ODPOVĚDI NA VAŠE otázky aneb - trošku korespondence
Milá Kytičko,
Dlouho se na Tvých stránkách neobjevil nový článeček, na který vždy čekám. Jen jsem si dělala starosti jestli jsi v pořádku. Také byly pozastaveny komentáře. Chtěla bych Tě pozdravit a popřát hezký zbytek léta.
Daniela
Milá Danielko,
Nedělo se nic zvláštního. Jen jsem delší dobu byla v zahraničí a neměla přístup k PC. Ale teď jsem zpátky a moc jsem se na všechny těšila.Byla jsem mimo evropu a viděla jiné kraje, jiné lidičky a také zcela odlišný způsob života. Byly to tak trochu prázdniny, ale hlavně relaxace, odpočinek a načerpání sil. Komentáře jsem po dobu nepřítomnosti zastavila, to kvůli některým lidem, kteří mají potřebu napsat občas něco vulgárního a urážlivého. Jsem tu zase s Vámi a vlastně po celou dobu fyzické nepřítomnosti má duše byla s Vámi. Mám všechny, kteří chodí na mé stránky moc ráda a těším se z každého okamžiku Vaší přítomnosti.
Vaše kytička
Ahojky Kytičko,
Moc jsem na Tebe myslela. Tak jak probíhal Tvůj první let? Myslím, že je nás víc, kdo má trochu blok z létání a výšek. Tak doufám, že nám teď poradíš, jak v klidu a pohodě usednout do letadla, beze strachu. Já to zatím odkládám. Ale jsem ráda, že jsi našim příkladem a svého strachu, jsi se zbavila. Teda za předpokladu, že jsi někam do Asie nejela opět autobusem. /smích/.
Mám Tě ráda a těším se na další seminář
Pavla Vsetín
Drahá Pavlo,
Cíl mé cesty byl vzdálen cca 2000km, a to se autobusem jede hodně dlouho. Už teď mně při té představě bolí záda. Má cesta letadlem proběhla v klidu a s doprovodem patřičného množství andílků,jak mi psala i Světluška. Použila jsem prosby ze zasvěcení energie Miguraj a všechno bylo v klidu. Dokonce jsem cítila radost klid a pohodu. Všechno předčilo má očekávání. Ráda poradím těm, kdo se na svůj první let chystají. Já svůj blok řešila v Turzovce.
Velmi nás pobavilo, když jsme prosili anděly, aby naše zavazadla měla cestou zpět tu správnou váhu (neboť jsem všem blízkým dušičkám chtěla přivést dárek a nějak se mi to vymklo z rukou.) a věděli jsme, že naše kufry mají vážit max 40kg . Ještě jsem před odletem vytáhla sáček s mušličkami a vložila jej do kabelky. Naše kufříky putovaly na letišti na váhu a my nevěřili svým očím, když se objevilo číslo
Zdravím všechny adepty na první let a mám pro Vás dobrou zprávu.
Pro andílky, kteří na Vaše přání poletí s Vámi nepotřebujete palubní lístek.
Kytička
Moje milovaná Kytičko,
Chystám se s Tebou na dovolenou v září, již jsem kontaktovala CK, chtěla jsem jen vědět, jestli cena je konečná, a jestli je v ní započítána doprava.
Mám trochu problém ze strany manžela, ale snad to bude všechno v pořádku.
Chtěla bych vzít i syna. Kytičko, já moc nemám ráda vedro, tak mi tento termín vyhovuje na relaxaci a oddych a krásné procházky. Těším se a děkuji,že jsi
Olga
Milá Olinko,
Na stránkách byla původně uvedená jiná cena, protože já jsem byla v zahraničí mimo PC a nemohla jsem aktualizovat stránky. Cena se od loňského roku liší.
Takže skutečná cena zájezdu je CENA 6890,-Kč.
Je to super cena. A do programu je zahrnuto vystoupení Petry Janů – známe zpěvačky.
A mám další suprovou zprávu : Během tohoto pobytu budeme realizovat zájezd do Medžugorje – mariánské poutní místo, kde probíhají stále zjevení!!!!!!
Na Ck se denně hlásí noví klienti, takže pokud máš zájem, raději se hned přihlaš. Já nezaručuji po delším rozmýšlení volná místa.
Kytička
Moje malá, milovaná Kytičko,
zase jsem ráno sedala k počítači a při kliknutí na Tvou stránku jsem zavřela oči, představila si Tě po x-té.............a říkala si, tak dnes už tam Kyti bude. Jůůůůůůůůůů..... taková radost. Nemá to souvislost s povídáním pro dnešní příběh na Tvých stránkách a tak Ti píšu mimo komentář. Kytičko-Janičko ještě jednou chci poděkovat za krásné dny v Chorvatsku a podělit se s Tebou o radost z nových přátelství. Píšu si hodně s Maruškou /dceruškou/ a Evičkou - tou báječnou maminkou s Anetkou, Amálkou a Venouškem. Je to ale spíš na osobní povídání, na psaní je toho příliš. Kytičko malá, milá doufám, že mi vyjde zajet za Vámi aspoň na sobotu 15.8., můj nejmenší vnouček má 16.8. jeden rok a tak ještě nevím, kdy se bude oslavovat. Kdyby to nevycházelo, přijela bych někdy za Tebou, je-li to možné. Na dálku Tě objímám, posílám na andělských obláčcích lásku a světlo pro Tebe i celou Tvoji rodinu. Někdy bych opravdu ráda věděla jak to s námi v našem
mám Tě r á d a velmi, velmi.....
Tvoje Květinka
Moje drahá Květulinko,
Ty za mnou můžeš přijet kdykoliv (tedy pokud budu doma) (smích).
Stačí se domluvit a moje srdce se bude na Tebe těšit.
Zkrátka si to naplánujeme a uděláme si hezký den.
Jen my dvě.
Věř mi, že si to zasloužíme.
S láskou Kytička
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj milá kytičko, nikdy bych tomu nevěřila ale opravdu ti děkuju za prozření mého partnera. Poslední tři dny jsem si opravdu schodoú náhod začala uvědomovat ,vedle koho žiju a dnes jsem si uvědomila poslední a pro mě hodně zásadní chybu v mém životě, kterou už nebudu moc nikdy vrátit spět a za kterou budu cítit vinu až do konce svého života . Můj přítel tet neví že ti píšu a ani mu to ten to krát neřeknu, protože on na ty to věci nevěří a já se sním nebudu o tom dohadovat ale tobě chci poděkovat za vše co si pro mě udělala a jak si mi dokázala otevřít oči které jsem měla tak dlouho zavřené . Ale mám ještě na srdíčku svou bolest ohledně své maminky ale nechci ti posílat email na mého přítele ale napsala bych ti od své kamarádky . Jinak ti zatím moc děkuju a musím říct že příběhy které si přečítám na tvých stránkách jsou opravdu moc dojemné a myslím, že je dobře když je někdo kdo opravdu pomůže lidem kteří to tak moc potřebují aby se necítily sami ve své bolesti . Děkuji moc Kytičko
Nic není náhoda
(Zuzana, 3. 12. 2010 14:58)Milá Kytičko, omylem))hledala jsem něco o merkabě a dostala jsem se až do tvých rukou...Jsem taaak nešťastná(((, všechno co se kolem mně děje je velmi negativní a já jsem u konce svých sil...Po smrti přítele(8let) jsem ještě nezažila nic hezkého..Špatně jsem investovala, prodělala jsem byt v centru Prahy, zamilovala jsem se do prolhaného muže, co mi sliboval lásku a hezký život, jen mi zapomněl říct, že patnáct let byl ve vězení, onemocněla mi moje milovaná dcera a navíc jsem prodala překrásný byt a koupila nový, kde mi sousedi dělají ze života Peklo..Vyzradila jsem svému "kamarádovi" můj byznys plán a on mi ho "vyfouknul" a nej kamarádka za mými zády spala s ženatým kamarádem a do morku kosti mi rok věšela bulíky na nos, že to není pravda((((Prostě obrovské Zklamání...Nejsem uplakaná, jsem dost silná žena, ale dostávám tak silné zkoušky, že je nedokážu asi unést..Kytičko, prosím o kousek síly usastox@gmail.com
vycitky 2
(Anna, 18. 2. 2010 1:40)Presto jsem vahala dva mesice, zda to udelat, ale nic me vlastne nedrzelo v Cesku, tak jsem nakonec svolila a odjela s chlapcem za nim. Bylo to nadherne obdobi. Pritel nas kazdy vikend vozil po Italii, navstevovali jsme pamatky a ja tak dostala splneny sen z detstvi a mohla jsem videt behem pak mesicu tolik toho co jsem znala jen z obrazku. Pripadala jsem si jako ve snu. Pritel nas zahrnoval laskou, dary, byl to neuzasnejsi clovek jakeho jsem kdy potkala . Poznala jsem nove pratele, nove zkusenosti, pritel me zamestnal ve sve firme a nepocitovala jsem zadne starosti jako driv, kdyz jsem na vse byla sama. Pak jsme se zacali snazit o dite. Nekolik mesicu to nevychazelo a ja propadala zoufalstvi. Pak jsem jednou lezela na posteli a plakala, ze asi mit nikdy dite nebudu, v tom jsem je zase uslysela jak mi rikaji, ze budu mit miminko. Po dvou tydnech jsem zjistila, ze jsem tehotna. Byla jsem nesmirne stastna, deti proste miluju a najednou bylo na ceste dite ktere bylo moje ! Vznasela jsem se, pripadala jsem si, ze uz me nic krasnejsiho nemuze potkat, dockala jsem se sveho ditete. Bylo mi 37 let. Neumela jsem si predstavit jak vydrzim tech devet mesicu, kdy uvidim sve dite! Bylo mi nadherne, vsechny priznaky tehotenstvi byly strasne silne a ja se tesila az mi pani doktorka ukaze tu malou tecku na ultrazvuku. Prosila jsem andilky, aby chranili me nenarozene dite, nekolikrat jsem ho videla i ve snu, krasne a spokojene. Kdyz jsem sla na prvni prohlidku, pani doktorka me tehotenstvi potvrdila, ale tvarila se ne prilis dobre. Okamzite jsem se zacala bat a vyptavala jsem se co se deje ? Ona mi rekla, ze nic, ale ze musim prijit za dva dny, protoze nenalezla u ditete srdecni akci, ale ze to nic neznamena. Doma jsem zacala okamzite studovat na internetu vse co jsem si nasla o srdecni akci plodu. Bylo mi jasne podle vsech vypoctu, ze me dite nezije a srdecni akce se uz nedostavi. Presto jsem stale doufala, ze se pletu, ze je to omyl a ze dite bude zdrave. Dva dny jsem se trapila a pak jsem se dozvedela, ze skutecne plod nezije. Neverila jsem tomu, protoze jsem se citila dobre, ale pani doktorka me uz jen chladne poslala do nemocnice. To co jsem prozivala tam, bylo to nejhorsi co jsem v zivote prozila. Necitlivy doktor, nevrle sestricky a ja jen jako dalsi kus na bezicim pasu... Po zakroku me propustili a ja si pripadala jako v tom nejhorsim snu. Budou to dva roky a ja si porad vycitam, ze jsem mela pockat, ze by dite zilo, ze to byl omyl.., plno matek mi reklo, ze srdicko muze naskocit pozdeji az do 9 tydne(byla jsem v 7 tydnu), ale doktori se drzi faktu, ze kdyz neni srdecni akce, musi se ukoncit tehotenstvi. Mam velike vycitky, ze jsem nemela verit doktorum, ze jsem se mela ridit svymi pocity. Nevim si s tim rady, neustale se mi to vraci. Byl to nejaky trest? Musela jsem zaplatit za to, ze jsem dostala zhmotnely sen z destvi? Prosim Kyticko, zkus mi to nejak vysvetlit, chtela bych to pochopit. Uz dva roky jen prezivam, pomyslela jsem i na odchod z tohoto sveta, nedokazu znova zit naplno. Proc se to muselo stat? Dekuji Ti, Anna
Vycitky
(Anna, 18. 2. 2010 1:39)
Mila Kyticko,
Budou to dva roky, co jsem ztratila nenarozene dite. Neustale se trapim otazkou proc, nikdo mi nic nevysvetlil, proste mi rekli, ze nezije a ukoncili me tehotenstvi. Zacalo to strasne krasne, vzdycky jsem verila na andely, slysela jsem je a vsechno co mi rekli se splnilo. Asi to bude znit jako pohadka, ale mne se opravdu stalo neco, co jsem si vysnila uz jako mala holka. Jako dite jsem si zamilovala Italii, kterou jsem znala jen z obrazku, tehdy nebylo mozne cestovat a tak jsem o tomto state sbirala jen informace, kde jsem co nasla. Zacalo to asi v deseti letech. Silene jsem touzila se tam jednou podivat . Pak jsem vyrostla, ale na tuto cestu jsem nikdy nemela penize. Italie byla moje laska dal, ale protoze v moje sestra ktera porodila ctvrte dite a hrozilo, ze ji ho seberou (nestarala se o sve predchozi deti), vzala jsem si ho k sobe a snazila se ho vychovavat nejlepe jak jsem mohla. Vse jsem mu obetovala, ani partnera jsem si nehledala, bala jsem se, ze dite me sestry nikdo neprijme tak dobre, aby nestradalo citove. Chlapec u me vyrustal od 6 tydnu zivota, bylo to hodne tezke, byli jsme sami na vsechno a o svou rodinu jsem se nikdy nemohla oprit. Kdyz mu bylo 14 let, muj zivot nahle zmenil behem par mesicu. Za hodne zvlastnich okolnosti a nahod jsem se seznamila s muzem, ktery o me projevil zajem a stejne tak o chlapce ktereho jsem vychovavala. Byl z Italie a okamzite se rozhodl si nas k sobe nastehovat a pomahat mi. Uz jsem psala o tom, ze verim na andely a tak jsem je prosila o radu, zda mam tomuto cloveku verit. Rekli mi, ze ano.
Mám velké trápení
(Eva 71 let, 31. 12. 2009 16:14)Drahá kytičko nevím co si mám myslet o mé smůle.Kdykoliv něco daruji komukoliv z rodiny něco ošklivého se mu přihodí anebo tu věc ztratí anebo se něco stou věcí stane .Opakuje se to pravidelně.Myslím,že jsem asi někomu musela ublížit.Bohužel si nejsem ničeho vědoma.Prosím milá kytičko moc tě prosím pomoz mi.vaverkovaevi@email.cz
Drahá Kytičko
(Eva, 9. 12. 2009 18:50)Máš toho moc mnohem víc nešťastných lidí.Jenom bych ráda věděla jestli už našel štěstí,které si určitě zasloužil budu moc ráda,když toto budu vědět hned se mě uleví.Moc se mě tvoje stránky líbí a děkuji za ně.Moc mě pomáhají. vaverkovaevi@email.cz
Kytičko dodáváš mi sílu
(Eva, 4. 12. 2009 22:48)
Drahá Kytičko mám k Tobě velkou prosbu zda bych se mohla spojit se svým manželem Bohouškem moc jsem ho milovala a nestačila jsem se s ním rozloučit.
kontakt:vaverkovaevi@email.cz
Dieťatko do tretice ?
(Adriana , 22. 10. 2009 14:01)
Milá Kytička,
verím, že to, že som ani neviem ako našla tvoju stránku nie je náhoda a preto som si dovolila ťa požiadať o prosbu – radu aj keď neviem či si vôbec zaslúžim aby si sa mnou zaoberala, lenže neviem ako ďalej, neviem sa zaradiť do života, len prežívam ako stroj.
Mám 42 rokov a 23 ročný vzťah. Zažili sme veľa krásnych ale aj veľmi krutých chvíľ v živote, nejak nás to všetko zocelilo a nakoniec sme spolu zostali, pretože sme si uvedomili že asi nevieme byť jeden bez druhého. Urobili sme ale obrovskú chybu v živote, keď sme si dali preč dieťatko, ktoré k nám prišlo v mojich 28-ich rokoch. Dodnes to ľutujem a prosím Boha, dušičku a seba o odpustenie. Diali sa mi veľmi zlé veci v živote a vždy som si povedala, že je to za trest, že karma pracuje spravodlivo. To som ale nevedela čo ma ešte čaká. Pred štyrmi rokmi sme sa rozhodli pre bábätko, podstúpila som všetko možné aj nemožné. Nakoniec som spontánne otehotnela, ale dlho sme sa netešili. Pred necelými dvoma týždňami v 9tt umrelo. Až teraz viem čo je to „vyžrať“ si trest do dna. Nie je dňa kedy neplačem, som z toho nešťastná a neviem prestať prosiť o odpustenie aj keď som to už pred tým spravila mnoho krát. Viem že sme si to zaslúžili, ale po tomto sa moja túžba o bábätko tak zintenzívnila, že nerozmýšľam o ničom inom. Je možné, aby mi Boh, aj obe dušičky za ktoré sa modlím odpustili a mohla by som mať do tretice zdravé dieťatko, ktorému by som dala všetko na svete ? Len toto je moja otázka.
Čo najsrdečnejšie ti ďakujem Kytička za tvoju odpoveď
Adriana
Kontakt : drahokam16@azet.sk
alebo adriana.harrer@pabk.sk
Prosba o radu
(Bibinka z K. V., 8. 10. 2009 11:11)Promiň. Jsem strašně rozrušená a odeslala jsem prosbu ještě dřív než jsem Ti poděkovala. Děkuji, že jsem Ti to mohla napsat. Nemám se komu svěřit. Jestli mi můžeš nějak poradit tak na mail elikaanik@seznam.cz. Děkuji B.
prosba o radu
(Bibinka z Karlových Varů, 8. 10. 2009 11:04)Ahoj! Už nevím kudy kam a proto se obracím na Tebe. Snad co nejstručněji popíši své trápení a věřím,že bude vyslyšeno. Nevím, kde přesně začít, aby to bylo srozumitelné. Tíží mě spoustu věcí najednou. Trápí mě, že jsem se před 2 roky rozvedla po 20- ceti letém vztahu. Máme s býv. manželem dvě holčičky ve střídavé péči. Stará se o ně dobře. Když nejsou u mě, je mi po nich moc smutno. Před rokem a půl jsem poznala svého nynějšího přítele. Máme spolu dceru (7 měsíců). On má asi tak půl roku problémy se zaaměstnáním. Podnikal ve firmě s třemi společníky. Ty ho podvedli. On z firmy odešel. Měl úvěr, který si uzavřel i kvůli mě. Přispěl na rekonstrukci a částečné vybavení mého bytu. Já mu poskytla zástavu v tomto bytě. Navíc měl ještě úvěr na dům, v kterém bydlel se svou býv. přítelkyní. Ten prodává. Moc si přeji, aby se prodej uskutečnil.Ale na druhou stranu mm velké obavy z jedné věci. Peníze za prodej bytu chce použít na splátku úvěru, který si pořídil na tu rekonstrukci. Zbytek chce použít na zaplacení ještě dalších dluhů a mořit část dluhu na úvěru, kterýmá na domě. Zbývající dluh si chce ponechat, ale potřebuje znuvu, abych zastavila byt, v kterém žijeme a to na vyšší částku. navíc v minulosti měl nějaké exekuce, takže to vypada,že úvěr nedostane a proto by byl rád, abych si ho vzala na sebe. Je to velké riziko, ale já, když mu nepomůžu mám strach, že si něco udělá. Ale kde mám vzít jistotu, že mi opravdu pomůže vše splácet. Mám ho ráda. Važím si ho za spoustu věcí. Věřím, že je to spolehlivý, pracovitý, chytrý chlap. Vím, že má i záporné vlastnosti. Občas reaguje na nějaké věci vztekle. Přijde mi, že je moc důvěřivý. Hodně lidem pomohl, ale sám si pomoc nedokáže. Já podle něj, jsem z něj udělala chlapa, dala mu dítě, kdyby nebylo mě a dcery, tak by prý už neměl pro co žít. Co mám dělat? Mám mu pomoct s tím, že na sebe vezmu tak velké břemeno? Kam půjdeme s dětmi, když nebudeme moc úvěr splácet a o byt přijdeme?
otázka
(Markí, 17. 8. 2009 18:56)AHOOJ:-)Prosím tě, mám otázku. Jak to, že kkdyž člověk spáchá sebevraždu, je mu světlo tunel zakázán?To nechápu a kdyby, to sebevrah udelal tak, aby se o tom příbuzní nedozvedeli, že spáchal sebevraždu, takže by mu nemohli nic zazlívat, otevřelo by se mu světlo neboli tunel?Mockrát ti děkuji za odpoved a budu moc ráda, když mi odpovíš na mail: marky111777@atlas.cz děkuji ahoj
pro Pírečko
(Michaela, 12. 8. 2009 9:06)Petulko moooooooc ti gratuluju a přeji vše nejlepší pro celou rodinku
I já tě moc zdravím Kytičko
(Peťulka- Pírko, 6. 8. 2009 10:03)také chodím denně na tvé stránky a dnes mi něco říkalo, že tu bude aspoň vzkázek:-)a tak tě chci mezi kojením, přebalováním a laskáním svého nádherného andílka mooooc pozdravit a poděkovat ti za podporu a modlitby při konci mého těhotenství.Mám vytouženého, hodného andílka a nemůžu se na jeho krásnou tvářičku vynadívat, děti ho přijali skvěle a Erik svého bratříčka dojetím i oplakal..Přeji ti sluníčkové dny a hodně oddechu..Máme tě moc rádi..
nerozumiem,čo sa deje
(jitka, 4. 8. 2009 18:35)Milá moja Kytičko,som veľmi rada,že si už naspäť a v poriadku.Tak veľmi si chýbala,určite nám všetkým ,ktorí ťa poznáme.Píšem hlavne preto,že ozaj neviem ,čo sa deje.Keď sme mali stretnutie v Tajove zostali mi neskutočné zážitky,všetko išlo super ,normálne....až po dvoch mesiacoch sa všetko zvrtlo a nabralo iný smer.Najprv problém s priateľom,keď sa to nejako urovnalo,nastal problém väčší.V práci mi zmizlo veľmi veľa peňazí,ja som ich nevzala a dodnes neviem ,čo sa stalo....hľadala som chybu dva týždne ale nič som nenašla,keď som už psychicky prestala vládať,vykradli nám prevádzku a ukradli iba pokladňu,v ktorej bolo tiež veľmi veľa korún.To bol vrchol,skoro som sa nervovo zrútila.Mala som týždeň dovolenku.Po dovolenke som dostala výpoveď.Som z toho zúfalá,hľadám chybu v sebe,naozaj neviem ju nájsť.Nedarí sa mi nájsť prácu a ani mojmu synovi.Chodím už po dne a neviem nájsť riešenie.Rada by som privítala akýkoľvek názor.Otvorí nám to oči a uvidíme to,čo sme nevideli.Prosím svojho anjela...snažím sa veriť,že nájdem pokoj a harmóniu vo svojom srdci a v mojom duchu.Len už nemám síl bojovať.....Ďakujem Kytičko už len za to,že si prečítaš tieto riadky.Trochu sa mi uľavilo.Prajem krásne dni plné lásky.
Pro Surielem
(Kytička, 4. 8. 2009 17:08)
Taky Tě objímám a posílám světýlko do dušičky. Zážitky byly skutečně jedinečné,až zpracuji fotečky, určitě se ze s Vámi o ně podělím.
S láskou Kytička
Jupíííjaooo
(Surielem, 4. 8. 2009 16:21)
No konečně je naše Kytička zpět, zvědavě jsem nakoukávala jestli se tady bude zase něco dít a nejen já ale my všichni jsme se dočkali...
Jsem ráda Kyti, že jsi zpátky a hlavně že jsi odpočatá, zrelaxcovaná a plná nových dojmů a zážitků, doufám, že pro tebe byla dovolená hlavně o čerpání nových sil....Měj se krásně a už se těším na nové článečky....posílám objetí :-*
MÝT MOŽNOST SE ROZLOUČIT
( Lucka, 30. 8. 2011 18:06)