Jdi na obsah Jdi na menu

NÁHLE MI ZEMŘEL MŮJ NEJMILEJŠÍ SYN

7. 1. 2010

 

Obrazek

ObrazekMila Kyticko,

obracim se na tebe s prosbou o pomoc.Dne 6.11.2009mi nahle zemrel muj neimilejsi syn Jiri. Klecela jsem u neho a nabizela svuj zivot za jeho.Nebyla jsem vyslysena.Zoufalstvi jake prozivam se neda popsat a jen mama ktera ztratila sve dite vi.Od te doby jej stale prosim,abych mohla jit za nim.Jsem pripravena.Mam jeste dvojcata Pavlika a Hanku a ti mne prosi abych se snazila zit.P ratele mi rikeji,ze mam jeste dve deti a je potrebase vzpamatovet,ale prace kazde dite je svym zpusobem jedinecne a nelze jej nahradit nikym.

Navic Jirka byl cestny a rovny clovek na ktereho bylo spolehnuti.Pro svou povahu to nemel v praci lehke a byt pod velkym stresem.Posledni dva mesice jsme spolu diky jeho predchozimu tezkemu infarktu nekomunikovali,nebo lepe on nekomunikoval se mnou a se svymi sourozenci.Jen obcas se sestrou Hankou.Obcas jsem mu napsala,ale neodepsal a tak jsem trpelive cekala zda cas vse spravi a tesila se ne neho.

Misto toho prisla smrt.Myslim na na tu ztratu stale.Rano s tim vstavam,,cely den se divam na jeho fotografii a vecer s tim uleham.Slzy ma tecou i ze spani.Od jeho smrti jsem nebyla u neho v byte,az ted s jeho synem Jirikem.Dole staly jeho boty a tak jsem uverila,ze je doma.Letela jsem nahoru a volala jej.Dvere jsem otevrela s jistotou,ze jej uvidim,probehla bytem az do loznice a Jirka tam neni.Vsechny veci jsou tak,jak je polozil a v loznici na polstari je dolik od jeho hlavy jak posledni noc spal.Znova se mi vratil den kdy zemrel.Zustalo mezi nami mnoho nevysloveno a ja si stale kladu otazku proc moje dite zemrelo a odmitlo si nechat zavolet vcasnou pomoc. Dnes v dobe kdy je lekarstvi tak vyspele mu pomoc byla.

Po navratu z nemocnice udrzoval kontakt se svou byvalou manzelkou a tak nikdo z nas nevedel,ze mu jiz nekolik dnu neni dobre.Rozhodne bychom konali.Mila Kyticko prosim pokud by se muj syn Jirka mohl s tebou spojit a prostrednictvim tebe mi neco vysvetlit byla bych rada.Nerada bych delala dalsi bolest svym detem,ktere odchodem sveho bratra take trpi a nebo nekomu krivdila.Prosim jestli je mozne prostrednictvim tebe s nim komunikovat.Do vcerejsiho vecera jsem o sdruzeni Dlouha cesta nic nevedela,az vecer v televizi malo zaslechla.Predem ti moc dekuji a budu se tesit,kdyz mi odpovis.

Marie z Jiznich cech.

Obrazek

ObrazekDrahá Marie,
někdy se může stát, že události našeho života jsou natolik kruté, že nás naprosto ochromí, srazí nás na kolena a my nemáme
sílu zvednout se a jít dál.

Nemáme chuť pokračovat v tom věčném boji o přežítí a strachu o to, co stane zítra.
Vidím v Tvých myšlenkách neustále se opakující otázky: " Proč se to muselo stát právě mně?" Proč právě můj syn? a Co může být ještě horší než ztratit své drahé dítě?"

Tyto otázky samy vstávají z Tvého podvědomí. Tyto otázky konfrontují naše myšlenky, abychom si uvědomili pravý důvod těchto událostí.
Pracuji už nějaký čas s ženami, které ztratily své děti. Je to začátek nové cesty, i když zpočátku to tak vůbec nevypadá.
Ale právě tato bolestná událost léčí určité nedostatky duše. U mnoha maminek se probudily schopnosti, které dříve neměly.


Přehodnotily své životy a uvědomily si, co je vlastně nejdůležitější.
U Tebe vidím Marie velkou lásku k synovi. Ale máš ještě dvě děti. Jsou tu. V našem světě. Také je zasáhla ztráta bratra.
A Ty jim nepomůžeš? Odepřeš jim své náručí, svá konejšivá slova a raději odejdeš za mrtvým synem, jen aby jsi necítila svou vlastní bolest? Vím že to moc bolí, ale přesto Tvůj postoj není správný. Ještě než jsem si přečetla Tvůj email do konce, cítila jsem
ostrou bolest na hrudi. A špatně se mi dýchalo. Někdy vnímám pocity duše, která odcházela.

Tvůj syn měl tyto pocity, ale co cítil ještě víc, byla duchovní prázdnota. Jakési vyhoření citů. To ho trápilo mnohem více. Ani ve Vaší rodině nebyly vztahy v úplném pořádku.
Marie, toto se mi dost těžko píše. Ale tato duše měla na výběr. On nemusel ještě odejít. Mohl ještě žít. Ale něco se stalo špatně. On velmi potlačoval své city. To mu nesmírně ubližovalo. Někoho , koho miloval ztratil. Víš Marie, Tvůj syn Tě prosí o odpuštění. Nemáš plakat, jeho už nic nebolí. Trápí ho pohled na Tebe. Na Tvou bolest. Často je vedle Tebe, ale Ty jej nejsi ještě schopna vnímat. Prosí Tě, aby jsi nedělala další chyby. Máš zapomenout na všechny neshody, které jste měli.
Máš mít před očima jen to krásné, co jste prožívali. Nemáš věřit všemu, co o něm uslyšíš (týká se to jeho práce).


Marie, pověz mu jak moc ho miluješ. Dívej se na jeho fotku a povídej mu něco krásného. Moc to potřebuje slyšet. Vnímá Tvůj hlas i myšlenky. Jen nedokáže projevit svou přítomnost.

Mám Ti říct, že své sourozence miloval. I když to nedokázal dát najevo. Mněl rád dobré jídlo a moc mu záleželo na rodině. Trápil se velmi, když něco nefungovalo, ale nedokázal to řešit. Měl slabosti, které ho trápíly.
Nyní už vše pochopil. Neuměl to jinak. To mi zde zdůrazňuje. Mám Tě obejmout, až spolu budeme osobně. Chce být přítomen
tomuto objetí a Ty budeš vnímat velmi jeho lásku a energii, která nás tři bude spojovat.


Marie, věř mi, že všechno se časem bude hojit a uzdravovat. Zaměř na Ty, kteří jsou vedle Tebe a velmi potřebují Tvou lásku.


Já Ti přeji hodně síly k překonání všeho bolestněho. Moc Tě i na tu vzdálenost objímám a přeji láskyplné dny.
S láskou Kytička

 

Obrazek

ObrazekDraha Kyticko.

Ano draha,protoze pro mne jsi.Moc dekuji za odpoved a moralni podporu,ktere se mi od tebe dostalo.Ani nevis jak jsi ulevila me strasne bolesti nad ztratou meho milovaneho syna Jirky.

Budu se snazit neplakat i kdyz hned to asi nebude mozne.Mas naprostou pravdu,ze Jirka tezce nesl nektere nase rozhovory a povazoval je za hadky.Ja jen za vymenu nazoru a nikdy jsem se na neho potom nezlobila i kdyz on to vnimal jinak.

Pises,ze Jirka vzkazuje,ze nemam verit vsemu co o nem uslysim a tyka se to prace.Neverim nicemu,protoze na jeho pohrbu bylo tak neuveritelne mnozstvi jeho kamaradu a kolegu z prace,ze to krematorium asi nepamatuje.Vsichni Jirku ctili jako perfektniho odborníka.Hlavne cestneho a rovneho chlapa.

To jen jeho nadrizeni cim vys stoupal,tim vic mu hazeli na zada.Moc jej to trapilo a ja mu rikala,aby to nejak prokousl.

Nikdy nezapomenu na jeho slova: Mami, to mi rikas prave ty,ktera jsi mne od malicke ucila,ze veci v zivote jsou bud cerne a nebo bile a jak pripustim,ze by mohly byt sedive je to spatne .Mozna ma Jirka na mysli strelnici,kde byl dlouholetym predsedou a i tam vladnul spravedlive,ale nasli se jedinci a moc mu v posledni dobe ublizili.Cest naseho Jirky tvrde hajim ja i jeho sourozenci.

Draha Kyticko mas pravdu,ze v nasi rodine neni vsechno v poradku a Jirik se tim dost trapil.Jeho otec zije prave v tom sedivem zivote,ktery ja ani Jirka nesnasime.Je zbabely.Ale kazdy je nejaky a pokud se sam nema snahu zmenit?

Kyticko prosim te je nas Jirik ve svetle a nebo jeho dusicka bloudi?Za dva dny po jeho smrti,kdyz jsem slysela z veselskeho kostela zvonit Andel pane jsem klecela na dvorku a prosila nejvyssiho jestli muj syn stoji pred nim,aby byl k jeho dusi milosrdny,uvedl jej do svetla za jeho dedou a babickou a vzal jeho dusicku na milost.Nevim zda ma prosba byla vyslysena a trapim se tim.Hodne se trapi take jeho sestra Hanicka,ktera jej moc a moc miluje a on si to asi nechtel pripustit.Pro sve sourozence byl ten VELKY BRACHA.

I mne byl velkou oporou a nikdy mne nenechal bez pomoci a ja se ted bez neho citim bezbranna.Nevim proc se rozhodla jeho duse odejit a prekvapuje mne,ze jej zde nedokazal udrzet jeho syn Jirik,se kterym se letos o jeho 18 narozeninach teprve dal dohromady a doslova se ne neho upnul.Cekal na neho u skoly a byl s nim az do noci,vsechno mu vysvetloval a ucil a ted jej bezbranneho a zmateneho zanechal.Jirikovi take moc tatka chybi a chodi si s nim povidat do jeho bytu.Poznal tatku jen kratce a je pro neho vzorem.Jen by potreboval od neho i nadale radit.Je prece jen jeste napul dite.

Draha Kyticko,kdyz rano vychazi slunicko stojim,divam se na neho a verim,ze to je muj Jirik a usmiva se na mne.V srpnu kdy mel infarkt a 2x prodelal klinickou smrt se rozhodl vratit a byl 12 dnu v umelem spanku.Po celou dobu kdy to bylo mozne jsme u neho s jeho sestrou byly a mluvily na neho nahlas i kdyz nas lekari utvrzovali v tom,ze nas neslysi.Modlila jsem se upenlive a prosila o zivot sveho ditete.Byla jsem vyslysena,ale tentokrat ne.

Prislo to nahle bez varovani.Mila Kyticko prosim jestli jen trochu muzes zjistit jak je to s jeho dusickou moc mne a jeho sestre Hanicce ulevis.Take bych se rada s tebou sesla a objala te spolu s Jirikem a jeho sestra take,jen nevim,kde te najdeme.Moc a moc dekuji za kontakt a odpoved.

Marie z jiznich cech

Obrazek

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ztrata pritela

(Svetlana, 16. 1. 2015 19:48)

Mila kytecko. Jsem cizinka a ptedem omlouvamse za chyby v texstu. Pred 7mi meseci podkala jsem moc hodneho cloveka . 7 mesecu Iulian tak se jmenoval , me dal tolik pozornosti lasku v kterou jsem neverila, ale diki emu tu lasku jsem poznala. Meli jsme s nim krasne plany kdyz jsem byla s nim tak nechtela od nej odchazet, tak moc eho milovala. Iulian bxl rumin, mel potize se zdravim a pro to odjel dpmu na vysetreni. Kazdy den jsme telefonovali, psali. Mel se vratit tet k 15 . 26 prosince sem mu rano zavolala ,bylo eho spatne rozumet,pripadalo me ze byl nervozny, tak jsem myslela ze asi popijeli s kamaradama v noci tak tipla jsem telefon. V 11 hodin me zavolala eho sesrenice a rekla ze Iulian umrel, nasla eho na prahu baraku. Hrozne se vycitam ze emu tipla telefon, htel me neco rict, ved on umiral a ja na ne vykaslela. Moc me to boli. Furt na nei cekam. Kfyz jdu spat chci eho videt aspon ve snu. Probuzimse a zase ta bolest ze uz neni ze neprijede nemuzu se stim smirit.kokam ns nasi fotky nemuzu zastavet slzy moc eho miluji. Chtela jsem skociti s mostu v nadeji ze se tam sejdeme. Moc mne chybi. Hrozne se trapim. Boli to. Ved byl tak mlady bylo emu 42

SLOVENSKO

(RIA, 20. 1. 2010 10:52)

Mila Kyticka,mila Maria patrim tiez k matkam,ktore stratili dieta.Pred 9mesiacmi nas zasiahol nahly odchod 38r.syna.Vsetky pocity ktore popisujete som prezivala,vcetne potreby odist za nim.Som veriaca,drzi ma Bozia pomoc a vedomie ze jemu je dobre,ze je v Bozom naruci.Su dni dobre a striedaju sa s velkou bolestou.Odpoved drahej Kyticky bola odpovedou aj pre mna,mame Maria podobne trapenie.Velmi mi pomaha navsteva tychto stranok,velka vdaka za ne.Prajem Boziu pomoc vsetkym trpiacim dusickam za stratou svojho dietata,lebo to povazujem za najväcsiu stratu.V zivote sa zmenilo velmi vela,Kyticka to pise tiez.Modlim sa,meditujem potom mi je lepsie.Viera pomaha,verte mi pani Maria.

Pro Marušku

(Libuše, 13. 8. 2010 15:29)

Milá Maruško,
při čtení Vašeho příspěvku pláču a cítím bolest stejnou jako před dvěma lety,kdy byla zavražděna moje holčička - 25 roků,Petruška /viz rubrika Jak přicházejí duše zemřelých - ZABIL MOJI SESTRU, JAK MÁM ŽÍT DÁL? 30. 10. 2008 /.
Dnes jsou to víc jak dva roky /10.8.2010/ a já cítím stále stejnou bolest a beznaděj.Nebýt práce,která odvede díky bohu moje myšlenky,asi bych už nebyla!
Stále to nedokážu pochopit a ptám se i po dvou letech,není-li to zlý sen!Od první minuty po probuzení na Peťuku myslím a není dne,kdy bych s ní nemluvila.
Myslím na Vás a zapálím svíčičku za Jiříčka,přeji Vám hodně síly!
Libuše z Brna

Ztráta milovaného syna

(Jana, 15. 1. 2010 21:03)

Pro všechny kdo přišel o své milované dítě. Jsem taky jedna z maminek, která přišla o milovaného 19 letého syna. V prosinci to byl rok. Je to čím dál horší a horší. Pořád brečím, čekám, kdy se otevřou dveře a Štefánek se vrátí. Taky si s nim povídám jak doma, tak několikrát denně u hrobečku.Jsou chvíle, kdy chci za synem.Nemúžu se s tím vyrovnat,že zrovna náš syn. Pořád mi říkal, mami já se ti vždy vrátim. Osudovej den a silnice, kterou dobře znal.A teď pořád jen čekám a čekám. Několikrát, mne ve snu navštívil i říkal co mám dělat,že příde za mnou. A přišel. Ale já ho chci mít doma.Moc to bolí. Ale to chápe jen ten kdo to zažije. Taky věřím, že se tam má Štefánek dobře. Moc bych chtěla, jestli mi něco taky vzkáže. Štefánečku, máme tě moc rádi a moc nám chybíš.Rodíče.

Re: Ztráta milovaného syna

(kytička, 26. 7. 2010 17:09)

Milá kytička. Vím,že proseb o kontakty s dušičkami máš hodně, přesto tě moc prosím jestli budeš mít chviličku a mohla se zeptat na našeho syna Štefánka. 6.srpna to bude 20 měsícu co nám odešel bez rozloučení. Stále nám moc chybí.Chceme aby se nám vrátil. Máma za ním pláče pořád.Chtěla by za Štefánkem Prosím,jestli nám neco vzkáže. Děkuji moc za tvůj čas i za odpoveď. maminka,táta a sestry. Danka

ztráta maminky

(didinka, 21. 7. 2010 18:23)

Milá Kytičko, obrací se k Tobě s prosbou, maminka mi 4 července umřela na rakovinu, do poslední chvíle, jsme ji měli doma, starali jsme se o ni...bylo to hodně bolestivé, když vidíte, že maminka umírá, snažila jsem sní mluvit, ale nic už nevnímala, řekla jsem jí toho hodně i můj bratr....když vydechla naposled, bylo to kruté.....jen si pamatuji, jak den před smrtí, jen řekla....on říkal, že to bude dobré....kdo to byla prosím, jak je mamince, je spojkojená, vím, že měla hodně ještě plánů, moc mě to boí, že musela odejít tak brzo

Odešel mi navždy syn ve 31letech .

(Alena, 17. 1. 2010 19:05)

Milá a moudrá Kytičko, 6.října 2008 se mi smrtelným úrazem zabil v práci můj milovaný synek, dětí jsem měla 5, a navíc 4 dítě, 22 let je po Dmo, OSTANÍ DĚTI JSOU Z DOMU JÁ UŽ ŽIJI BEZ SYNKA KTERÝ BYL SVOBODNÝ JEN S TOUTO DCERKOU, VŽDY JSEM VŠECHNY SVÉ DĚTI MILOVALA,a na všech jsem vždy byla velmi citově vázána, a jsem, ale nyní se stále a neskutečně trápím a neustále pláču, mám motivaci to zvládat je tu handicapovaná dcerka, navíc jsem diabetička na inzulínu a je mi už 60 let, zdravotní i duševní stav se mě i dcerce hodně zhoršil.Byl moc hodný slušný ale hodně naivní a důvěřivý , na to doplatil u dvou neuvěřitelně bezohledných firem a jednoho obviněného a odsouzeného člověka který najímal brigádníky a vydíral je, když nechtěli po 14 dnech již pracovat , na rekonstrukci hally, resp. střechy, naprosto zkorodované,kde jim neudělali žádné bezpečnostní opatření ve výšce 12 metrů,ten osudný den tam propadli dva brigádníci, jednoho zachránil jeřáb když visel a volal o pomoc a můj synek už ležel zabitý na zemi.Mě přijela záchranka, oni si vyply mobily a od té doby pouze předhodily pouze jednoho viníka a jsou všichni v pozici mrtvých brouků.Ale ted k té věštbě před 3 roky , kartářka která již měla několikrát pravdu snoubence mého synka řekla at se s ním rozejde , pokud nechce být do dvou let vdova, ten vztah sice stejně skončil, ale ne z tohoto důvodu.Koupila jsem do auta synkovi Panenku Marii aby ho na cestách chránila, každý den jsem za ním když odcházel z domu ,vyslala motlitbu o jeho ochranu, a vidíte , smrt si ho nenašla na silnici ale jinde.Můj život matky je na ruby, urnu ze synkem máme doma, ale víme že je tu i on, dotyk ve vlasech, závan vzduchu, po smrti vyvánění přes digitální budík, přesně v intervalech kdy jezdil domů a jiné podivnosti, já byla kdysi spojena telepaticky s umírající maminkou když mi bylo 15 let, byla před smrtí dlouhodobě nemocná, celé 4 roky ležela, nemohla chodit, starala jsem se o ní, když mi bylo 26 let, byla jsem těhotná a čekala jsem tohoto synka když jeho otce zabil na stavbě panel, v noci se ze spánku vymrštil a vyděšený tvrdil že na něj spadl panel, až na smrtelné zranění hlavy synka měli oba shodná vedlejší ale smrtelná zranění.Pláču a pláču, užívám antidepresiva i dcerka, tolik nám všem náš Petulka chybí, ale co mě tolik trápí, že za mnou do snů nikdy nepřijde zatímco za sourozenci ano, proč, vždyt jsme se přes občasné neshody měli tak rádi, moc a moc milá Kytičko, mohla byste se na Petříka napojit, měl mě taky rád, když za mnou nechodí?Opatrujte se a přeji hodně moc zdraví a štěstí a předem děkuji.

pro Renátku

(Eva, 12. 1. 2010 15:49)

Renátko, děkuji za ta slova. Také to tak cítím.
Eva

pro Marušku

(Zdena, 9. 1. 2010 18:19)

Drahá Maruško,naprosto stejně jsem byla zasažena smrtí mého syna 8.8.2009.Ptala jsem se jako Ty,PROČ?Plakala jsem,pláču už míň,protože vím,že ho to bolí.Naše děti jsou ve Světle,naučily nás určitě strašně moc,nějaký důvod to určitě mělo,že se narodily právě nám.A taky právě nám odešly.Jak žít?Ze vzpomínek na to krásné,čím nás obohatily,naši synové nám zanechali vnuky,pokračovatele jejich života.Zjišťuji pokaždé,když vidím 11 letého vnoučka,že z něj mluví a jedná, čím dál víc,jeho táta.A moc prosím,nepřemýšlej nad tím,že chceš odejít za synem.I toto mám za sebou.Chtěla jsem jít za ním....Jenže nemáme právo si vzít život,jednou po smrti se všichni zase sejdeme,určitě.Je mnoho krásných knih na toto téma,čti a čti a hledej naději.A mysli na své děti,které jsou tady a potřebují Tě.Jsi také jejich máma.Víš,jak mě moje dcerka dala najevo,že je jí líto,že pořád pláču za synem?Bylo to horší jak facka a probralo mě to.Když jsme spolu mluvily telefonem a já opět plakala,zakřičela na mě do telefonu(nyní se všem moc omlouvám),"kurva,ještě jsem tady já!!!!" Maruško,když budeš chtít nějaký kontakt na knihy,které mně pomohly,můžeš mi napsat na mejlíka reinzdena@seznam.cz.Moc prosím, drž se!Něco končí,ale něco nového taky začíná.S láskou Zdena.

Pro všechny raněné duše

(Rachell, 8. 1. 2010 23:05)

Přeji Vám všem, kdo jste přišli o své blízké spoustu síly v boji se smutkem, který nikdy nepřebolí, ale časem se trochu zmírní.

S láskou Rachell

Renátce

(Kytička, 8. 1. 2010 8:31)

To je moc hezké Renátko, co jsi napsala. Je to cenná rada od člověka, který má stejné pocity a lehce se vžije do toho, co právě Marie prožívá. Děkuji. Děkuji za každé Tvé slovo. Není lehké pomoci tak bolavému srdíčku. Ve středu jsem byla na návštěvě v dětském domově, příběhy některých dětí mně doháněly k slzám. Netečnost některých maminek mně nutila zamyslet se nad tím, jak těžké jsou někdy naše zkoušky a jak důležité je prožít každý den v lásce. Tolik dětí, potřebuje lásku, pohlazení, vlídné slovo. Kdo má lásky plné srdce, neměl by si ji nechávat pro sebe. Hodně dětí čeká a doufá, že někdo přijede a vezme si je třeba jen na vánoce domů. Mám toho plnou hlavu, plné srdce a myslím, že jsem našla dušičku, která ke mně ještě měla najít cestu. Přeji všem nádherný zasněžený den.
S láskou Kytička

Pro Marušku

(Renata J, 7. 1. 2010 22:57)

Maruško,soucítím s Tebou,protože vím,co prožíváš z vlastní zkušenosti.
Posílám Tobě a celé Tvé rodině hodně síly a andělské lásky.
Z toho co Ti psala Kytička soudím,že je teď hodně důležité Jiříčka jakoby pustit ...vím,je to tak těžké,ale pro naše zemřelé děti hodně důležité.
Myslím,že toto je pravý důkaz lásky nás maminek.
Takže ať je kdekoli..jen ať se netrápí!!!
Mě když je nejhůře jen volám "Kamilko,miluju Tě"
"Hezky se tam uč..já se také učím"
Pokud toto vyslovím,značně se mi uleví a já vím,že je svobodná,šťastná a že ji nebráním v jejím dalším vývoji.
Vím...jsou to jen slova,ale milující !!!
Myslím,že pokud se rozhodl odejít,určitě došel ke světlu a boží lásce,jen nedovolme ať je svou bolestí
netrápíme my.
S tou nejupřímnější láskou a pokorou...k Tobě...
Renata

Archiv

Kalendář
<< květen >>
<< 2024 >>
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

Statistiky

Online: 5
Celkem: 3277102
Měsíc: 15059
Den: 431