strach z jisté věci...dlouho trvalo, než jsem to překonala a udělala to, čeho jsem se tolik moc bála, tak jsem vlastně zjistila, že ten strach byl obrovský a nafukující se, jen proto, že jsem ho nechala růst a sílit ve své mysli. Byl větší než pak ta věc samotná. Strach se dokáže nafukovat a být větší a větší už jen z toho našeho strachu před něčím, co pořád oddalujeme, čeho se bojíme...
Přeji všem odvahu, sílu, víru a lásku. SLuníčko všem
Děkuji za Vás :-)