KDYŽ SE K NÁM LÁSKA OTOČÍ ZÁDY
Ahoj Kytička,
hovorila som si, že už ťa nebudem zaťažovať svojimi problemamy a že mám silu si to vyriešiť sama. Pred časom sme si písali a ty si na mňa asi nechtiac zabudla, myslela som, že to zvládnem sama, ale asi nezvládnem. Momentálne sotva vidím na to, čo ti píšem cez slzy. Veľmi potrebujem tvoju radu, neviem už naozaj, čo robím zle. Veľmi sa snažím na to prísť, ale naozaj neviem. Pravdepodobne som niečo v minulom živote hrozné urobila, alebo som nejak prekliata. Celý tento život mám pocit, že nemám právo na lásku. Nech robím, čo robím ten scenár sa už tisíci krát zopakoval. Vždy skončím sama a úplne bezmocná. Viem, že mi povieš, že nie som úplne sama, viem že mám svojho anjelika ktorý dáva na mňa pozor, len by som si z celej duše priala nájsť k sebe aj nejakého človeka. Tento krát som naozaj verila v to, že to víde, modlila som sa za to stále, dávala som si pozor aby som myslela len pozitívne a neprivolávala nič zlé. Naozaj som verila, že mi boh pomôže, veď on predsta nemôže chcieť aby som sa stále trápila. Ale zase sa to zopakovalo. Zase som snívala a snažila som sa poskladať zbytky svojej nádeje. A zase som na začiatku a nemám na to už silu. Prosím povedz Kytička, čo také sa stalo, že v tomto živote o láske vždy iba snívam a keď začnem naozaj veriť, že tento krát to skončí dobre, tak sa to zvrtne. Čo sa mám týmto naučiť, mne to príde ako týranie a nie učenie. Chcela by som to pochopiť a ak sa to dá tak niečo zmeniť. Všimla som si na tvojich stránkach, že si uverejnila pomoc pre ľudí, čo majú finančné problémy, vtedy ma napadlo, že ja vlastne ani nič nerobím a o peniaze som nikdy nemala núdzu. V tomto živote nie sú pre mňa peniaze až tak dôležité a možno preto mi nikdy nechýbajú. Láska pre mňa znamená všetko a stále z nej zbieram iba omrvinky, ak sa to tak dá nazvať. Je mi zle keď si predstavím, že mám zase začínať od nuly. Viem, že musím niečo zmeniť, lebo takto to už ďalej nemôže ísť, ale neviem čo robím zle. Prosím Kytička, pomôž mi na to prísť. Veľmi by som chcela pomáhať druhým ako ty, ale momentálne nedokážem pomôcť ani sama sebe.
S láskou Janka
Karmické dluhy, které si s sebou přinášíme na svět, mohou mít nejrůznější podobu.
Nemusí se vždy jednat pouze o finanční problémy. Zkus si představit,že naše karma je vlastně takový neviditelný plášť ve kterém se všichni narodíme a máme na něm nepěkné skvrny.(Zatížená karma.) Aby se tyto skvrny odstranily (a to je náš životní úkol), je potřeba použít ten správný čistící prostředek. Na každou skvrnu (karmický dluh), je třeba jiného čistícího prostředku( jiného prožitku, jiné situace a pochopení).
Až když jsou naše reakce a myšlenky správné, zvládli jsme svou životní zkoušku, skvrna navždy mizí a my se můžeme posunout dál a čistit další skvrny. Vždy nám to podvědomě přináší pocit klidu , radosti a úlevy. Bohužel tím, že v sobě nemáme dosud zpracované všechny důležité karmické zákony a principy, stává se,že na našem plášti občas nějaká nová skvrnka opět přibude.To když se nezachováme tak, jak jsme se zachovat měli. Možná jsme pouze jen poslechli vlastní ego, nebo jsme podlehli jiné negativní emoci, skvrna na plášti se ale přesto ihned objevila.
To co vysíláme, se nám zase zpátky vrací. To je karma. Když vysíláme špatné myšlenky a děláme špatné věci, potom nemůžeme čekat, že náš plášť bude sněhově bílý. Když prožíváme bolest a klesáme pod tíhou únavy, cítíme,že se najednou vše staví proti nám, čistíme v té chvíli aktivně svůj plášť. Co bolestí a pochopením získáme? například nové vlastnosti duše, které jsou nám cizí.
V tomto okamžiku nesmíme v žádném případě propadnout sebelítosti. Pokud se nám něco negativního děje, pak jsme si to zasloužili a máme přijmout tuto skutečnost, poděkovat za tuto zkoušku a jít dál.
Čím upřímněji budeme prosit za odpuštění všech našich minulých provinění, tím rychlejší bude čištění. Takový návrat do minulého života, například pomocí regrese a hlubší pochopení chyb, touha po odpuštění a napravení toho, co jsme způsobili, se dá nazvat jakousi rychločistírnou.. Sebelítost, pocit křivdy, závist a podobně opět vyvolávají negativní myšlení a emoce a to způsobuje zase nové skvrny. Ptáš se, co máš změnit? V každém případě své myšlení. Tvé myšlenky nejsou čisté. Jsou plné emocí, sebelítosti a také strachu, jak budeš žít dál.
Blokuješ si příchod toho ideálního partnera, protože máš strach, že nikdy nepoznáš opravdovou lásku a bez té Ty žít nedokážeš. Doporučila bych Ti poprosit o pomoc archanděla Zadkiela ,vykonat odpouštěcí rituál a naučit se správně vizualizovat budoucí děj svého života . Tím si přivoláš pozitivní změny a události a zaktivuješ jakousi pomyslnou startovní čáru nového života.
Prosím za Tebe, aby na Tvém plášti bylo co nejméně skvrn. Abys zvládala čistění, které někdy může být pro Tebe hodně bolestivé
Přeji Ti, aby se Ti co nejdříve podařilo odstraňovat skvrny a radovat se z čistého pláště i svědomí.
S láskou Kytička
Komentáře
Přehled komentářů
Helenko, svůj dotaz musíš napsat na adresu duchovni.pomoc@seznam.cz
Vzkaz pro Angiol
(kytička, 3. 2. 2009 21:53)
Již několikrát jsem upozornila,že urážlivé komentáře budou smazány. Až si Angiol, založíš svůj vlastní web, pak si tam vpisuj cokoli je milé Tvému srdci.
A vůbec nic nemaž.
Tady platí,ale určitá pravidla a na těch nebudu nic měnit.Jsou to moje pravidla.Návštěvnost stránek duchovní pomoci je kolem tisíce lidí denně. A já všem z celého srdce děkuji. Urážky zde nemají místo.Je to tak jednoduché Angiol, pokud se Ti cokoli nelíbí, najdi si jiný duchovní web. Nikdo s Tebou nemanipuluje a násilím Tě zde nedrží. Tvé urážky, zde ale místo nemají. A tak zde dělám úklid a mažu. A na rozdíl od Tvých jedovatých poznámek, z celého srdce Ti přeju, ať se Ti všechno daří.
Kytička
Nic se nedaří
(helena, 22. 1. 2009 21:13)
Drahá Kytičko,
tvoje stránky jsou překrásné. Jsem velmi ráda, že pomáhaš lidem. Já jsem bezradná a nevím, jak bych mohla pomoci svému synovi. Je něčím nebo někým pronásledován a nic se mu nedaří. Je VŠ. Jenom si našel po půl roce práci, ale už je zase bez ní. Prosím tě, zeptej se andílků, co má dělat, kam se má obrátit.
Za jakoukoliv pomoc a radu Kytičko děkuji.
S láskou maminka
Petrovi
(KYTIČKA, 22. 1. 2009 9:49)
Petře, děkuji za Tvůj příspěvek. Bloky v našem podvědomí jsou častou překážkou k opravdovému odpuštění, pročištění vibrací a vyrovnávání karmických dluhů.Zaujalo mně jak píšeš o vtištěných negativních vzorech. Člověk si stokrát za den může vizualizovat harmonický vztah a lásku. Ale pokud má v podvědomí, že si nezaslouží být šťastný, nemá se dostatečně rád, tak je to k ničemu. Otisk karmy máme hluboko v podvědomí. Tam víme, že jsme dělali chyby. A pokud nepracujeme na vlastním odpuštění, pak se nepohneme z místa. Když nám někdo od malička opakuje vzorec osudu, typu cituji: "v chudobnej koliske si sa narodil v chudobnej aj umries…” Nepomozu ziadne meditacie, pozitivne myslenie,ednoducho sa s tym treba zmierit, clovek tak predide zbytocnym skamaniam. Bol by naivne myslet si, ked poziadame o pomoc bude nam dana.....
konec citátu.
Tak potom je každá snaha marná v podvědomí tohoto člověka je uložena jasná informace, že to tak musí být. Marně pak prosí a snaží se o změnu.Byť si ji přeje.
Petře napsal jsi to přesně. Tak to opravdu je.
Ještě jednou Ti děkuji.
S láskou Kytička
úvaha
(Petr, 22. 1. 2009 8:27)
Zdravím všechny, rád bych připojil svou troškou do mlýna téhle diskuze.
Předně bych chtěl pochválit tyto stránky, které působí velmi povzbudivě a optimisticky.
Co se týče tohoto tématu - splněných přání, optimistického očekávání atd. - také se trošku zajímám o podobné věci jako síla myšlenky, vizualizace atd. a rovnou přiznávám, že také se smíšenými úspěchy a mám problémy podobné jako mnozí přispěvatelé. Nicméně jsem vypozoroval a studiem problému vydedukoval pár věcí(jde pouze o můj názor)
Padly tu slova jako andělé, karma, modlitby atd. Řekl bych, že toto vše dohromady ovlivňuje kvalitu lidského života: prosba andělům může být přínosem, modlitby a afirmace taktéž, ale přesto mám pocit, že mnozí z nás tuto pomoc nevědomky sabotují. Co tím chci říct? Když si vezmu jako příklad afirmace, jde o bezesporu užitečný nástroj. Ale například Iveta píše, že se jí nedostalo toho, čeho žádala, po mnoho let. A mnoho dalších lidí má podobné zkušenosti. řekl bych, že problém vězí v našem hlubokém podvědomí. Pokud má člověk celý život a od dětství v podvědomí vtištěné negativní vzory, samotné afirmace a prsby nemusí stačit. Člověk sice vědomě žádá, ale podvědomě tomu nutně nemusí věřit, ačkoliv to nemusí být patrné. Někde jsem četl, že člověk během dne "zakusí" několik desítek tisíc myšlenek. a kolem osmdesáti prcent z nich jsou negaticní. A otázka zní - co nakonec zvítězí? Několik desítek tisíc negativních myšlenek nebo pár pozitivních afirmací denně? Tímto jsem nechtěl napsat, že jde o neúčinný nástroj, právě naopak. Myslím však, že hluboké podvědomí a víra člověka v určitý chod jeho života ovlivněná zkušenostmi jsou tím jádrem. A někdy se stane, že přes to tvrdou slupku tohoto jádra nemusí vždy světélko proniknout. Nebo jinak - podvědomě to nedovolíme, ačkoliv si to neuvědomujeme. Proto těm z nás, kerých se to týká, nezbývá než tvrdě pracovat na hlubokých změnách podvědomí a systému myšlení.
Prosím berte tuto polemiku pouze jako můj názor a námět k diskuzi.
Přeji krásný den, Petr
Ani já Ivetu nechápu
(Zuzka, 22. 1. 2009 6:32)
Nejdřív napíše,že pozitivní myšlení nemá smysl,pak nám tu píše o tom, že nikomu nebere naději. A vlastně nic takového nenapsala.
Jak si mám teda vysvětlit větu,kterou zde Iveta napsala "Bol by naivne myslet si, ked poziadame o pomoc bude nam dana… prave naopak dostaneme dalsiu skusku." na kterou ukázala Kytička?
S přáním hezkého dne Zuzka
reakcia
(Iveta, 22. 1. 2009 0:20)Mila Pet, ja nikomu nadej neberiem... kazdy ju ma, to je nieco, co sa neda zobrat. Ja anjelov prosim kazdy den... rano sa zobudim, podakujem... ja sa netrapim, len som pochopila, ze niektore veci proste nedostanem. Predstav si, ze vyse dvadsat rokov prosis o to iste (mam 41), vlastne dalo by sa povedat, ze snad cely zivot:)o to prosim a jednoducho to neprichadza, to sa clovek musi potom uz len zmierit s realitou, inak by sa z toho zblaznil...ja si len myslim, ze niektore veci si proste odzit musis, ze vsetko sa neda vyprosit, vymodlit... take jednoduche to urcite nie je...Ale to sa tyka iba mna, ja som nepovedala, ze Janinka to ma vzdat...Ak jej je sudene stretnut lasku, tak ju stretne, to zalezi len od Univerza... Prajem vsetkym krasny vecer a zivot plny stastia a nadeje...
Pro Ivetu
(Pet, 21. 1. 2009 19:38)
Milá Iveto, až jsem změnila své myšlení a začala prosit anděly a Boha teprve se změnil muj život!!!
Dnes mám milujícího muže, zdravého syna a čekám Své druhé miminko, jsem ve 29týdnu!
Moje druhá holčička musela zemřít, protože měla nemocné srdíčko. Kdybych jednala a přemýšlela podle Tvé rady trápím se dodnes. Ty vlastně lidem bereš naději...
reakcia
(Iveta, 21. 1. 2009 19:07)Ja som sa nikoho nesnazila urazit a myslim, ze som to ani neurobila... To nie je negativne myslenie, to je realita... ale samozrejme su to tvoje stranky a mas na to pravo. Kyticka neziadala som ani o vysvetlenie a ani o zdovodnenie tvojho konania, len ma to prekvapilo. Prajem krasny vecer...
Pro Ivetu
(KYTIČKA, 21. 1. 2009 17:13)
Jako autor těchto stránek mám právo smazat jakýkoliv komentář, který je urážlivý. Toto je prostor pro lidičky, kteří se snaží dávat naději a lásku těm druhým, kteří tápou a hledají. Pokud tomu někdo nevěří, ať nečte a jednoduše přejde jinam.
Já nemusím nic vysvětlovat ani zdůvodňovat. Ber to Iveto, jako úklid. Účelem těchto stránek je povzbudit a potěšit. Ano, tvé názory se mi jeví jako nebezpečné. Vnesla jsi do tohoto prostoru negativitu a to se mi nelíbí. Tvůj názor zde, ale přece zůstal. Ale ten další komentář už jsem tu nechat nemohla. Jsou to mé stránky a budou podle mých představ. Pokud chceš lidi učit negativnímu myšlení budeš si muset najít jiný prostor. Zde se všichni snažime být jeden pro druhého sluníčkem.
A já říkám, že bude líp, pokud tomu opravdu věříme.
S láskou Kytička
reakcia
(Iveta, 21. 1. 2009 16:38)Kyticka, su moje nazory az take nebezpecne, ze ich treba vymazavat?
pro Janinku
(Romana, 20. 1. 2009 21:43)Milá Janinko, Kytička Ti to napsala moc hezky. Má nás všechny moc ráda a ukazuje nám tu nejlepší cestu. Já jsem po pražském semináři a zasvěcení zatím do 1. stupně Miguraj začala jinak přemýšlet a snažím se si vůbec nepustit do své hlavy negativní myšlenky. Jen pozitivní, lásku a zase lásku. A když poprosím andílky o pomoc. Vždy mi ukážou cestu.
reakcia
(janinka, 20. 1. 2009 20:35)
Vsetkych Vas pozdravujem a chcela by som napisat aj ja par slov k vasej teme. Ani ja som este svojho osudoveho nestretla, ale viem, ze ho stretnem - az bude cas. Viem to a viem, ze cas stretnutia s nim neovplyvnim nech robim cokolvek. Viem, ze do tej doby sa este cosi musim naucit a teda "zmenit". Kedze to viem, uz sa netrapim, naco aj? K comu mi to bude? Tesim sa kazdemu dnu a tesim sa i na NEHO. Mozno to pre niekoho bude zniet akoze "len nech si to nahovara" ale dolezite je, ze ja VIEM, nech to na okolie posobi akokolvek. Mala som zopar vztahov - vsetky boli krasne, vela ma naucili - vedela som o kazdom, ze nie je ten pravy, ale sla som do toho, pretoze tie chvile boli krasne a stali i za tu bolest z rozchodov. Viem, ze anjelikovia pomahaju - mam jedneho skveleho anjelika, ktory mi vzdy pomaha - casto sa o tom presvedcujem, ked nemozem najst kluce, nestiham tam a tam - vsetko ide ako po masle....ale viem, ze ho nemozem ziadat, prosim posli mi zajtra do cesty toho praveho, lebo on vie, ze nie som pripravena a aj tak by sa to nesnazil "zariadit", tak to nefunguje. Pomaha mi na tej ceste, ale nejde tou cestou za mna. Ale raz na to "zajtra" budem pripravena - tak ako aj vy vsetky. Chcem Vam len povedat, ze s optimizmom sa lahsie kraca, i ked viem, kolkokrat by sme to uz najradsej vzdali (viem to z vlastnych zkusenosti). Ale nevzdavame to, ze ano? Viem, ze bez lasky sa neda zit (teda da, ale co uz je to za zivot), ale musi nam tu lasku nutne zabezpecit partner? Co tak zacat od seba, davat lasku sama sebe...potom nam laska chybat nebude a budeme vediet ze tuzba po partnerovi nevychadza len z tej potreby ze proste jednoducho nechceme byt same...lebo samota je cloveku neprirodzena...Majte sa pekne a vela lasky...
Reakcia
(Mili, 20. 1. 2009 16:52)
Dovolte,aby som sa aj ja pripojila. Tiež nesúhlasím s Ivetkou,aj ked by som mala na to plný dôvod. Tiež by som mohla povedať,že je to môj osud. Bol to môj osud stratiť oboch rodičov a ostať sama? Je mojím osudom nestretnúť skutočnú lásku? Vieš Ivetka,na osud verím aj ja,ale taktiež verím,že je do istej miery ovplyvniteľný. Záleží len na nás. Život je skúškou pre nás všEtkých a bez lásky, nádeje a viery by sme boli stratení. Tiež som ešte nenašla tú "pravú" lásku,ale nestrácam nádej a verím,že to príde v tom najsprávnejšom čase pre mňa. Veľa vecí,povedala by som,že všetko sa v našich životoch deje z určitej príčiny. Mám 30 rokov a zažila som veci medzi nebom a zemou. Ubezpečujem ťa Ivetka,že existujú a anjelikovia tiež. Nikto z týchto láskavých bytostí nám ublížiť nechce,práve naopak. Len my sme zaslepení vlastnosťami,ktoré nám zabraňujú vidieť tú pomoc,ktorá sa nám ponúka.
Ešte by som chcela venovať jeden odkaz pre Janku. Janka,tiež som nestretla skutočnú lásku a po ničom inom netúžim. Chcem byť milovaná a chcem milovať,ale z úprimného a čistého srdca. Prepáč,že Ti to píšem,ale po mojom poslednom vzťahu som mala pocit,že sa mi zrútil celý svet. Tá láska bola tak silná, až som sa jej bála. Prežila som s ním nádherné chvílky plné lásky,neuveriteľne silnej lásky. Žial,vzťah mi nevyšiel. Tiež sa neraz pýtam,v čom som urobila chybu a taktiež sa pýtam, dokedy ešte budem sama. Čo mám v sebe zmeniť,aby som bola konečne šťastná? Kto mi poradí? Myslím si, ale je to len môj osobný názor, nikto so mnou súhlasiť nemusí, že ešte nie je ten správny čas na tú pravú lásku. Možno musím ešte pár vecí pochopiť, možno sa ešte musím niečo nové naučiť,aby tá láska,ktorá nakoniec príde naplnila svoj zmysel. Velmi sa na to teším už teraz.
Janka,posielam Ti vela vela lásky do srdiečka a trpezlivosť. Verím,že ešte budeš šťastná po boku niekoho, kto si Tvoju lásku naozaj zaslúži.
Nesouhlasím
(Kytička, 20. 1. 2009 16:14)
S názorem Ivety ostře nesouhlasím. Pokud by jsme se jen slepě měli oddávat osudu a měli se smiřovat s negativními věcmi, pak by maminky, které jednou příjdou o miminko,druhé dítě nikdy nepočali. Pak by nebyla žádná víra a naděje. Pak by bylo jen temno a smutek. Pokud si Iveto myslíš, že je naivní věřit v pozitivnímu myšlení a jen přijímat utrpení a čekat na další, pak nemá smysl ani dál žít. Nemusíme žít svůj život ani v chudobě, ani bez lásky a zdraví.
Největší nesmysl, který jsem kdy četla je tvá věta cituji: "Bol by naivne myslet si, ked poziadame o pomoc bude nam dana… prave naopak dostaneme dalsiu skusku." To je zhoubný a nebezpečný názor, který by nás přirovnával ke zvířatům, čekající na porážku. Stavíš tím anděly a Stvořitele do rolí bezcitných bytostí, které když je zubožený člověk požádá o pomoc, tak pošlou další utrpení.
Iveto, doufám, že jsi to nemyslela vážně.
Fakt tu teď koukám koukám a nevěřícně kroutím hlavou. Ale názor je přece jen pouhý názor.
Dnes trochu vyděšená Kytička
odpoved
(Janka, 20. 1. 2009 16:12)Ivetka, s tým súhlasím iba čiastočne... Sú veci s ktorými sa musíš zmieriť a nedajú sa zmeniť z nejakého dôvodu. Ale aký by to bol život keby si neverila a nedúfala v niečo? Ja si aspoň neviem predstaviť, že by som sa zmierila s tým, že budem navždy sama. Myslím, že keď človek naozaj chce, veľa vecí dokáže ovplyvniť.
karma
(Iveta, 20. 1. 2009 15:52)Ja si myslim, ze to s tou karmou vobec nie je take jednoduche…Moja stara mama hovorievala jednu mudru vetu : “ v chudobnej koliske si sa narodil v chudobnej aj umries…” Nepomozu ziadne meditacie, pozitivne myslenie… Proste si tento zivot musime odzit, alebo v chudobe, alebo bez lasky, alebo bez zdravia… podla zatazenia karmy. Jednoducho sa s tym treba zmierit, clovek tak predide zbytocnym skamaniam. Bol by naivne myslet si, ked poziadame o pomoc bude nam dana… prave naopak dostaneme dalsiu skusku. ONI tu nie su na to aby nam pomahali, ale aby nas ucili, cez utrpenie…treba sa zmierit s realitou aj ked je to nesmierne tazke….zial to je pozemsky zivot…
je to možné?
(Janula, 20. 1. 2009 14:43)
Prečítala som si to a už pri čítaní som normálne premýšľala - nepísala som to ja? Až na nejaké drobné detaily by to sedelo aj na mňa, dokonca aj menom a slovenčinou. Neviem, či sa odpoveď hodí aj mne, ale odpúšťať a zbavovať sa negatívnych pocitov nezaškodí. Tak už aj na to!:-))
Janke želám úspešnú prácu na sebe.
danula@centrum.sk
láska
(Mája, 20. 1. 2009 8:04)
Lásko, lásko, Bože kde jsi???? Také se občas s tímto setkávám, také si říkám, že mně se Láska vyhýbá, vždyť já ani s nikým pořádně nikdy nechodila... A to je mi už 47. Přesto jsem byla vdaná před 20 let,ale odešla jsem, bez Lásky se žít nedá. Dnes vím, že jsem ji neuměla dát, ale nikdo mě nenaučil ji přijímat... Udělala jsem přesně to, co radí Kytička a ostatní, představovala jsem si toho "prince na bílém koni" a ejhle, kdosi přicválal. Jestli je to úplně ten "pravý" ještě přesně nevím, někdy ano, někdy ne, ale teprve se poznáváme. Téměř na 100% už vím, co bych chtěla a pokud to nevyjde, přesto mi tento vztah dává hodně. Takže všechny "nemilované", věřme, že Láska přijde i k nám...
obdiv
(Eva, 20. 1. 2009 7:21)
S obdivem jsem přečetla Tvou odpověď Kytičko. Je přesná. A Jani přijmi dobré rady a s chutí do toho.
Už začít, je kus dobré práce. Posílám lásku a sílu.
Pro Helenku
(Kytička, 3. 2. 2009 21:54)