Jdi na obsah Jdi na menu

KDYŽ NASTANE DUCHOVNÍ SMRT

22. 1. 2009

ObrazekMilá Kytičko,

Přemýšlela jsem, jestli Ti mám psát, ale stále mi ta záležitost nedopřává klidu.. Otázkou je sebevražda člověka, který pomáhal lidem a měl všechny rád.Byl plný síly a optimismu. Byl to kněz. Působil chvíli u nás v Hustopečích nad Bečvou.Jak mohl něco takového udělat. Sobě? Svým blízkým? Proč jej andělé neochránili, Pracoval přece ze všech sil pro světlo a duchovní cestu mnohých.Moc Tě prosím, o vysvětlení. Zdá se mi, že najednou je kolem mě příliš mnoho smutných příběhů.  Příliš krutých hříček osudů.

Linda

 

ObrazekAhoj Kytičko,

Nemůžu se vzpamatovat ze smrti faráře, který mi křtil syna. Měl 39 let a skočil pod vlak. Jsem z toho totálně v šoku. Měl jsem ho rád. Byl to dobrej chlap. Nemůžu tomu uvěřit. Strojvedoucí řekl, že stál v kolejišti. Já nevím, tohle mi prostě hlava nebere.  Nevím co si o tom mám myslet.

Martin

 

ObrazekDobrý večer Kytičko,

Mám k Vám jen malou otázečku: „ Jak může  člověk, který je pro nás , obyčejné smrtelníky duchovním pastýřem, klesnout tak hluboce,že  si sáhne na život?“  Přece by měl být příkladem pro Ty ostatní. Myslím na jednoho kněze, který to nedávno udělal? Jak to, že neměl sílu se tomu vzepřít? Kde byli andělé a Bůh? Kde jsou vyšší principy a úcta k životu, kterou by člověk u takových hluboce věřících lidí právem čekal?

Štěpán

Moje milé zlatíčka,

Dnes máme opravdu smutné téma. Ale,Bohužel až příliš často,v poslední době mi chodí dotazy, na téma „ SEBEVRAŽDY“ .

Ztratit své blízké z důvodu, jakéhosi psychického selhání, zkratu v jeho myšlenkách, to velmi bolí, protože takovou smrt vidíme obvykle jako ZBYTEČNOU.

Máme pocit, že jsme jí mohli zabránit, kdybychom tušili, v jaké tmě se náš blízký človíček nachází. Většinou ale právě nic netušíme. Ta zpráva přijde jako blesk z čistého nebe. I já jsem zažila tuto situaci. I já jsem před sebou měla člověka, který chtěl umřít. Byl smrti velmi blízko. Jeho tělo se chvělo, jakoby v poslední křeči a život z něj rychle vyprchával. Jeho krk stahovala prádelní šňůra. Půl metru nad podlahou  nad byly jeho nohy.  Byl to obraz, který člověk už nikdy nedokáže vymazat z paměti.  Čtyři děti, které byly o patro níž, netušily, že jim právě umírá otec. Nejmladšímu synkovi byl 1 rok.

A věřte mi, že to tak mělo být, a vím to,  když se na to dívám až teď,s odstupem času.  Vím,že v tomto případě se jednalo doslova o sekundy. Kdybych přišla o pár sekund později, nebylo by ho možné vrátit zpět do života. Udušení nastává v několika málo minutách. Od chvíle, kdy se jeho nohy odrazily od schodů a do krku se mu zařezala šňůra, osud začal nemilosrdně odpočítávat vteřiny. A já jsem najednou měla silný pocit, že se něco děje. Netušila jsem, že ho musím najít v průběhu dvou minut. Jinak bude pozdě. Nevěděla jsem kam šel. Mohl být kdekoli, ve sklepě, v garáži, na zahradě. Ale já šla právě tam, kde bylo nevytopené podkroví, tam, kde  jsme v zimě vůbec nechodili. Já tam ale tenkrát šla. Byla jsem tam tak rychle, jak rychle bylo potřeba.

Stejně tak rychle byla u nás záchranka a tak měl ihned lékařskou pomoc a péči.Jen díky těmto okolnostem, přežil.  V březnu to bude už 14 let. Ten člověk stále žije. Už nikdy se znovu nepokusil to zopakovat. Kdo mně zná, dobře ví, o čem píšu.Nikdy bych nebyla ochotná uvěřit tomu, že něco takového by byl schopen udělat. A přesto se to stalo.

Milá Lindo, Martine a Štěpáne,

Kněz, farář, pastor, duchovní učitel, mistr Reiky, nebo jiný člověk, který vede duše ke světlu, by měl mít opravdu jasno v tom, že život je nedotknutelný. Že není možné svévolně odcházet a pohrdat životem do té míry, že si sami zvolíme, kdy odejdeme. To by měl učit své žáky, své ovečky. Svým životem by jim měl dávat naději a jasný příklad.

Muselo se stát něco hodně vážného. Toto není běžná situace, to není běžná sebevražda.Tento člověk byl velkým učitelem.

Otázka je, co přivedlo tuto duši k takové slabosti, že ten člověk stál bez hnutí na kolejích a čekal až vlak dokoná dílo zkázy?

Napsala se mi věta „ Vlastní selhání“. Stalo se něco, co tomu člověku vzalo víru v SEBE. Pak ztratil i důvěru ve své přesvědčení a svůj životní úkol. A ta nejhorší věc, ztratil důvěru k tomu, kterému zasvětil svůj celý život. Přestal věřit v lásku a odpuštění.

Andělé byli bezmocní. Nemohou násilně zasahovat do svobodné vůle člověka. Pokud je o to někdo nepožádá. Nikdo z jeho blízkých, ale o jeho zhoubných myšlenkách nevěděl. Často zachraňoval druhé, ochotně pomáhal tam, kde bylo potřeba. Ale jemu nikdo nepomohl. Nikdo jej nevrátil z cesty, která neměla pokračování. Tato cesta je slepá.  Protože oči toho, který po této cestě kráčí, jsou slepé. Zaslepila je bolest, zklamání, beznaděj, sebelítost, nebo jiná negativní emoce. Nenašla se pomocná dlaň, která by protřela nevidoucí oči a pomohla najít lepší cestu. U tohoto člověka, musela nastat jakási duchovní smrt.

Prosím všechny, kteří čtou tyto řádky o zapálení svíčky, za tuto zbloudilou duši.

Poprosme za odpuštění jeho viny, která je tím větší, že zklamal Ty, kteří mu důvěřovali. Mám teď před očima větu:

„ Pane, odpusť mu, neboť neučinil tento skutek  ze zlé vůle, ale ze slabosti.

Ať jeho duše najde pokoj a usmíření ve Tvé nekonečné lásce, naději a míru.“

S láskou Kytička

Obrazek

 

........................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................... 

Obrazek

 

 

Obrazek

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Proč byl příspěvek smazán

(Milý Miroslave, 16. 2. 2013 17:03)

Já nejsem nijak naježená. Nedovolím ale nikomu, aby psal zde do příspěvku takové urážky na Boha. Každý si může psát co chce, ale na vlastní stránky. Toto je můj web a platí zde má pravidla. Zde se bude o Bohu psát jen s úctou a láskou. Pokud to někdo cítí jinak, a touží Bohu spílat a urážet ho, ať si najde jiný prostor. Ať si to dělá tak jak to cítí, ale jinde. Láska k Bohu to není o diskutování, to musíš cítít. Pokud to Siggy necítí, je něco špatně v něm,né v Bohu. Je velmi jednoduché, když je Siggy v problémech svést to na Boha. Jejda to je tak zbabělé. Člověk má přesně to, co si zaslouží, a má vždy možnost s tím něco udělat. Bůh je ta nejlaskavější a nejspravedlivější bytost, kterou znám. Kdo tvrdí opak, nikdy Boha nepoznal, nikdy se s ním opravdově nesetkal. Pokud i ty Miroslave máš o Bohu stejné mínění jako Siggy, co děláš ZDE? Ty, jak je vidět opakovaně přicházíš, tak přicházej s láskou ke všemu a ke všem.....A pokud jsi na jiné straně, PAK BŮH S TEBOU....Zapamatuj si, že někdy je mnohem účinnější mluvit s Bohem o lidech, než s lidmi o Bohu...Modlím se tedy za Vás oba...

Smazáno

(Miroslav Neumaier, 16. 2. 2013 16:18)

Koukám, že pokud někdo křesťanům řekne pravdu o Bohu, jako to tady udělal Siggi, tak jsou hned naježení a mažou. Ale pravdu neumlčíte, i kdybyste ji tisíckrát smazali. Možná jste s tím člověkem měli diskutovat a vyvrátit mu jeho názor. Ale to není křesťanské, že? Křesťanské je umlčet.

Můj nejlepší přítel

(Andrea, 6. 2. 2009 3:15)

Byl to opravdu moc hodný člověk, ale byl moc nemocný a nikdo z vás to nevěděl.Svoje poslání miloval a vykonávával ho jak nejlépe uměl.Odpusťte mu, že ztratil odvahu žít.

co je s duší

(Eva, 24. 1. 2009 19:52)

Milá Kytičko,co se stane s dušičkou v případě překažené sebebraždy?V rodině se nám stalo to samé co jsi psala,v poslední chvíli došlo k odříznutí z prádelní šňůry a dole byli také 4 malinké děti.Před nedávnem odešla přirozenou smrtí.Bude mít dovoleno se znovu narodit nebo bude na věčnosti bloudit za trest.Život prožila těžký,ale každému pomohla.Děkuji

někdy je to plán

(Monika, 23. 1. 2009 13:34)

někdy možná pomůžou zlé síly, někdy je to minivteřinový zkrat, ale někdy je to i dlouhodobý plán. Myslet na to, že všechny problémy lze vyřešit odchodem, bylo pro mne vysvobození ze samoty, která mne doprovázela dlouhá léta i uprostřed přátel, i v rodině.Proto když dopadla poslední kapka do poháru, prosila jsem Boha, aby přijal mojí duši, kterou jsem k němu poslala. Když jsem v nemocnici zjistila, že se mi to nepodařilo, zkusila jsem si tam vzít život znovu. Na to mě odvezli na psychiatrii, kde to bylo ještě horší než všude jinde.Naštěstí mě pan doktor ze známosti propustil druhý den.Zkrátka jsem podlehla pocitu samoty a neunesla tento svět.Za dva měsíce jsem otěhotněla - můj syn mě přišel zachránit, dnes to tak vidím.Ale vybral si to - dvakrát během osmi let hrozilo, že ho ztratím. Dnes již vím, jaký je smysl života, a dívám se na život jinak.Neudělala bych to.Soucítím se všemi, kteří prošli takovýmito pocity a přeji jim hodně síly a hlavně duchovního poznání, buďme vnímaví k ostatním kolem nás, všichni potřebujeme LÁSKU.Děkuji těm, které "nevidím" a kteří mě ochraňovali tenkrát i dnes a posílám lásku všem dušičkám tady na zemi, mějme se rádi...M.

Pro Richarda

(Kytička, 23. 1. 2009 9:15)

Milý Richarde, z hlediska vesmírných zákonů je život nedoktnutelný. Myslím si stejně jako Ty,že sebeobětování v tomto slova smyslu není správné.
Hodně lidem smrt Jana Palacha symbolizuje svobodu, vzepření se režimu. Ale popravdě, celkem nic se v té době jeho smrtí nezměnilo. Karel Kryl dodával lidem odvahu a symbolizoval svobodu v podobě odvážně otextovaných písniček. A věř mi, že hodně lidí kupovalo jeho desky a tajně je poslouchalo a věřilo, že svoboda opravdu příjde. Mně osobně pohled na hořící živou pochodeň symbolizuje jen utrpení a ztrátu života....Upozorňuji,že jsem se v žádném případě nechtěla doknout památky a úcty Jana Palacha. Hned zapaluji svíčku,šeptám modlitbu a posílám lásku jeho duši.
S láskou Kytička

Ďakujem!!!

(Mylka, 23. 1. 2009 6:31)

Kytička a ostatní! Moc Vám zo srdca ďakujem za Vaše odpovede! Ano kytička budem to oslavovať ako svoje ďalšie narodeniny, zo sviečkou v ruke!! Popprosila som o odpuštení a preplakala som celý večer no som rada, že žijem!!
Moc vám všetkym ďakujem a mám vás rada!!!!

Jan Palach

(Richard, 22. 1. 2009 21:49)

Smutný příběh. Zapálil jsem za zemřelého svíčku a poprosil za odpuštění jeho duši.
V souvislosti se sebevraždou bych se chtěl zeptat co se děje s duší toho, kdo ukončí svuj život ve jménu třeba i dobrých ideí. Příkladem může být smrt Jana Palacha, kterou si v těchto dnech připomínáme. Jan Palach je dnes oslavován jako hrdina, který se sebeobětoval. Chápu jeho pohnutky, ale přesto si myslím, že ani to není důvodem k takovému činu.

svíčka

(Dita, 22. 1. 2009 21:18)

Ahoj Kytičko, tato odpověď přišla opět v pravý čas. Včera se zabila maminka mého kamaráda, moc hodná žena. Viděla jsem ji jen párkrát, ale hodně se mě to dotklo. Hned jsem zapálila svíčku a prosila za odpuštění pro ni. Chtěla jsem se zeptat, jestli když odjela zemřít daleko od lidí, do přírody, jestli se její duše mohla na tomto místě ,,zaseknout,, mám hroznou touhu tam jet a zapálit svíčku TAM. Děkuji

Poselství z duchovních světů

(Emanuelovo, 22. 1. 2009 20:59)

Vzal si život a zanesl jej domů.I když se sebevražda nedoporučuje,je to v pořádku.Je přece jasné,že pokud se někdo rozhodne odejít ze školy, bude nutné se vrátit a naučit se jindy to,co nebylo možné nastudovat tehdy.Promlouvám k Vám z věčnosti, kde neexistují žádné limity pro počet životů, kterými jednotlivec může projít.
Svoji pozornost musíte zaměřit na sebe.Co to pro vás znamená?
Naslouchejte vzkazu,který Vám předává.Nikdo nejedná ve vakuu.Nikdo se nemůže zabít,aniž by za sebou nezanechal dědictví růstu.

poděkování

(Marie, 22. 1. 2009 19:58)

Dobrý večer všem. Také mě velice zasáhla tato událost, a proto jsem se po přečtení článku rozhodla, sdělit Vám ve stručnosti svůj příběh. Františka jsem poznala asi před 12 lety ve svých pouhých 9 letech. Oddával mého bratra, křtil jeho syna, křtil sestřinu dceru. Přestože jsem byla dítě, od prvního okamžiku jsem cítila jeho výjimečnost a lásku, kterou kolem sebe šířil. Začala jsem pravidelně chodit na jeho mše, protože mě naplňovaly štěstím. Po dvou letech odjel, ale nikdy jsem na něj nezapomněla. Chtěla bych mu touto cestou poslat svůj veliký dík a stejně tak bych chtěla poděkovat i Vám všem, co se za něj modlíte. Byl to úžasný člověk, který oslovil mnoho lidí a pomohl jim najít cestu.. s láskou M.

prosba o lásku

(Pavlína, 22. 1. 2009 19:57)

prosím, prosím o více lásky pro každého živáčka, ano jen opravdová čistá láska má tu sílu. Sílu maličko více otevřít srdíčka a vnímat. Vnímat, že někdo má veliký problém a neví jak dál. Je mnoho těch, co jsou opravdu sami. Nebo spíše si tak připadají, protože těžkostí v životě je čím dál víc a troufám si říci, že jsou i větší a těžší. Je to smutné a musíme s tím něco začít dělat.Jakto, že si připadají sami, i když mají kolem sebe mnoho těch, co je mají rádi. Možná se o lásce i málo mluví, málo ji člověk ukazuje a dává druhému. Možná proto v tuto chvíli nic nevidí ti, co se rozhodují. Musí to být opravdu něco, jako zkrat, minivteřinečka, která dokáže způsobit tolik bolesti, zármutku, myslím, že i výčitek svědomí ostatním, vyvolá mnoho otázek, kdybych věděl (a), tušil(a), bohužel bývá pozdě. Jak ohromnou sílu má ten minivteřinový zkrat. Kolik životů a dušiček. Kolik jich bloudí... Prosím, prosím Boha o přijmutí bloudících dušiček ke světýlku, prosím Boha o přijmutí ke světýlku dušiček, těch kteří svůj život dobrovolně a svévolně vzdali. Prosím a zapaluji svíčky. Musím si položit otázku, jak je možné, že toto minivteřinkové rozhodnutí - tento zkrat, který bere tolik životů, že je tak silný, častý a zaslepující oči, duši a srdíčko těm, co v tu chviličku nemůžou dál??????? Jak je možné, že toto má takovou sílu. Rozhodnutí, které ničí a maří životy.
P.S. Mylko, posílám moc lásky. Život je dar. Věř tomu a važ si ho. Těžké chvíle jsou zkoušky, život zkoušejícím a my žáky. Před necelým rokem jsem tuto otázku řešila také. Řešila,to se nedá říct, nic jsem neplánovala, stalo se něco, co mi natolik vše zaplnilo prázdnotou, že jsem to chtěla udělat. Proto vím, že člověk v tuto chvíli opravdu nevidí, neslyší, je jako slepý, hluchý a prázdný. A je zvláštní, že opravdu nevnímá ani někdě uvnitř, že jsou tu ti, co ho mají rádi. To je asi ten veliký kámen úrazu. PROTO PROSÍM JSOU TU LIDIČKY CO N8S MILUJÍ, CO NÁS MAJÍ RÁDI A TI CO NAD NÁMI BDÍ. TI JSOU TU TAKÉ, A NAVÍC VŽDY, KDYŽ JEN ŘEKNEME KOUZELNÉ SLOVÍČKO PROSÍM. VAŽTE SI ŽIVOTA, ŽIVOT JE DAR. S láskou všem Pavlína

Je to tak

(Majka, 22. 1. 2009 19:13)

Lenko, máš úplnou pravdu, vím to z vlastní zkušenosti :( Je to i proto, že duchovnem se zabívající lidé jsou lidé citliví, kteří poslouchají víc své srdce než rozum a takoví lidé jsou prostě snadněji napadnutelní zlými silami. Mně pomáhá v takové chvíli poprosit o moc anděly, jsou u mě hned a dají mi takovou ochranu, abych se mohla cítit v bezpečí..Vím, že někteří lidé se v bolesti odvrací od Boha, mně to naopak k Bohu táhne více než kdy jindy a moc za to děkuju, snad se to nikdy nezmění. Kytička krásně píše o odpuštění. Je to jeden z nejsilnějších pomocníků na naší duchovní cestě, ať už odpouštíme tomu, kdo nám ublížil, nebo prosíme o odpuštění, když jsme ublížili my. Vzpomínám si, co říkala na přednáškách jedna úžasná dušička: Všechno se dá napravit! Pokud upřímně litujeme svých činů a prosíme od odpuštění, bude nám vše odpuštěno..Omlouvám se za odbočení..

Musím napsat

(Channah, 22. 1. 2009 19:04)

Stále cítím doteky na čele a musím vám napsat :Smutek, to je to co cítí dušička,když neunese tíhu života a odhodlá se k takovému kroku jako je sebevražda,jenže teď už je pozdě,rozhodal se odejít svévolně ze svého života,teď už není cesty zpět.Zůstal jenom smutek a beznaděj.Naši milovaní,vždy si dobře rozmyslete,k čemu se to vlastně chcete odhodlat.Vždyť po každé noci příjde zase krásné ráno a zrovna tak po těžkém období přichází období krásné a potom jenom vzpomínáte na těžkosti kterými jste prošli.Láska je lék na všechno trápení a problémy,proto nešetřete láskou a rozdávejte jí všem kolem sebe.Ani netušíte kolika lidem zachrání život a nebo zahřeje srdce.Vždyť každý z vás má ten velký dar rozdávat lásku.Važte si toho a žíjte v lásce.Měla jsem potřebu vám tohle napsal.S láskou Anička

Lence

(Kytička, 22. 1. 2009 19:02)

Leni, jsi dnes několikátá dušička, která mi toto sdělila. Zlé síly, našeptávání, útoky zla a podobně.
Chtěla bych dodat, že to byl kněz, za kterým opravdu šlo hodně mladých lidí, a probouzel v nich víru a lásku k Bohu. Obvykle takoví pomocníci dobra se opravdu stávají terčem útoků zla. Znám více takových případů. Více duchovních učitelů, kteří jsou takto napadáni. Když toto píšu, zaplavuje mně vlna lítosti.
Děkuji všem, za modlitby. Jste skutečně úžasní.
S láskou Kytička

Láska překoná vše...

(Lenka, 22. 1. 2009 18:16)

Zdravím všechny a chtěla bych napsat,že znám podobný příběh.Také spáchal sebevraždu člověk,který miloval život,zvířata a vždy se snažil každému pomoci.Dlouho jsem se z té rány nemohla vzpamatovat a chtěla jsem vědět proč....? Jedná moudrá osoba,zabývající se dušičkami mi řekla,že čím blíž jsme Bohu,tím víc se o nás perou zlé síly,něco jako našeptávači.Jakmile nastane u takového člověka pochybnost o sobě samém,nebo nějaká krize,zkrat,začnou tyhle zlé duše nám našeptávat,atˇsvúj život ukončíme...bude nám líp atd.Pak už jen záleží na tom člověku ,jak silná je jeho víra v sebe samého.V případě člověka,kterého jsem znala a spáchal sebevraždu,bylo to,že byl narušen koloběh dávání a přijímání.Ze srdce a s láskou vždy pomohl lidem a zvířátkům,ale mu se ta láska vracela málo...jednoho dne začal o sobě pochybovat...pak přišly ty hlasy a on jim podlehl.Hodně lidí to zasáhlo,nechápali,vždy´t byl tak hodný...Proto je v životě tak důležitá láska.....Tohle si myslím,že mohl cítit i ten kněz...nakonec podlehl...
teď jdu a zapálím svíčku za kněze a za kamaráda. Ať jejich dušičky najdou klid.
A lidičky snažme se vše zvládnout a milovat svůj život,i když je to někdy složité. Vždy se najde řešení a andílci nám rádi pomůžou a ukážou cestu.,jen stačí je poprosit...Lenka

Věřím v odpuštění

(Channah, 22. 1. 2009 18:05)

Musela to být opravdu velká bolest, když si takový člověk dokázal sáhnou na život. I já jsem zapálila svíčku a modlila se za klid jeho duše, při modlibě mě přemohl pláč, ale potom jsem cítila jak mě někdo hladí po čele a pocítila jsem klid a pokoj, proto i já věřím, že téhle dušičce bude tohle selhání odpuštěno a vejde do světla. Jistě vykonal za svůj krátký život hodně dobrého a to mu nebude zapomenuto.Posílám všem hodně lásky a sluníčka. A.

světlo pro Františka

(Laďa, 22. 1. 2009 17:40)

víte co je krásné přátelé? na rozdíl od nevědoucích Vy pomáháte i po smrti! protože vidíte dál.
Zapaluji svíčku za Františka a posílám odkaz přátelům, aby i oni mohli svým požehnáním zvětšit kruh lásky, který léčí TU i TAM.
Mylko, všechno nejlepší k narozeninám!
Laďa

Mylko, jsme s Tebou

(KYTIČKA, 22. 1. 2009 16:09)

Je jedno jak se jmenuješ. Dnes je 22.ledna 2009. Zvol si tento den, jako své druhé narozeniny.Zvol si nové jméno a každý rok, stejně jak dnes zapal svíčku, poděkuj Stvořitel i andělům že si ustála takové rozhodnutí.Také já zapaluji svíčku.Děkuji,že jsi nezahodila příležitost začít znovu, od začátku, ale s čistým štítem. Udělej odpouštěcí rituál(najdeš jej na mých stránkách). Každá dobrá duše těchto stránek, se bude upřímně radovat z Tvé nové duchovní cesty a z Tvého pokroku. A nezapomeň...jsme s Tebou.....
Kytička

Ďakujem!!!!

(Mylka, 22. 1. 2009 15:54)

Ahoj Kytička!! Je to zázrak, nevládala som niešť psychicky situáciu doma a myslela som na sebevraždu a odrazu som otvorila Tvoju stránku a tam bol Tvoj článok o kňazovi, ktorý sa obesil!!!
Zrazu mám pocit, že sú pri mne anjelikovi, chvejem sa od zimy!!
Ano máš pravdu, niekedy nikto nevie, čo sa deje v hlave toho druhého!!
Moc mi to nepomôže to viem, ale jedno viem isto, Ty si mi zachránila život aspoň dnes!!
Moje meno je vymyslenné! No viem, že Tyx si ozajstná Kytička ! Ďakujem.



Archiv

Kalendář
<< březen >>
<< 2024 >>
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Statistiky

Online: 8
Celkem: 3247062
Měsíc: 17182
Den: 881