ZAJÍMALO BY MNĚ, JAKÉ STANOVISKO,ZAUJÍMAJÍ NEBESA K OTÁZCE SEXU!!
Ahoj
Kytičko,
moc by mě zajímalo, jaké stanovisko zaujímají Nebesa k otázce sexu,
nevěry, masturbace. Křesťanství na tyto věci pohlíží velmi striktně (zákaz sexu
před svatbou) a naopak dnešní společnost velmi liberálně. Kde je tedy pravda?
Pokud opravdu chceme jednat v souladu s Vesmírnými zákony i sebou samým, jak se
v těchto otázkách máme nejlépe chovat? Mockrát Ti děkuji za odpověď, která
doufám nebude důležitá jen pro mne.
S láskyplnými pozdravy
Kristina
Ráda bych se na Tvůj dotaz podívala trochu z jiného hlediska.
Většinou se o sexu píše v souvislosti s tělem. Pojďme se
podívat na tuto otázku z hlediska duše.
Pokud chceme jednat v souladu s vesmírnými zákony, je třeba
se řídit určitými pravidly. Pokud se rozhodneme mít s partnerem sexuální styk
je třeba si uvědomit,že poneseme důsledky svého chování a to v celé své míře.
Musíme přijmout nejen tělo partnera, ale i duši. S tělem
člověka, kterého milujeme, přijímáme všechny jeho sexuální partnery za poslední
čtyři roky. Tedy i všechny choroby přenosné sexuálním stykem,všech jeho
partnerů. Když si představíme promiskuitu některých jedinců a narůstající
geometrickou řadu lidí, kteří mohou být takto propojení, mrazí mně lehce v
zádech. Navíc v momentě spojení dvou těl, se spojují také duchovní energie.
Ať chceme nebo ne, člověk,s kterým se milujeme nás ovlivňuje
a někdy také mění. Jeden z vesmírných zákonů nám ukládá, starat se svědomitě o
své tělo a jeho potřeby. Tudíž, ukládá nám nevystavovat své tělo riziku a
ohrožení.
VIR HIV - nazvali vesmírní andělé Hněvem Inteligence Vesmíru. Nazvali jej trestem za nezřízenost lidí v oblasti sexu.
V dnešním světě je riziko možnosti nakažení se virem HIV velké a neustále narůstá.
Andělé skoro v každém poselství varují před jakoukoliv závislostí. Ať už je to alkohol, cigarety, majetek,nebo sex.Tím, že nepodléháme žádné závislosti, naše duše volněji dýchá a může tedy rychleji jít kupředu.
Všechny závislosti nás brzdí. Sebeukájení je v každém případě známkou závislosti.
Co se týká nevěry, tam je to naprosto jasné a je to dané. Lhaní je totiž z pohledu karmy velká zátěž. Při nevěře lžeme. Často navíc i sami sobě. Několikrát mně andělé upozornili,že danému člověku nelze pomoct,jelikož nemá dořešený předchozí vztah.
Navíc jsme někomu slíbili věrnost a nyní podvádíme. Opět se tyto zátěže karmy přenášejí v plné míře do dalšího života a my se v dalším životě ocitáme v situaci, že někdo podvádí nás.
Zákaz sexu před svatbou, aneb pouze jeden sexuální partner za život.
Bohužel víme, že tento způsob se
neosvědčil a že hodně velké procento těchto manželství se rozpadne. Chybí zde
prvek srovnávání a nastává hledání něčeho, o co jsme tím přišli.
Téma manželství a zákonů katolické církve je ožehavým problémem, neboť co Bůh spojil, člověk nerozlučuj je bráno doslova a do písmene a není zde brán zřetel na možné individuální problémy, které v manželství během času mohou vzniknout. Tudíž z pohledu ženy,která žije s člověkem, který si během manželství vypěstuje návyk na alkohol a ohrožuje psychicky a fyzicky mně i děti, nemám možnost odejít. Mám s ním dál snášet dobré i zlé. Pokud odejdu, nesmím už nikdy uzavřít sňatek s jiným mužem. Přesněji řečeno, jednou a dost.Jinak mi katolická církev odebírá možnost podílet se na svátostech. Takže, když odejdu od manžela tyrana a provdám se za hodného muže, který přijme mně i děti, budeme žít ve věrnosti a lásce , nesmím v kostele ke zpovědi a ke svátosti.
Paradoxně, když se budu živit prostitucí a mít denně 10
sexuálních partnerů, církev mi zpověď i svátost umožní.
Postačí k tomu jen má lítost. Zdá se vám to přitažené za
vlasy? Možná ale já jsem tento problém rozebírala s nejedním katolickým farářem, a prostě to tak je. Spletl se
Bůh? Ne !! jako obvykle, chyba je v lidském faktoru. Církevní zákony kdysi
vymysleli lidé. Máme prý naději že se to někdy změní. Jak povzbudivé.
Kristino v tvém dotazu je věta: "Kde je tedy
pravda?" Já se ptám s tebou, kudy asi vede ta hranice?
Andělé říkají, že máme být ve všem střídmí, abychom se mohli
duchovně povznést.
To je asi ta správná odpověď a vodítko. Jinými slovy, ke
svému tělu se máme chovat s úctou, protože jej stvořil Bůh. Nedělejme tedy nic,
co by naše tělo uráželo. A jsme zase u jádra věci. Mít se rádi a vážit si sami
sebe. Pak bude naše rozhodování snazší.