Jdi na obsah Jdi na menu

KDYŽ SE ZTRATÍ DÍTĚ......

23. 9. 2008

ObrazekMilé sluníčka, obracíte se na mně z otázkami ohledně ztraceného chlapečka z Otic u Opavy. Jestli vůbec šlo zjistit dřív, co se s chlapečkem stalo a proč se tolik lidí mýlilo.Dnes už víme všichni, jak to bylo.
Já Vám zde dám k nahlédnutí pár korespondencí, které se tohoto příběhu týkají.

Martina Černá <15martina@seznam.cz>

Komu: duchovní pomoc <duchovni.pomoc@seznam.cz>

Předmět: DŮLEŽITÉ -PROSÍM

Datum: 18.9. 2008, 08:08 - před 5 dny

Hezké ráno Kytičko,

nezlob se, že se na Tebe obracím.
Nedostala si náhodou nějakou zprávu od andílků ohledně toho ztraceného 20-ti měsíčního chlapečka z Otic?.
Všude tady kolem nás hledají, je to synovec mé kamarádky a jsou bezradní.
Budu vděčná za jakoukoli malou informaci.
Moc děkuji a přeji hezký den.

Martina

 

Od: duchovní pomoc <duchovni.pomoc@seznam.cz>

Komu: Martina Černá <15martina@seznam.cz>

Předmět: Re:DŮLEŽITÉ -PROSÍM

Datum: 18.9. 2008, 11:15 - před 5 dny

Drahá Martinko,
To víš, že na to stále myslím, zvláště, když jsem v Opavě v neděli byla.
Nechtěla bych blízkým toho chlapečka brát naději. Ale když jsem se na něj napojovala,
cítila jsem hrozný chlad, který mi šel od rukou nahoru. Cítím i divný pocit v nose.
Jakoby se mi do nosu dostalo něco, co tam nemá být. To jsou jen mé pocity.
Mohlo to být tím,že chlapeček plakal.
Kroky toho chlapečka směřovaly k lesu. Víc nevím. Ale ten můj studený pocit není moc dobrý.
Moc na ty duše myslím a opravdu bych moc ráda napsala něco pozitivního.
Stále sleduji zprávy.
Víš, teď mi tu začalo praskat, asi nemám víc psát. Mám napsat, že:
Věci, které se dějí už nelze ovlivnit. Není účelem aby se otec obviňoval. Tento prožitek uvědomění si
nejvíc směřuje k matce dítěte.
Přeji všem, aby to šťastně skončilo.


Moc Tě objímám Martinko
Kytička

 Korespondence - skype - 19.9. ráno
[19.9.2008 9:56:38] Pavla píše: Kytičko,právě mi tu před chviličkou  začal létat vrtulník s termovizí  a já ti chtěla napsat, že mě v tu chvílku tak zabolelo srdíčko...i když se mě to moc netýká... je to ale smutné, když víš, proč létá... pořád ho slyším.

  [19.9.2008 9:59:17] kytička píše: já se opravdu chtěla napojit...ale jak jsem se napojila, tak mně začaly chladnout ruce a měla jsem uplně ucpaný nos....ale né že bych měla rýmu,....spíš jako bych nemohla přes ten nos dostat vzduch...i když jsem už otrláá tak jsem raději přestala....ten chlad mi šel přes dlaně k loktům nahoru

[19.9.2008 10:00:11] kytička píše ani nevíš Pavli, jak moc bych si tentokrát přála, aby nebyla pravda to, co si  myslím.

[19.9.2008 10:03:59] Pavla píše: četla jsem to..,  trošku se mi chce plakat..   Víš, spousta kartářek se jim ozývá. Odpoledne naposledy nějaká, co říkala, že ho má v kufru nějaký muž.. a chce ho vyložit a pokud se mu ho nepovede přes hlídané Otice vyložit, už ho neuvidí. ... A pak jsem projížděla několika směry Otice a viděla jsem "nenápadné" členy rodiny jak hlídkují....  Jednu znám...a vypadají úplně zničeně.      Ty jsi maminka 4 dětí ...víš, mnohem víc jak to bolí.. viď.

[19.9.2008 10:05:39] Pavla píše: Teď už nezbývá než jim přát ať ho najdou……..

[19.9.2008 13:15:14] Pavla píše: TEĎ JSEM TO ČETLA KYTI... UŽ TO VÍŠ? NAŠLI HO V ŘECE…………

19.9.  Večer  18.h 15minut
Cítím,že tu se mnou někdo je. Cítím pohlazení po ruce, slyším praskání v nábytku.
K tomu obvyklé reakce mých pejsků. (vrčí a nervozně pobíhají po pokoji. Dívají se nad mojí hlavu a třesou se strachy.) Opět cítím chlad v rukou a snažím se být soustředěná.

Slyším jasné věty

Řekni tatínkovi, že mně nic nebolí. Řekni mu, že jsem mu všechno odpustil. K mamince a tatínkovi, jsem přišel jen na návštěvu. Nic nemohlo změnit mou cestu. Řekni, že jsem byl s nimi velmi rád. Moc je popros,ať moje maminka už nepláče.

A´t tatínkovi nic nevyčítá.

Moc si přeji,ať jsou znovu klidní a šťastní. Tak, jako budu teď já…

 Víc jsem nezaznamenala. Tato duše byla připravená na tak krátký život. Nebylo potřeba, aby déle zůstávala. Mám napsat, že tento člověk, odešel svým blízkým v době své největší roztomilosti. Ano, byl tak něžný. Byl to malý andílek. Přišel jen na krátkou návštěvu. Přišel k rodičům proto, aby jim ukázal, sílu lásky. Protože díky této bolestné ztrátě budou umět více milovat. Není mi dovoleno psát hlubší důvody této tragické události. Tato duše chlapečka, byla milující duše plná lásky a světla. Lásku a světlo také přinesla do života svých blízkých. Teď v tuto chvíli je v jejich duších hluboká noc smutku a beznaděje. Ale jednou opět vyjde světlo……..

Kytička

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Posílám lásku

(Channah, 25. 9. 2008 10:51)

Kytičko opravdu nevím co k tomu napset,je mi moc smutno,ikdyž vím,že to tak muselo být.Posílám Ti velkou náruč lásky,moc a moc sluníčka a hodně síly,jsi ta nejúžasnější kytička.Mám Tě moc ráda,objímá Channah

I já děkuji

(KYTIČKA, 24. 9. 2008 22:08)

Děkuji moc všem, kteří mně podporují ať vlídným slovem nebo modlitbou. Mám Vás ráda. Všechny příběhy nejsou tak smutné, jsou i příběhy s dobrým koncem. Třeba nové maminky,které se těší na miminko. Nové lásky, Nové zamilování, obnovení vztahů a tak. Všechno má rub i líc. Takový je život. Všechny Vás objímám.
děkuji Alenko.
Kytička

DĚKUJI

(Alena, 24. 9. 2008 16:28)

Ahoj Kytičko,
Nedá mi to a opět musím potvrdit:Jak moc ti děkuji za to, že jsi.To co pro nás děláš, slovo Děkuji je málo...Modlím se za tebe, aby jsi byla zdravá a mohla i nadále takto pomáhat.To víš, že mi je též líto rodičů, ale všechno je tak, jak má být,ať se nám to líbí nebo ne. Musíme jen prosit ,abychom pochopili - proč zrovna nám?!Včera jsem přemýšlela, zda bych chtěla mít takové schopnosti jako ty, ani náhodou...
Mám tě ráda, Kytičko
Alena

pro Ditu

(petra, 24. 9. 2008 12:45)

tvoje pocity ohledně dětí znám moc dobře taky mám čas od času období,kdy takhle přemýšlím a je to hrozný.Úplně jako bych to psala já:-((

je mi to líto

(Dita, 23. 9. 2008 22:17)

Kytičko, je to strašné, je mi to tak líto, je mi z toho tak smutno, až je mi na zvracení. Mám 4 letou a 14 měsíční holčičku, mezi mnou a mužem je láska dost nejistá. Co když mi také bude tímto způsobem dokazována síla lásky..........Někdy musím přemýšlet nad tím, že bych se měla přestat zajímat o jemnohmotný svět a číst o důvodech úmrtí dětí, pak mám strašnou hrůzu že je ztratím. Omlouvám se, je mi moc smutno.

Andílek

(Renáta, 23. 9. 2008 18:47)

Snažím se tento smutný příběh pochopit,vůbec si nedokážu přestavit, jak strašně se cítí rodiče,co všechno museli prožít a vytrpět,vždycky je strašně těžké, když rodiče přežijí dítě,jsou různé druhy odchodů,vždycky bolestné a smutné...ale tento bolí ještě jinak,více..všem přeji hodně lásky a zahojení té obrovské rány v srdci,..všechna slova jsou asi nyní zbytečná

hrůza

(Petra, 23. 9. 2008 16:32)

Kytičko,to je hrozné,brečím tu jak želva.Přála jsem si aby chlapečka našli v ořádku.Vždycky když o něčem podobném čtu,je mi hrozně,sama mám dvě děti(7 a 3r.)a když si jen představím....fuj ani si to představit nechci.je mi to tak líto,ti rodiče musejí být úplně na dně.Vím,že to bylo naplánované,rozumem si to dovedu zdůvodnit,ale srdcem ne.Přeji rodičům a všem příbuzným hodně hodně síly,taktéž posílám lásku.Co víc napsat...je to hrůza

Smutek

(Jirka, 23. 9. 2008 15:02)

Je to hrozně smutný. Jak může být dušička připravená na tak brzský odchod? Asi to bylo její poslání, ale proč taková chvilinka? A proč tak tragicky?
Když si to čtu, jako bych na sebe bral smutek všech lidí, co už kvůli tomu smutní jsou. Přeji všem, aby nikdy nezapomněli. Snad i ta dušička nezapomene....

:-(

(Jana, 23. 9. 2008 12:27)

Kytičko, je to tak strašně smutné. Mám mráz po celém těle. Přeji rodičům ať to světýlko vyjde co nejdříve, ikdyž to bude hodně těžké, moc těžké. Posílám jim spoustu lásky.

Archiv

Kalendář
<< květen >>
<< 2024 >>
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

Statistiky

Online: 6
Celkem: 3266121
Měsíc: 15423
Den: 460