DUCHOVNÍ POMOC - VAŠE KYTIČKA - PORADNA - KOMUNIKACE S ANDĚLY

Přeji všem krásným bytostem sluníčkový den. Při předávání vzkazů od zemřelých, jsem zaznamenala zajímavé informace. Možná by Vás to mohlo zajímat. V každém případě to za malé zamyšlení stojí.

V tomto vzkazu od chlapce,který si sám vzal život je popsáno zajímavé místo - něco jako trénink duše v jiné duchovní úrovni.

cituji:

Už jsem tatínku udělal určitý pokrok. Pomalu se léčí některá zranění, které jsem si přinesl po mém odchodu ze života tady, do prostoru, kterému někteří říkají duchovní svět, jiní druhý svět, někdo to nazývá nebem, nebo rájem, i když všechno to určitě stejně nazvat nelze. Je tady několik úrovní,které jsou na sebe napojeny a každá jednotlivá úroveň bytí není tak příjemná, jak by se zdálo.

Duše, která zlobí, to jako jsem já, je v jiné dimenzionální úrovni, než duše, které zvládly všechno, nebo alespoň většinu úkolů. Dostávám před oči jiné lidi, kteří to měli v životě těžší jako já, musím se od nich učit chápat svět, reagovat a přemýšlet. Zajímá mě, jak reagovaly v těžkých situacích, čím si pomáhaly a snažím se to zapamatovat, abych už neudělal tolik chyb. Je tu jedno místo, které, když navštívíš, pochopíš, jak je důležitá víra v lásku, v tu energii, která je nad námi. Každý, kdo vstoupí do tohoto prostoru, rázem zapomene proč tu přišel a neví koho hledá. Je to chvíle zmatení mysli, celkového kolapsu vědomí. Musím někdy sedět na tomto opuštěném místě, tak sám a v ten moment osamění, si uvědomuji sám sebe, svůj niterný stav ducha, opuštěnost a  cítím neskutečnou samotu. Bolí mě celá duše a já bych z toho smutku asi zemřel, kdyby už se to před časem nestalo. Bolí to tak zvláštně, nic tu bolest nedokáže zmírnit jen pomyšlení, že můžeme sami za sebe prosit o pomoc tu lásku nad námi, to , laskavé světlo nad námi, ve kterém je veškerá síla, moc a pochopení.

Čím déle o tom přemýšlíme, tím větší a hlubší je ta bolest. Vlastně se tu učíme modlit se v bolesti. Kdo si osvojí tuto techniku a dokáže si sílu, která z této víry pramení udržet, léčí se mu rychleji všechny rány duše. Tím že se léčí rány duše, dochází k pocitu odpuštění. Pokud duše cítí pocit odpuštění a dokáže se zbavit bolesti, má volnou cestu ke světlu. Několikrát jsem si řekl, je to tak jednoduché, nelze zapomenout tak silný pocit. Ale moment zapomnění, který přichází s každým zrozením je tak silný, že opět třeba už posté, zase zapomínáme. Toto místo, je podobné zrození, stejná bolest, nejistota a strach. Ale tím, že tam dobrovolně opět půjdu, získám novou sílu. Jsem více přesvědčený, žedalší inkarnaci zvládnu.

Jiný vzkaz, který jsem předala od matky, která toužila po komunikaci se svou dcerou a upozorňovala na sebe nejrůznějšími zvuky a její dcera to silně vnímala. V tomto vzkazu je také mnoho zajímavých informací, které nám pomohou dotvořit si obraz duchovního světa a principů karmické výchovy.....

Děkuji ti za tvůj zájem, za to, že mne vnímáš. Nemám mnoho způsobů jak ti sdělit alespoň pár slov, proto využívám možnosti tohoto spojení. Pochopila jsi, jak moc mi záleží na tom, abychom se spojily alespoň na pár krátkých okamžiků.  Moje drahá duše. Už jsem postoupila výš ve svém duchovním pochopení, Zde se nestřídají dny, tak jak to znáte v životě, takže nedokážu cítit, jestli ta doba je krátká, nebo dlouhá. Ale za tu dobu, co zde jsem se u mne mnoho změnilo. Chodím na různá místa, kde se snažím chápat svůj poslední život,jeho události a všechno, co se mi nepovedlo. Mám stále pocit, že nalézám víc a víc věcí, které jsem udělala, vyřešila, nebo rozhodla úplně špatně.  Chtěla bych ti tak moc pomáhat, ale není mi to zatím dovoleno, ještě já sama musím pochopit svou vlastní podstatu a důvod proč se mi nedařilo některé životní zkoušky správně zvládnout. Správně vždy znamená, s lehkostí, radostí, naději, láskou a klidem.  Je toho moc, co bych měnila, když mám teď širší úhel pohledu a a tak širokou škálu pocitů. Zde je to všechno o pocitech. O proudění energie, a léčení starých, bolavých rán. Vím, že když jsem žila a měla tělo malého dítěte, představovala jsem si ráj,jako krásnou krajinu se stromy, potoky, motýly a květinami. Ale  tam někde v hloubi duše byla moje víra slabá. Někdy jsem pochybovala, nejen o životě po smrti, ale především sama o sobě.A to je moje největší překážka.

Proto jsem tě holčičko moje, chtěla povzbudit, protože ty, o sobě také často pochybuješ a nevidíš, protože to ani nemůžeš vidět, jak velké rány si tímto pochybováním v duši způsobuješ. Když usínáš máš pochybnosti, jestli všechno druhý den zvládneš.  Cítíš v poslední době únavu a já dokážu vnímat toto vnímat. Trápí mne,jak moc vyčerpanou tě vidím. Obětovat se pro druhé znamená potlačit sama sebe. Měla bys více povinností nechat na druhých a více odpočívat. Tvé tělo je unavené a duše vyčerpaná. Cítím z tebe stagnaci ke svým úkolům. Nemohu ti sdělit, čeho se tvé úkoly týkají, ale bude to nejen o tobě, ale také o celé rodině. Já už z uplynulého života nemohu nic změnit. Ty ještě můžeš změnit všechno, přesněji řečeno, většinu svých věcí. Mysli na to a nedej se ubít dobou, která na zemi ve tvé současné realitě je.  

Vím také, kdo na mě myslí, navštěvuje mne v myšlenkách a já vidím ty obrazy, jako by reálně byl ten člověk přede mnou. Nechci se příliš upínat, ke svému poslednímu životu, protože ani teď z něj nemám ten úplně krásný pocit, jaký bych měla mít, když jsi vzpomenu, na to, co jsem prožívala.  V dimenzi, ve které se  teď nacházím ještě nemáme plnou účast na spolutvoření. Stále jsem tu jen jakýsi pacient v rekonvalescenci . Až se plně uzdravím a žádné zranění v mé duši už nebude, mohu postoupit do prostoru, kde jsou školy a budu se od začátku učit principům, které působí na planetě zemi, a které není tak jednoduché pochopit. Zbavit se veškerého zla a negativních emocí, které s námi mávají a nedovolí nám myslet s láskou a tolerancí. Až teď vidím, jak netolerantní jsem byla ke všemu, co jsem nemohla pochopit, nebo měla jinak nastaveno.

Prosím za odpuštění, že jsem ti bránila v některých věcech, které ty jsi přirozeně volila jako zkoušky a tím jsi mohla zdolávat všechny překážky. Jsou tu zvláštní místa, která se nazývají ALCHYMA jsou to místa, kde cítíme silné emoce a my se je snažíme uvolňovat a uzdravovat. Zrcadlí se nám zde obrazy ze života a především ty obrazy, kdy jsme byli zraněni, ublíženi, rozzlobeni. Je to Jakobych svou podstatou vstupovala znovu do děje a já se snažím to vyřešit bez hněvu a lítosti. Je to tak těžké znovu překonávat zklamání a křivdy, ale jinak není možné se těchto pocitů zbavit, než je v duši znovu otevřít. Cílem veškerého duchovního snažení je docílit absolutního klidu a vyrovnání. A když duše cítí, že je natolik silná, a už jí žádné zrcadlení nevyvede z rovnováhy, vybere si to nejsilnější zrcadlo, které jí způsobilo největší bolest a toto zrcadlo si odnáší do pozemského života. Z tohoto zrcadla vznikají nejrůznější životní situace a zkoušky.  

Každá duše si vybere několik zrcadel. Čím více touží po vyšší realitě, tím těžší zkoušky si volí. A protože si každý ty svoje zrcadélka vybírá a nese sám, je to důvod, proč se často lidé vydávají cestou, která je složitější, bolestnější. Protože duše ví, že právě na této cestě stojí to její zrcadlo. Bylo mi dovoleno toto ti sdělit, vlastně všem, které to bude zajímat. Protože už se na své životy nebudete dívat stejně. Když Ti někdo ublížil a něco tě bolí, právě se díváš do svého zrcadla. Pokud se tam podíváš s láskou, přestaneš vidět ten obraz, a zrcadlo ustoupí do minulosti. Už se s ním nesetkáš. Pokud se tam díváš s nenávistí, bolestí a křivdou, sebelítostí, bude obraz více a více jasný, až oslepí tvé oči a ty nebudeš vidět to, co by tvá duše vidět chtěla. Budeš jen bloudit sálem plným zrcadel, pokřivených obrazů a to tvou duši úplně vyčerpá.Moje drahá holčičko, snad jsi pochopila, co jsem ti chtěla sdělit. Netrap se, že ti ostatní někdy ublíží, jen tak máš možnost naučit se ovládat a léčit emoce. Já jsem tě přijala do svého života, jako největší poklad, i když jsem se tak někdy nechovala, milovala jsem tě a cítím to stále. Vím, že se za mne někdy modlíš. Děkuji a těším se až někdy opět splyneme v nekonečně kráse a jednotě lásky.

maminka