DUCHOVNÍ POMOC - VAŠE KYTIČKA - PORADNA - KOMUNIKACE S ANDĚLY

Velmi Vás zdravím Kytičko,
hledám odpovědi na mé otázky a narazila jsem na vaše stránky.
Po přečtení Vašeho deníku, jsem úžasem zjistila, že konečně nejsem sama koho pronásledovali podobné úkazy po nocích u postele. Já se s tím však potýkám od dětství.
Nevím jestli mi chtěl někdo něco zdělit, ale bylo to naprosto hrozné, paralizovaná v postýlce jsem musela sledovat, jak si mě všichni prohlíží. Nastavůjí mi své obličeje a nebo jen tak procházejí mým prostorem zase někam dál.
Nikomu jsem o tom neřekla, protože jsem cítila, že nikdo jiný v mém okolí něčím podobným neprochází.
A tak jsem večer co večer usínala s hrozným strachem co zase přijde.
Nemusím mluvit o hrozných snech, které nastoupily, když už jsem konečně usnula.
Nebyly to vůbec dětské sny, nebo takové normální o kterých si lidé běžně povídají, byly naprosto děsivé.

Jenže nejzajímavější je,že zavolat na pomoc své ochránce mě prostě nenapadlo a nebo mi v tom bránil pocit, že nechci být na něčí pomoci závislá. Tohoto pocitu se prostě nemůžu zbavit. A mám ho též už od dětství.
Přesto vím, že vše o čem se tady hovoří skutečně existuje, proč mám tedy z toho problém, možná proto, že jsem se kvůli těm hrůzám naučila už jako malá "otčenáš", ale vůbec mi to nepomáhalo.

Jak šel čas, potkala jsem svého osudového muže a stalo se něco neuvěřitelného, nejenom, že se nám děli opravdu zajímavé věci, které tu nemohu rozepisovat, protože by to bylo moc zdlouhavé, ale rozhodně to bylo něco mezi nebem a zemí, začala jsem normálně spát. Jako miminko, celou noc vedle svého miláčka.
Někdy jsme se spolu probudili v ruku v ruce ve stejnou hodinu, mluvili o něčem co nemá s tímhle světem nic společného a zase hezky usnuli.Zmizeli všechny ty děsy a hrůzy. Prostě jsem našla člověka, který mě ochraňoval a se kterým jsme se moc milovali.
Jenže pak se jednoho dne nevrátil domů, zemřel, měl autonehodu. Ze dne na den zmizela moje láska, můj ochránce, mé vše.
V postýlce ležela naše roční dcerka, náš andílek, která už tenkrát svého tatínka tak milovala, že jsem až tichounce, malinko žárlila.
Jak šel čas zjistila jsem, že s ním dcerka nejspíše komunikuje.
Pokaždé, když jsem jí šla dát večer do postýlky, neplakala, jak to děti dělají, ale těšila se, umívala se na mě, když jsem jí políbila a přikryla dečkou. A pak jsem od dveří sledovala, jak se zvedá a natahuje ručičky ke stropu do pravého rohu místnosti. Směje se nahlas a žvatlá až do uspání.
Nejzajímavější je, že mé hrozné sny a vize ustaly, už nikdy nepřišly, jakoby mě někdo chránil i teď.
Velmi často mám pocit, že přítel je tu, že neodešel i mi to potvrdila jedna dobrá žena, kterou jsem oslovila před Vámi, ale u Vás mě zaujalo, že se zemřelými dokážete komunikovat.
Dáva mi o sobě vědět, ťukáním, boucháním, teplými doteky na rukou, cítím i pohlazení po hlavě, vůňí, je toho hrozně moc. Dokonce mi pomohl v autě, kdy jsem se dostala do časové tísně a zpanikařila, cítila jsem že mi pomáhá vest volant, zatím co já těkala očima po okolí kam jsem zbloudila, kupodivu jsem se cítila v bezpečí a jakobych slyšela "neboj to zvládneš, pomůžu ti, vždyť to tady znáš, jsem tady s tebou".
Chtěla bych jen vědět, jestli je to on, že je tady s námi rád, že ho to nebrzdí, či jestli on je můj anděl, či dcerky, či jestli mám svého anděla, proč ho nechci využít ku pomoci, proč mám pocit, že musí mít jiné vyšší cíle, než se starat o nějakou osamocenou ženskou.

Přítel byl velmi zvláštní jakoby vycítil, že brzy zemře, bavili jsme se o tom, ke komu by se chtěl narodit a on tenkrát řekl, že by byl moc rád, kdyby se mohl narodit mě, protože se krásně starám o děti (mám jestě dcerku z předešlého manželství a pracuji s dětmi).
Že má svoji rodinu moc rád, ale že by chtěl být se mnou, ale přesto velmi žárlil a nechtěl abych měla jiného muže.
Jiného muže nemám, stále jsem nepotkala muže, který by se mu vyrovnal a hlavně nemám pocit, že potřebuji někoho jiného.
Je to skoro už 4 roky.
Mohla by jste mi prosím pomoci a spojit se s ním? Byla bych Vám moc vděčná.
Zkoušela jsem kyvadélko, ale bylo mi špatně,cítím hodně energie a tyhle nebyly dobré, od té doby jsem to nezkoušela, bojím se.

Moc Vám děkuji za případnou opověď.
Krásný den Vám přeje

Pampeliška

Milá Pampeliško,

Tvůj partner měl velmi silnou čistou energii, která opravdu chránila a jakoby obalila tvou duši do ochranného pláště.
Někdy se člověk narodí právě proto, aby druhému člověku byl ochranou a požehnáním.
A právě to se stalo Vám. Na druhé straně cítím špatné vibrace. Přítel ví, že je třeba tě ochraňovat.
A co víc, ochraňuje i tvou dceru. Mohl už postoupit výš. On však zůstal. Už když jsem začala psát tuto odpověď cítila jsem letmé pohlazení . Jsem si jistá, že je připravený na komunikaci.
V tomto případě si ale nemyslím, že se ti narodí jako dítě. Rozhodně ne v tomto životě. Vím, jak moc si to přeješ. Jak ráda bys ho opět držela v náručí. Ale tady jde především o tu malou holčičku, o které tvrdíš, že tyto energie cítí. Nějakým způsobem je zatížená minulostí. Ona se už setkala se silami, které nejsou pozitivní.
V tomto životě, je potřeba jí velmi chránit. Je třeba obalit jí do andělského světla a prosit o potřebnou ochranu.
Není pochyb,že přítomnost svého otce vnímá. To je u dětí jejího věku přirozené. Možná se ale někdy náhle rozpláče a můžeš u ní pozorovat strach. Vnímá víc, než vidíš ty. Nebudu podrobně zacházet do detailů jejího předchozího života, protože cítím velký tlak při psaní těchto slov. Její duše bude jednou stát před rozhodnutím, zda se otevřít lásce, nebo zvolit stranu, kde zlo vládne svou nelítostnou rukou a smete všechno, co stojí v jeho cestě.

Já věřím, že mi rozumíš, víš co znamená symbol obráceného kříže? K této skupině lidí tvá dcera kdysi patřila. Tento otisk si vnesla do svého nynějšího života a tyto síly, si jí opět najdou. Obvykle se to projeví v období puberty.
Víc nesmím napsat. Ostatní ukáže čas. Narodila se tobě, a ty jsi dostala jako dar schopnost vnímat a rozlišovat.
Jsi pro dceru, něco jako anděl, strážce v lidském těle. Jsi víc než matka. Aby jsi situaci zvládla, máš pomocníka, je vedle tebe. Vnímáš ho jasně. Mám pro tebe zprávu. Mám Ti napsat toto: Rád jsem dával květiny, byly symbolem něčeho vyjímečně krásného a čistého. Ty jsi byla moje květina, která prorůstala mým životem a pro mně nikdy neuvadla. Jsem stále ten, kdo tě hladí a vnímá tvojí lásku. Jsme opředení sítí, která přechází z minulosti do přítomnosti a já nepřestanu bdít nad naší láskou. Na otázky, které svírají tvé srdce a mučí tě pochybnostmi odpovím. Prosím ve tvé blízkosti je žena, která není k tobě upřímná. Buď opatrná.

Pampeliško, přeji Ti hodně síly a vnitřní odvahy.

Přeji ti dny plné sluníčka a lásky.

Kytička

Milá Kytičko,
ze srdce ti děkuji za tvoji odpověď.
Moc jsem se na ni těšila, ale když jsem otvírala poštu cítila jsem, že zpráva zase tak pozitivní nebude.
Je to neuvěřitelné, co vše jsi vycítila a napsala.
Cítím jeho ochranu, je tu neustále a já se cítím dobře.
Velmi si toho vážím.
S naší holčičkou je to opravdu zvláštní, dávám jí jen samou lásku a ona je moc hodná. Zatím z ní takové věci necítím,ale mám velmi silný pocit, že nesmí být o samotě s jeho příbuznými u nich doma.
Nechci nikomu ubližovat, ale nemůžu si pomoci. Je to silnější než já. Vím, že se zabývali vyvoláváním duchů apd.
Po jeho smrti toho nechali a uzavřeli se ve své bolesti.
On se toho nezúčastňoval, to bych věděla. Byl tak jiný než oni, takový duchovně čistý.
Vím,že se nic neděje jen tak a vím, že i tvá slova měly svůj důvod k pochopení daleko hlubších souvislostí.
Vím o čem píšeš a všemu rozumím, ani nevím, jak je to možné.

Začala jsem velmi cítit co si lidé myslí, co dělají, jací jsou ve skutečnosti. Kdo je dobrý a kdo špatný. Možná to je ta ochrana pro mou dceru.
Jsem ráda, že jsem ti napsala a snad se zase naskytne možnost si s tebou popovídat. Byla bych moc ráda.
Přeji ti hodně energie a krásný večer Kytičko.

Pampeliška