Jdi na obsah Jdi na menu
 


BÝT ČI NEBÝT - TENTOKRÁT VEGETARIÁNEM

moje-jidlo-1.jpg

moje-foto-strihani-1.jpg

V mé duchovní poradně je dotaz - zda jíst, či nejíst maso docela častý. Ptáte se jak si přizpůsobit stravu, aby naše vibrace zbytečně neklesaly. Také se ptáte, co dělat, když vám pak maso chybí a máte na něj chuť. Já bych známou větu " Jste to, co jíte", v tomto případě nahradila větou "Jezte to, co cítíte, že je pro Vás dobré a nic nelámejte přes koleno. V každém případě se snažte, aby Vaše strava, byla co nejvíce "ŹIVÁ" a začněte bedlivě naslouchat Vašemu tělu. Moji studenti v duchovní škole přišli s nápadem vydat duchovní kuchařku, jídel, které nám nezatěžují duši. Já jsem už na takové knize začala pracovat věřím, že se Vám bude líbit. Dnes mám pro Vás svůj vlastní příběh.

 

Zdravím všechny masorády, ke kterým se stále ještě řadím, protože nemohu o sobě říct, že maso nemám ráda. Tedy jeho chuť- Jen jsem našla nový způsob.Chtěla bych se podělit o své vlastní zkušenosti s vegetariánstvím. Mé dilema s masem začalo už v mém raném dětství,/ když mi bylo asi pět let, a to je už velmi dávno/

Vzpomínám si, že bylo krásné sluníčkové  ráno a já jsem byla vyrušena ze sladkého spánku podivným nářkem. Jako bych úpěnlivě slyšela naříkat malé dítě. Vyskočila jsem z postele a běžela se podívat, co se stalo. Měla jsem stažený krk strachem, když jsem doběhla za mámou do kuchyně a překotně, s dětskou netrpělivostí jsem na ní vyhrkla otázku: „Kdo to tak pláče? Zvědavost mne popoháněla, chtěla jsem vědět,  odkud se bere ten bolestivý nářek. Maminka chvíli zaváhala s odpovědí. Pak mě konejšivě pohladila po vlasech a spiklenecky zašeptala: Dědeček koupil kůzlátko, víš? Na pár vteřin jsem se bláhově zaradovala. „My budeme mít kůzlátko“? Vzpomněla jsem si na pohádku o neposlušných kůzlátkách, které neposlouchaly  maminku a málem je sežral vlk. V mé dětské hlavě naskočil zcela jasný obraz. „Jééé, tak já se o něho budu starat“.

 

Za malou chvíli mě zavedla do sklepa, kde stál dědeček s dlouhým nožem a provazy. Maminka vyrostla na venkově a na takzvané „zabíjačky“ byla zvyklá, nenapadlo jí, že její dcera je trochu jinak myšlenkově naladěná. Ve mně se všechno sevřelo. V koutě místnosti stálo malé kozlátko a celé se třáslo, vydávalo zvuky, jako když pláče děťátko. Toto mládě se tlačilo se na zeď sklepa a já poprvé v životě prožila své trauma. Bylo mi to hrozně líto, že ho čeká toto utrpení, jen proto, abychom se najedli. V pohádce chtěl kůzlátka sežrat vlk, byl zlý,ale můj dědeček je hodný, tak proč je ten, kdo kůzlátku připravuje toto utrpení. Toto všechno se mi honilo mou pětiletou hlavou.

 

Za pár hodin leželo drobné tělíčko bez kůže na velkém pekáči. Byly velikonoce a byla to naše rodinná tradice. Něco jako velikonoční beránek v bibli. Vždy když jsem slyšela o beránkovi, vzpomněla jsem si na malé vystrašené kůzle a pláč, který vycházel z našeho sklepa. Nechtěla jsem to jídlo z kůzlete jíst, ale maminka mi vysvětlila, že to je velmi zdravé a že je to vlastně velká vzácnost, mít o velikonocích toto maso. Pamatuji si, jak se na mě maminka zlobila, když jsem odmítala jíst také hovězí maso. Říkala, že budu nemocná, věřila tomu, protože přesně tak jí to naučili, byly to vzorce, které převzala od svých rodičů.

A tak od té doby přešlo hodně let, začala jsem postupně maso vynechávat, i když jeho chuť, takový řízek, nebo svíčková, mi velmi chutnaly a chutnají. Smozřejmě četla jsem i o zdravotních problémech, kterými vegetariáni trpí. Mým problémem byl fakt, že v podstatě mám chuť masa opravdu velmi ráda. Jen nechci způsobovat utrpení druhým, v tomto případě zvířatům. A tak jsem byla v situaci, že jsem sice měla na maso chuť, ale nechtěla jsem ho z těchto výše uvedených důvodů jíst. Cítila jsem, že pokaždé, když sním porci masa, klesají mé osobní vibrace a já jsem unavenější, uzemněná a jakási nepříjemně napjatá.

 

Pochopila jsem,že trávení tohoto jídla mne vlastně stojí energii, místo toho, abych jí načerpala. Kupovala jsem vytrvale sojové nudličky, plátky, ale neuměla je zpočátku pořádně upravit,pořádně myslím tak, aby chutnaly alespoň podobně jako maso.  Pořád se mi z té chuti zvedal žaludek a já nevěděla, jak to udělat, aby mi to chutnalo. Tak jsem občas nějaké maso snědla, bylo mi z něho, ale stejně nakonec  špatně. Jako bych cítila ty vibrace utrpení, strachu a bolesti.

Pak jsem začala díky výletům do Prahy objevovat vegetariánské restaurace, kde jsem si pochutnala, jídlo uspokojilo  mé chuťové pohárky a já se cítila se dobře. Jasně, oni ví jak na to. Já zatím né. Začala jsem si připravovat místo klasických sojových nudliček, plátků a granulátu také „SEJTAN“ a pak jsem objevila„Robi maso.“ Když jsem si poprvé z prodejny zdravé výživy, domů přinesla právě Robi maso, věděla jsem,že skutečné  maso už nikdy nebudu potřebovat. ROBI je směs rostlinných bílkovin, která se podílem bílkovin, konzistencí, vzhledem a chutí vyrovná masu a může ho plně nahradit.

 

• Neobsahuje tuk a cholesterol
• Neobsahuje maso a živočišnou bílkovinu
• Maso připomíná nejen vzhledem, ale i chutí
• Vařeno pouze ze surovin rostlinného původu
• Vyráběno bez použití konzervačních látek,aditiv a náhražek

 

A co stojí také za ocenění je fakt, že je příprava tohoto „Masa“ je hotová za pět minut. Nemusí se tak dlouho vařit jako klasické maso. Stačí trochu olivového oleje, sojové omáčky,trochu koření a je tu chuť výborného masa, bez utrpení a také s menším množstvím spotřebované energie.

Robi maso je nízkoenergetický, mikrobiálně čistý, tepelně upravený polotovar, neobsahující žádné živočišné bílkoviny, tuky, cholesterol, sóju, glutamát, syntetická barviva a konzervanty. Má nízký obsah sacharidů, je snadno stravitelný a přitom nepostrádá důležité výživové látky.Oproti klasickým zdrojům rostlinných bílkovin (luštěniny, sója) je snadněji stravitelné a nenadýmá. Složení aminokyselin samozřejmě odpovídá složení rostlinných bílkovin. A pro mě to nemálo podstatné -  inspirující chuť.

Jeho příprava je snadná a rychlá, nemáčí se, při tepelné úpravě nezmenšuje objem, neztrácí tvar ani strukturu, neubývá na váze. Robi maso lze zpracovávat prakticky stejně jako maso z jatečných zvířat, vařením, smažením, pečením, grilováním, ale i za studena do salátů nebo pomazánek atd. Má zhruba třetinovou nutriční hodnotu jako vepřové maso.

 

 Začala jsem si vymýšlet vlastní recepty, s radostí nechávám klíčit čočku a krmím si doma svůj vlastní kvásek na chleba, pěstuji si bylinky. A protože jsem byla upozorněna také na zdravotní obtíže, které údajně provázejí vegetariány, hlídám si přísun potravin a doplňků obohacené o vitamíny B12, B6 a železo, nutné pro správné okysličování krve a  omega3 mastných kyselin, pro správnou činnost srdce. Také doplňuji stravu mými oblíbenými „zelenáči“ šťávou z mladého ječmene a chlorelou. Přejít na syrovou stravu zatím nemám v úmyslu, jsem totiž gurmánka a vaření je mým velkým koníčkem.

 

Nechala jsem si nedávno, řekněme preventivně vyšetřit krev – všechny hodnoty jsou super – cholesterol, který jsem neměla nikdy vyšší než je tabulkami povolený limit, za poslední tři roky ještě klesl o 0,6. S přibývajícími léty, mi klesá cholesterol, paní doktorka trochu nechápala, ale respektovala to. To, co zde popisuji, jsou ale projevy fyzického těla. Všímám si sama sebe i jinak, jsem vyrovnanější, veselejší a klidnější. Raduji se ještě víc ze života. Jsem ráda, že kvůli mému jídlu nemusí žádné zvíře trpět a umírat. Krávy mají krásné oči, dlouhé řasy a když jim kvůli naší konzumací mléka vezmou telátko, ozývá se jejich nářek daleko do okolí. Ještě tři týdny otáčejí hlavy k vratům a čekají na své děti. To je daň za naše mléčné výrobky.

 

A tak jsem našla sojové, mandlové a kokosové mléko. Nikomu nenutím svou cestu, já se jen vědomě  rozhodla, že už nechci nikdy slyšet ten nářek malého bezbranného kůzlátka, ve své duši. Budu dál vymýšlet chutné recepty, které se nejvíce budou podobat chuti masa. Budou nejen pro mne, ale také pro ty, kteří jsou jako já  naladěni na tuto  chuť a rádi si dají dobrý guláš, nebo svíčkovou, ale nechtějí jíst maso z hlediska „Etických důvodů“.

Jeden moudrý muž, Pythagoras , řekl:“Ten, kdo seje vraždu a bolest, nemůže sklízet radost a lásku. Věříte jeho větě o obsahu čtverce nad přeponou pravoúhlého trojúhelníku? Já ano, tu druhou větu o vraždě a bolesti,sice nemůžeme matematicky znárodnit, přesto také platí. A já Vám všem,kteří jste dočetli až dokonce přeji, aby Váš život byla neuvěřitelně bohatá sklizeň radosti a lásky.

Kytička – Jana K.

Takže začínám psát mou vegetariánskou kuchařku pro gurmány a milovníky masových chutí

Můj recept č. 1. z připravované Duchovní Kuchařky

 

DUŠENÁ ČOČKA S PIKANTNÍMI MASOVÝMI NUDLIČKAMI

 

Větší miska naklíčené čočky/nejlépe nechat klíčit 24 hodin/moje-jidlo-1.jpg

Pár lžic olivového oleje

Česnek

Dvě tři zelené papriky

200g  Seitanu, nebo Robi masa

1 Větší cibule

Sojová omáčka

Tři polévkové lžíce kečupu¨

Koření na drůbež

Pepř

Hraška na zahuštění

Na oleji osmahneme  cibuli, přidáme nakrájenou papriku,zlehka podusíme, přidáme naklíčenou čočku, česnek, koření a  sklenici vody . Dusíme tak deset minut. Pokud se voda vyvařila můžeme přidat, ale směs by měla být hustá, jako hrachová kaše.Zahustíme hraškou, povaříme jen dvě tři minuty, přidáme kečup a dle potřeby přidáme mořskou sůl. Odstavíme ze sporáku. Na pánvi rozehřejeme olivový olej a přidáme na nudličky nakrájené maso Robi, nebo Sejtan. Přidáme sojovou omáčku, pepř, trochu koření na kuře a zlehka osmahneme, až nudličky ztmavnou a vypadají opravdu jako maso. Ještě teplé servírujeme, ale stejně dobře budou chutnat i studené. Ozdobíme čerstvými bylinkami /petržel, bazalka/, a podáváme s rajčaty a  okurkou nakrájenými na plátky.

Přeji všem dobrou chuť.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hanka - Hmmm

Hmmm, už jako malá jsem vyděšeně zírala, jak maminka řeže nožem pažitku... Copak necítí tu její bolest. Byla všude. Myslet si, že rostliny "nekřičí" je omyl. Ale to pochopí jen hodně citlivé duše...

ACH JAJ - Re: Hmmm

...tak nejedz, ked pazitka podla teba krici...a u doktora si s tymto problemom uz bola? mozno ti pomoze ;))
...alebo skus zit zo vzduchu, ten je ticho :D
a teraz bez srandy, toto keby mi raz povedalo moje dieta, ze nebude jest ani maso, ani zeleninu lebo tie potraviny trpia...necham ho umriet?! alebo navstivim odbornika?! Hanka, spamataj sa, vsetci musime jest, z duchovna nevyzijes...zapchaj si usi a jedz ;)

Míša - Vegetariánství

Jsem vegetariánkou od školky. Měla jsem podobný zážitek, jako tu kytičko píšeš a bylo rozhodnuto. Ač jsem žila v rodině samých masožravců, jsem ráda, že jsem i přes jejich nápor odolala a dnes jsem zdravá dospělá žena, stále vegetariánka a můžu potvrdit, že tato strava nezpůsobuje žádné onemocnění, slabosti a podobné nepravdivé argumenty, které se o vegetariánství píší. V nemocnici jsem byla maximálně na návštěvách a cítím se skvěle :-)

Administrátor stránek - Nedovolená reklama

Prosím Jana Nováka,aby si svou reklamu dával na jiná místa. Je neetické zneužívat stránky jiného autora. Pokud Jan Novák nepochopil, že skepticismus
není součástí těchto stránek, bylo by dobré, aby se informoval jaká práva má každý autor placených stránek.Především to, že autor rozhoduje, jaké odkazy zde budou zveřejněny. Je to jakobyste pane Novák vstupoval na cizí pozemek a zasahoval do práv soukromí jiného majiteleu. Děkuji.

Jana - Těžko říct, co vlastně jíst

Čočka, fazole atd.-živé, zkuste zasadit. Cibule, česnek -živé, mrkev petržel, brambory.....-živé, rostou a klíčí i ve sklepě v chladu a zimě. V zásadě si nevybereme. Rozdíl mezi rostlinným a živočišným světem je jen ten, že my sami jsme živočichové, tím pádem více cítíme s tím co je nám blíž. Jinak to vyjde nastejno. Bohužel, jíst se musí. Máme na výběr jen nebýt nebo být. Pokud chceme být, tak se nepřejídejme, protože to je to jediné co můžeme pro všechno to živé udělat.

Zusia - C’ÉTAIT AFFREUX…

FRANCIS JAMMES
C’ÉTAIT AFFREUX…
To bylo strašlivé, to chudák telátko,
jak na jatky je táhli, jak se bránilo
a snažilo se lízat kapky deště
na šedivých zdech v smutném maloměstě.
Ó bože můj! Tak mírné a hodné bylo
a cesty v cesminách si tolik oblíbilo.
Ó bože můj! Ty, jenžs tak dobrý, řekni mi,
že odpuštění dojdem všichni my,
a jednou, v zlatém nebi, shledáme, že není
už hezkých telátek pro zabíjení,
řekni, že polepšeni věnce z kvítí
na drobné růžky jim přijdeme pověsiti.
Ó bože můj, jen nedej maličkému teleti,
až pocítí nůž v hrdle, příliš trpěti…
(De l’angelus de l’aube è l’angelus du soir).

Milada - Proč Luiz nechce jíst chobotnici

Působivé video http://www.youtube.com/watch?v=JHDmhqwZCBg

Iva - Poděkování

drahá Kytičko,
díky moc za inspiraci. "Maso" Robi jsem vyzkoušela a je dobré......doufám, že se mi s jeho pomocí podaří přestat jíst maso zvířátek. Moc bych si to přála.

díky ještě jednou
Iva

Jaja - strava podla krvnych skupin

Ahoj Kyticka,
velmi zaujimavy a inspirujuci clanok. Ale vrta mi hlavou stravovanie podla krvnych skupin. Ja som 0 krvna skupina a tam prave pisu, ze mam jest maso :)no ja jem prirodzene maso mozno raz za mesiac a aj to len, ked mi ho niekto iny pripravi. Co si o tom myslis? Je to podla teba pravda, ze urcitym krvnym skupinam niektore potraviny skodia - su jedy a niektore su priamo liek? Dakujem za nazor.

Anonym - Pohanka se zelím

Uvařit pohanku - libovolné množství. Scedit. Bokem si uvařit zelí stejně jako na vepřo-knedlo (slít kyselou šťávu, propláchnout vodou, nařezat na menší kousky, přidat dvě lžíce hnědého cukru, trochu kmínu a soli, lžíci oleje). Scedit pohanku, rozmačkat 2-3 stroužky česneku, 2-3 lžičky majoránky, vmíchat do pohanky, smíchat se scezeným uvařeným zelím.

Iris - Kočky

Vegetariánkou jsem už 18 let, i když je pravda, že když není zbytí, dám si rybu. Na kuře dostanu chuť jenom, když mě něco hodně rozčílí. To pak okamžitě toužím i po coca cole a hranolkách. Jakmile se uklidním, tak chuť na maso okamžitě přejde. V současné době ale máme kočky a já se někdy cítím provinile, že díky kočičím konzervám podporuju tento krutý jateční systém. Ale co se dá dělat - z koček vegetariány asi neudělám...

Kytička - Pro Věrku a všechny ostatní gurmány

Tak a jsme zase u toho vysílání přání do vesmíru a rychlostí splnění. Včera mne totiž napadlo, že bych Vás mohla požádat o receptíky a Vaše zkušenosti a vyšel by ten receptík v naší duchovní kuchařce s Vašim jménem, pro extrovertní typy, třeba i s fotečkou. :)))))

Věra - super článek

Kytičko děkuji za super recept a poutavý článek :-) já sama jsem vegetariánkou teprve rok a nemůžu si to vynachválit. Jak sama píšeš, ten pocit že nikomu neubližuji je povznášející. Napadlo mě že bych ti napsala, jak připravuji sojové maso já: maso připravím podle návodu a důležité je pořádně z něj ,,vyždímat" co nejvíce vody. Já ho potom nechám chvíli marinovat ve směsi shoyu omáčky (koupíš ve zdravé výživě pokud ještě nemáš doma :-)), malého množství řepkového oleje a koření (podle chuti, já dávám argentinu). Marinovat stačí chvíli, tak 20 minut a potom maso i se štávou vyliju na rozpálenou pánev s trochou řepkového oleje a na prudko opékám dokud se nevytvoří mírná krusta. Jestli bude někdo zkoušet doufám že si pochutná :-)

 




Archiv

Kalendář
<< září >>
<< 2020 >>
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30        

Statistiky

Online: 9
Celkem: 2746135
Měsíc: 17108
Den: 508