V NAŠEM DOMĚ SE NECÍTÍM DOBŘE - PADÁ NA MNĚ TÍHA A DEPRESE
Milá Kytičko,
přečetla jsem si článek o semináři ve Val. Meziříčí ,kterého jsem se spolu s manželem zúčastnili.Opět jsem si vybavila ten pocit a atmosféru,která tam panovala.Konečně jsem si připadala,jako doma mezi blízkými lidičkami s kterými si mám co říct.Jsem strašně moc ráda,že jsem Tě Kytičko poznala.Jsi obdivuhodný človíček plný lásky,porozumění a s otevřeným srdcem pomoci všem.Proto i já jsem se rozhodla Tě požádat o pomoc.Při vyprávění na semináři jsem se letmo zmínila,že se občas u nás doma necítím v pohodě.Mám pocit,jako by na mě padala tíha smutek,až deprese.Nemůžu říct,že v tom domě nejsem šťastná,ale mám pocit,že se tam něco děje.Často slyším praskání zrcadla v koupelně,v noci mě budí rány....určitě víš o čem píši.Také jsi mi řekla,že v mé mandalce,kterou jsme kreslili,cítíš strach,který mi hodně věcí blokuje.Kytičko.vím,že nejsem jediná,kdo tě žádá o pomoc,ale pokud budeš mít čas mi odepsat ,co dál.....budu velmi vděčná.Už tedˇse nesmírně těším. Ještě jednou Ti Kytičko děkuji
za krásně strávenou sobotu a hlavně za to,že jsi. Přeji hodně radostných sluníčkových dní...
Lenka
Milá Leničko,
Tvůj strach byl čitelný a mandalka,kterou jsi nakreslila to potvrdila. Jsi otevřená vnímání jemnohmotného světa, zrcadlí se to v tvých
energiích. Proto tě duše kontaktují. Ony ví, že jsi schopna to vnímat. Víš, nedá se říct,že by v domě kde žiješ bylo málo lásky.
Já vidím srdíčka a láskyplnou energii. Ale vidím také obrys postavy, která jakoby postávala v blízkosti toho domu. Ta duše není spjata
ani s tím domem, ani s pozemkem. Je velmi úzce spjatá s tebou. Když se podívám do Tvého minulého života, vidím velkou lásku.
Vidím muže, který má velké srdce. To srdce má jen pro Tebe. I ty ho velmi miluješ. Jste tak šťastni. Ale něco Vás rozdělilo. Vidím uniformy a zbraně. Musel tě opustit, musel jít do války. Je to hodně let. Když odcházel dal Ti slib. Řekl: "Přísahám,že se vrátím. "
Přísalal na život svůj i život Vašich dětí. Byl to statečný voják, ale smrt se mu nevyhnula. Když umíral prožíval velmi silné emoce. Výčitky, že se k tobě nedostane. Umíral velmi těžce. S pocitem viny , že nesplnil slib. Marně jsi čekala. Nikdo ti o něm nepodal zprávu. Dlouho si věřila, že se přece jen vrátí. Ale čas běžel a ty jsi žádnou zprávu nedostala.
Jednou jsi vykřikla v zoufalství,že ho chceš zpátky, ať je živý nebo mrtvý. To umocnilo jeho pocity viny. A tak i teď se k tobě jeho duše vrací. Vlastně to začalo, když jsi začala společný život se svým partnerem. Jenže zpočátku jsi tyto návštěvy nevnímala. Tuto situaci musíš řešit. Bere Ti klid, radost, a může vyvolávat pocity smutku, strachu a pozvolna může tento stav přejít v depresi.
Je třeba mu dát konečně svobodu. Pokud zase budeš vnímat projevy té duše, neboj se. Vždyť ho k tobě poutá čistá láska. Mluv na něj a řekni mu, že ho propouštíš, že se už nezlobíš, že už nejsi smutná. Ať odejde v pokoji. Popros anděly, aby jeho duši pomohli ke světlu. Uvidíš, jaký kámen ti spadne ze srdce.
V tom domě žádný jiný problém nevidím. Přeji tI sluníčkové dny plné klidu a pohody.
S láskou Kytička