VE ZLÍNĚ VČERA SPADL STROM
22. ledna, krátce po třinácté hodině, se v centru Zlína zřítil strom.
Vzrostlý strom se zřítil v centru Zlína ve čtvrtek krátce po třinácté hodině do prostoru autobusové a trolejbusové zastávky. Kromě dvou těžce zraněných chlapců bylo na místě dalších pět zraněných.Strom měl kmen v průměru asi jeden metr, vysoký byl kolem
zdroj informací : alf,Novinky, Právo
Když jsem si tuto zprávu přečetla. Přeběhl mi po zádech mráz. Strom spadl v době největší frekvence lidí na zastávce. Lidi v tu dobu jezdí na odpolední směny, děti se vracejí ze školy. Pro mě ta zpráva byla ještě něčím velmi aktuální. Můj syn totiž ve Zlíně navštěvuje sportovní školu. Často nastupuje právě na této zastávce a chodí okolo, když jde do města. Je žákem základní školy. Přiznám se, že jsem cítila, jak mi buší srdce, když vytáčím jeho telefonní číslo. Telefon chvilinku zvonil a já cítila jak mi stoupá tlak a cítila jsem silné tepání do spánků. Zvedl to. A mně spadl kámen z mého mateřského srdce. Večer jsem vyjímečně sledovala zprávy. Viděla jsem,jak oživují jednoho z chlapců. Cítila jsem na hlavě hlazení od andělů. Věděla jsem, co to znamená.
Slyšela jsem hlas:
„Netrap se, byl to jejich osud. Jinak bychom ty děti bezpečně ochránili. Nikdy by nezůstali stát na tomto místě. Strom, mohl spadnout v noci, když je ulice liduprázdná. Ale to by pod ním nemohli zůstat Ti, kteří hledali naplnění svého osudu. „
„Netrap se, duše chlapce se bude brzy s námi radovat.“
Udělalo se mi trochu mdlo, protože mi bylo jasné, co to znamená. Moje děti možná nechápaly, proč se mnou ta zpráva tolik otřásla.
Ráno jsem si přečetla zprávu, že duše chlapce, už se opravdu "raduje."
Jeden ze dvou dvanáctiletých chlapců, na které ve čtvrtek spadl ve Zlíně mohutný strom, podlehl v pátek nad ránem mnohačetným zraněním v nemocnici….
zdroj informací : alf,Novinky, Právo
Jak moc je těžké říct: „Byl to osud, mělo se to tak stát“. Když toto píšu, cítím hlazení na pravé ruce. A říkám nahlas: „Ano já vím, nemám se trápit.“ Dnes je krásné ráno, plné sluníčka, ale já vím, že pro jednu maminku, tam někde ve Zlíně, je hluboká noc.
Pro jednoho otce, skončila naděje. Jistě se ze svého syna těšil.
Objímám je na dálku, i když nevím, kdo to je. A moc prosím, ať jim všichni, kdo s nimi soucítí, pošlou světýlko.
S láskou Kytička
Komentáře
Přehled komentářů
Snad proto,abychom se zastavili v každodenním spěchu. Snad pro pochopení krásy a ceny každého dechu.
Určitě pro poděkování za Ty , které milujeme a jsou teď doma s námi. Jako tichý výraz podpory pro všechny opuštěné mámy. Pro všechny pocity,které ze soucitu pramení. Pro úžasnou solidaritu lásky, která svět jednou promění. Možná pro ten plamínek, který na svíci plápolá, aby rozsvítil naše srdce, až nás "Věčná láska" jednou zavolá.......
Kytička
proč zrovna tohle?
(Imaster, 23. 1. 2009 20:47)Jo, je to dobré mu poslat světlo a poprosit anděly, ať pomůžou jeho rodičům. Nevím ale proč tady Kytička tento příběh píše. Jistě, je to její blog, takže si sem může psát co chce, ale to bychom mohli takhle posílat světlo každému(což je dobré), ale také se zbytečně trápit. Podle mě je celkem zbytečné to sem psát. Raději něco, co nám může pomoci. Třeba jak už se o tom mluvilo- trénink duše pro lásku. Toť můj názor.
příliš mnoho smutku ...
(Vega, 23. 1. 2009 20:26)
smrt jako taková není, pouze akt odložení těla, v této realitě se bohužel často učíme tímto způsobem - BOLESTÍ ! Zapalte svíčku, uroňte slzu, vzdejte hold božím dětem a jděte dál!
Síla myšlenek je obrovská, ať ve Vás ty tragedie nehromadí pesimismus, beznaděj atp. Tyto emoce se pak z Vás přenáší dál na Vaše bližní! Jste propojeni telepatickými vlákny. Buďte si toho vědomi.
světýlko a plápolající plamínek
(Palvína, 23. 1. 2009 19:15)Kolik takhle smutných a bolavých skutečností ještě bude? Posílám mnoho síly rodičům, příbuzným, známým a kamarádům chlapce, který je již mezi andělíčky. Zapaluji svíčku a plápolající plamínek, ať přinese světýlko do dušiček všem.
Posílám světýlko a lásku
(Channah, 23. 1. 2009 17:58)Zapálila jsem svíčku dušičce clapečka přeji klid a mír a rodičům posílám mnoho síly a lásky,vím jak moc to bolí.
Kyticce
(Petra, 23. 1. 2009 16:18)Kyticko, take na chlapecka moc myslim, vim naprosto presne, jakou bolest ted citi jeho rodice... je to proste strasne.Myslim na ne a prosim andilky, aby jim dali silu zit dal...Take jdu zapalit svicku. Petra
Kytičce
(pavlina.chocholata@seznam.cz, 23. 1. 2009 13:51)Děkuji Kytičko,žes tento případ zde zveřejnila,čekala jsem na to.Otřáslo to se mnou totiž také hned po zveřejnění,více než jindy a modlila se včera za chlapce,aby nezemřel.Dnes posílám světýlko a sílu rodičům.O té Belgii ani nejde psát.Sama pracuji v jeslích a vidím ten celoživotní šok v očích a duších těch "bobíšků",vím,osud,ale chce se tolik řvát,nebo něco změnit... děkuji Pavka
smutné...
(Klea, 23. 1. 2009 13:33)Dobrý den, i já si to ted čtu tady na internetu moc je mi chlapečka líto i jeho rodičů, ale jak píše kytička, už je s anděly v nebíčku a já mu jdu zapálit svíčku a popřát at se tam má moc hezky...
Je to strašlivé
(Asiel, 23. 1. 2009 13:21)Dneska jsem si přečetla na internetu, že v Belgii nějaký maniak zabil několik dětí ve školce. I na ty teď myslím a na jejich rodiny.
Beznaděj
(Míla, 23. 1. 2009 12:25)
je to hrozné a nespravedlivé. Osud je tak krutý,neznáme souvislosti,nemáme právo soudit,proč tomu tak bylo, je to beznadějné,To už není žádná šance změnit osud? Kolik bolesti a trápení mají rodiče. Co jiného zbývá, než zapálit svíčku a poslat světýlko a plno lásky. To je opravdu kruté.
Láska
(Lenka, 23. 1. 2009 11:41)Aj ja sa pripájam a posielam im lásku a svetlo, aby s pochopením a pokorou zvládli túto skúšku.
Soucit
(Zuzka, 23. 1. 2009 11:13)Ano, soucítím a posílám chlapečkovi i jeho všem blízkým plnou náruč zlatobílých obláčků
světýlko
(Jana, 23. 1. 2009 10:43)I já se připojuji, ráno jsem to četla a je mi na nic.Člověk si vzpomene na své děti. Posílám dušičce toho chlapečka světýlko, doma určitě zapálím svíčku.Je to moc smutné, člověku nestačí říct si, byl to osud. Rodičům posílám hodně lásky a síly. Zrovna v rádiu hraje písnička od J. Nohavici - O lásce :-(
Přijmeme pomoc?
(Kristýna, 23. 1. 2009 10:27)Milá Kytičko,připojuji se a posílám světýlko a hluboce soucítím a cítím z toho moc bolesti u srdce.Je mi líto, když vidím i u nás v rodině jak hluboce toto může matku zasáhnout a jak potom rezignuje na svůj život a svoje další děti.Ale je to osud....Kristýnka
Proč je tu tento příběh?
(Kytička, 23. 1. 2009 21:30)