UMÍRÁM ŹALEM. ALE VÍM,ŽE MUSÍM VSTÁT A JÍT DÁL.......
Draha Kyticka,
ani neviem co napisat, akosi. Chcem sa len spytat ci nemas od dusicky pre mna nejaky odkaz, alebo nieco co citi. Asi je tiez nestastna a smutna, preto su tie vibracie velmi jemne. Vies zmenila som aj gynekologa, lebo moj bol taky, veci zanedbaval a neposlal ma na ziadne vysetrenia iba mi sucho povedal, ze o tri mesiace mozem sa pokusat otehotniet. A tak celkove, tento novy gynekolog je specialista na pripady bezdetnych manzelstiev, a ma tam nastenku s vela fotkami babatiek, ktore su vraj zazracne, lebo ich maminky otehotneli a lekari vraveli ze bud deti mat nebudu alebo ich nedonosia. Tak verim ze aj po tejto stranke mala prist zmena. Ale viem ze tam treba sledovat aj fyzicky ci je vsetko v poriadku ale hlavne psychicky. Kyticka, zase sa umaram zialom ... ale viem ze musim vstat a ist dalej. Hovorim dusicke svojho babatka, pod vstaneme spolu, chytime sa za ruky a pojdeme dalej....necitim vsak jej dotyky, neviem co sa stalo. Ale ked som sama a porozhlliadnem sa po miestnosti citim kde je a tak vystriem ruku a prechadzam akoby vo vzduchu a vtedy citim take mravcenie na ruke, alebo akoby hustejsi vzduch.Taky tlak na ruku. Asi nie je ten spravny cas, asi mi v tom brani velky zial aby som ju vnimala. Niekedy asi neviem spravne veci pochopit a chce to cas. Verim ze mi pomoze aj dovolenku v Chorvatsku s tebou, a mozno az tam vela veci pochopim, a ucitim. Kyti a este jedna vec. Tyzden po tom co sme boli na sone sme nasli vonku malinku macicku, mamicka ju opustila, tak sa o nu starame, krmime ju z flase. Vsetci hovoria, ze to mi pan Boh poslal aby som sa mala o koho starat a aby som sa tak velmi netrapila. Uz podrastla ale vtedy ledva stala na nohach. Teraz uz vyzera pomaly ako Garfield, tak sme ju vykrmili.: ) Je krasne krmit ju z flase mliekom, ale niekedy sa rozplacem a spomeniem si ze nase babatko by uz malo 3 mesiace ... lebo Lila tak ju volame, ked papa mliecko cumle dudel z flase ako babatko. Ale aspon trosku pri nesj pookrejem a zabudnem, nie vsak na dlho, ale aspon trosku. Ahoj.
Janka s dusickou babatka
Janinko,
všechny tvé mejlíky čtu.
Pak mé oči sklouznou na internetu k článku o právě probíhající kauze ohledně týraných chlapců z Kuřimi. Jak je možné,že tady scházela nejen láska, ale i sebemenší špetka lidského soucitu. Nenašla se v žádném ze zúčastněných. Všichni se spojili v neuvěřitelně odporném a tragickém divadle.Na co si vlastně hráli? Jaké myšlenky mohou běžet v hlavě žen, ochranitelek života, když takto brutálním způsobem ubližují bezbranným dětem vlastní krve. Kroky osudu jsou nevyzpytatelné my vidíme jen to, co se právě děje. Ale nevidíme pozadí příběhu. Nevíme, proč se určité věci musí stát. Nejde se nad tím nezamyslet. Nejde se neotřást hrůzou a nemít v očích slzy.
Vím jen, že všechno má svůj důvod. Všichni se musíme učit. Někdo přichází na svět,aby se naučil změnit v sobě temnou stránku své duše. Přišla mi informace, že v tomto čase je na zemi hodně válečných duší. Mají se naučit žít bez nenávisti a touze po krvi. Jsou to takové lidské šelmy. Je jim jedno, zda ubližují cizím, nebo vlastním. Tyto duše nejsou schopny vnímat lásku. Mají snížený práh citlivosti. Dostaly šanci. Hodně se učily v duchovním světě. Přesto nepochopily. Temnota jejich duše, je silnější. Na druhé straně je mezi námi hodně duší, které šíří světlo. Ty jsi přesně taková duše, šířící světlo.. Ale abys pochopila význam svého života, musíš určité bolestné věci prožít. Věř,že děťátko, k Tobě cestu nepřestane hledat. A Ty mu dáš všechnu lásku, která je ukrytá ve Tvém otevřeném a milujícím srdci.
S láskou Kytička