MOJE MRTVÁ DCERA MNĚ PŘIVEDLA NA TYTO STRÁNKY
11.9.2007
Milá Kytičko,máš moc krásné stránky.
Věřím,že jsem se na ně nedostala náhodou.
Před více než sedmi lety se mi zabila dcera při autonehodě.
Od té doby jsem
ušla velký kus cesty. Byla jsem
tehdy naštěstí vnímavá k všemu,co po sobě Nikolka
zanechala. Stala jsem se hledající. Snažím se pomáhat
lidem,kterým také odešly
jejich děti. Včera,
když jsem cítila, že se mnou Nikolka je, jsem objevila tvoje
krásné stránečky a četla jsem si o duších zemřelých. Krásně
mě to povzneslo,
byla jsem při čtení v takovém hezkém obalu. Večer jsem ještě
přemýšlela o tom,
co jsem četla a pořád
se mi vybavovala Nikolka. Kytičko,nechce mi tvým
prostřednictvím něco sdělit? Třeba je to jinak a je to jen
moje touha. Já, když
jsem se dočetla v knihách,jak
není dobré stahovat dušičky zpátky k nám, prosila
jsem Boha a anděly o nejkrásnější Nebe pro Nikolku. Říkala
jsem Nikolce,že já (my) to tady zvládneme, aby měla klid, který duše potřebují.
Někdy se mi po ní
Kytičko ale tak moc zasteskne, pak mi přijde,jako bych ji
cítila a tak jsem
chvíli v takovém
rozjímání a pak říkám v pohodě Niky, všechno je v pohodě.Jsem
ráda,že jsem ti to mohla napsat. Děkuji ti moc. Měj moc
hezký den.
Jarka
Ale když ty slova píšu, bolí mně vzadu celý krk, patrně
přebírám určité bolesti,
které Nikolka musela cítit.
Zde jsou ty slova: záznam 17.9.2007 18h 47 minut
Drahá maminko, vím, na co se chceš ptát. Vidím tvé myšlenky.
je to mnohem lepší, než jsem si smrt představovala. Mám tu i
přátele. Nenarodím
se znovu,alespoň zatím. Budu čekat. Budu ti pomáhat. Jsem pořád tvoje beruška. Někdy
je mi líto, že mně necítíš, někdy mám radost, když tušíš, že jsem u tebe.
Maminko, ze všeho nejdůležitější je láska. Někdy jsem nebyla hodná, měla jsem
to při odchodu ze světa před očima. Odpusť mi všechno zlé, co jsem kdy řekla.
Všechny teď miluji. Čas vlastně není. Pro mně byl důležítý. Někdy se ptám, jaká
jsem vlastně byla dcera?Ty jsi pořád
moje maminka.
Na tom se nic
nezmění. Kdyby jsi tak věděla, jak jsem se po odchodu cítila opuštěná. Ale to už
je pryč.
Někdy můžu být chvilku u tebe. A prožívám s láskou ty
chvíle. Moje maminečko,
víc nemůžu. Ty víš, koho jsem měla ráda,a že byl jako můj
bratr. Není důležité
nic víc než milovat a pomáhat. Jsem to stále já, i když
jinak.
Objímám všechny blízké duše. Objímám bratra.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To je všechno drahá Jarko
S láskou
Kytička
18.9.2007
Kytičko, ani nevíš jak ti děkuji.
Objímám Tě.
Jarka
Milá Kytičko,ještě jednou ti moc
děkuju za vzkaz. Měla jsem čas přemýšlet o tom,cos mi napsala a přicházejí mi
stále nové myšlenky. Mohla jsem i Nikolce říct,že byla ta nejlepší dcera,jakou
jsem mohla mít a že se nemá za co omlouvat. Ona,když jí to náhodou "ujelo" se mi omlouvala už za života. Kytičko,myslím si,že ten
bratr je Nikolčin skutečný bráška. Je o tři a půl roku starší než Nikolka a
měli se moc rádi.Nikolka za ním přišla asi měsíc po smrti. Ne v živém snu,ale
jako postava v mírné mlze o půl páté ráno v Péťově pokoji. Po pěťově předaném
zážitku jsem uvěřila,že Nikolka někde je. Kytičko, já pracuji na dálku pro
občanské sdružení www.dlouhá cesta.cz a na jejích stránkách je otištěná
pracovní verze mojí knížečky "Co s tím". Vystoupila jsem také v
dokumentu O.Sommerové"Přežili jsme svoje děti" Jak mi Nikolka
napsala,že nejdůležitější je láska, tak já se ji snažím Kytičko dávat. Tak snad
má Nikolka ze mě (nás) radost. Jen mě mrzí,že pro mého manžela,který je jinak
velmi hodný člověk, je smrt definitivní konec. Měl by to tu lehčí. S láskou Tě
objímám
Jarka