Jdi na obsah Jdi na menu
 


VE ZLÍNĚ VČERA SPADL STROM

23. 1. 2009

Obrazek 22. ledna, krátce po třinácté hodině, se v centru Zlína zřítil strom.

Vzrostlý strom se zřítil v centru Zlína ve čtvrtek krátce po třinácté hodině do prostoru autobusové a trolejbusové zastávky. Kromě dvou těžce zraněných chlapců bylo na místě dalších pět zraněných.Strom měl kmen v průměru asi jeden metr, vysoký byl kolem 20 metrů. "Jedná se o obrovský strom, jako by spadly tři. Je úplně vyvrácený nad kořeny. Spadl náhle směrem na zastávku.

zdroj informací : alf,Novinky, Právo

 

Když jsem si tuto zprávu přečetla. Přeběhl mi po zádech mráz. Strom spadl v době největší frekvence lidí na zastávce. Lidi v tu dobu jezdí na odpolední směny, děti se vracejí ze školy. Pro mě ta zpráva byla ještě něčím velmi aktuální. Můj syn totiž ve Zlíně navštěvuje sportovní školu. Často nastupuje právě na této zastávce a chodí okolo, když jde do města. Je žákem základní školy. Přiznám se, že jsem cítila, jak mi buší srdce, když vytáčím jeho telefonní číslo. Telefon chvilinku zvonil a já cítila jak mi stoupá tlak a cítila jsem silné tepání do spánků. Zvedl to. A mně spadl kámen z mého mateřského srdce. Večer jsem vyjímečně sledovala zprávy. Viděla jsem,jak oživují jednoho z chlapců. Cítila jsem na hlavě hlazení od andělů. Věděla jsem, co to znamená.

Slyšela jsem hlas:

 

„Netrap se, byl to jejich osud. Jinak bychom ty děti bezpečně ochránili. Nikdy by nezůstali stát na tomto místě. Strom, mohl spadnout v noci, když je ulice liduprázdná. Ale to by pod ním nemohli zůstat Ti, kteří hledali naplnění svého osudu. „

„Netrap se, duše chlapce se bude brzy s námi radovat.“

 

Udělalo se mi trochu mdlo, protože mi bylo jasné, co to znamená. Moje děti možná nechápaly, proč se mnou ta zpráva tolik otřásla.

Ráno jsem si přečetla zprávu, že duše chlapce, už se opravdu "raduje."

 

Jeden ze dvou dvanáctiletých chlapců, na které ve čtvrtek spadl ve Zlíně mohutný strom, podlehl v pátek nad ránem mnohačetným zraněním v nemocnici….

zdroj informací : alf,Novinky, Právo

 

Jak moc je těžké říct: „Byl to osud, mělo se to tak stát“. Když toto píšu, cítím hlazení na pravé ruce. A říkám nahlas: „Ano já vím, nemám se trápit.“  Dnes je  krásné ráno, plné sluníčka, ale já vím, že pro jednu maminku, tam někde ve Zlíně, je hluboká noc.

Pro jednoho otce, skončila naděje. Jistě se ze svého syna těšil.

Objímám je na dálku, i když nevím, kdo to je. A moc prosím, ať jim všichni, kdo s nimi soucítí, pošlou světýlko.

S láskou Kytička

Obrazek

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

rodicum

(Pani , 13. 3. 2009 0:34)

Jen jsem vam chtela napsat ze je mi vasich deti lito na vlastni oci jsem videla jak ten strom pada ale nic proste nic se nedalo delat vsechno bylo rychlejsi nez ja a mi spoluzaci jen jsem tam stala a cekala jestli nahodou nerekne nejaky dokto jestli tu nekdo nema nulku krev protoze ja ji mam a ta je darovatelna vsem ale to vlastne ani neni ono co jsem vam chtela rict jen se svymi detmi urcite tam v nebi setkate tam je jim urcite krasne a vsichni se tam o ne staraji asi to zni spatne ale ja jinak nevim jak bych to mela napsat protoze jsem sama jeste dite

rodičům

(Renata, 13. 2. 2009 18:55)

Mocinky s Vámi soucítím,možná i vím co prožíváte.
Přišla jsem také o dítě
Chci Vám jen říci,že se s našimi milovnými dětmi určitě znovu setkáme.
Náš pláč a utrpení naše miláčky bolí.Posílejme jim prosím radost v podobě naší opravdové mateřské lásky,dejme jim vědět,že jsme tu vždy pro ně a že je nikdy nepřestaneme milovat,ukažme jim jak jsme silní,že tu naši obrovskou nepopsatelnou bolest dokážeme přeměnit v LÁSKU a alespoň malinký úsměv PRO NĚ !!!!
Je těžké a bolestné přežít svoje děti - proto je dobré věřit tomu,co cítíme v našich srdcích a to,že jsou stále s námi a že o nich víme !!!!!!!!
S láskou Renata

mam te rada

(moooc pekny pribeh!!!, 9. 2. 2009 16:15)

Danečku,Honzíku vidite byli jste nerozlčni kamaradi a uz jste zase spolu..!!rodine preju mooc sil at to vsechno nejak prekousnete..jsou z nic tetka dva mali krasni andelicci a je jim dobre...drzim palecky...
a Dando diky za kamardstvi...!!!mam te rada!!!!

SLUNICKAM

(JARMILA, 4. 2. 2009 22:31)

DNES SEM TAM BYLA I JA ZAPALIT SVICKY VIDELA JSEM TAM I ,PAR ANDILKU,CO TAM NAKY HODNY CLOVEK DAL POSILAM HODNE LASKY A SVETLA KLUKUM DO NEBICKA I JEJICH RODINE

Andílkům ...

(Eva, 3. 2. 2009 18:54)

Danečku, Honzíku, mějte se spolu "tam nahoře" moc hezky ...

Modlím se .....

(Channah, 3. 2. 2009 18:48)

I já se modlím za klid pro dušičku chlapce a rodíčum posílám hodně lásky a síly, vím, že vyrovnat se s touto ztrátou nebude lehké.

Už jsem také zapálila svíčku

(Zuzka, 3. 2. 2009 15:51)

Také jsem četla zprávu o druhém chlapci a přeji rodičům,příbuzným a známým,aby u nich stáli všichni andělé a ukázali jim cestu jak jít po takové ztrátě dál.Jsem také maminka a rodičům posílám světýlko pro jejich dušičku a hodně síly.
Zuzka

Prosím ještě o jednu svíčku

(Kytička, 3. 2. 2009 15:17)

Ano, Zipíčku, už i ten druhý chlapec je u andílků.
Už ho nic nebolí. Prosím o klid pro jeho dušičku a sílu pro rodiče a všechny,kteří se s jeho smrtí musí vyrovnat.
Kytička

Druhy chlapec

(Zipíček, 3. 2. 2009 13:51)

Uz i ten druhy je s Andely...

LASKA

(Danka, 27. 1. 2009 16:36)

Ked zomrela moja dcerka, zdrava, krasna, nadana...citila som okrem vsetkych mojich negativnych emocii aj nieco krasne. Cilila som ze jej je dobre, ze je na bezpecnom mieste. Z celej duse by som priala vsetkym ktori to potrebuju aby to citili tiez.

Život je aj o tom...

(Mili, 26. 1. 2009 17:27)

Najbolestivejšie pre rodiča je, keď stratí vlastné dieťa. Aj keď sa niekedy stávajú veci,ktorým možno nerozumieme, vždy je tu viera v lásku, viera v to, že sa raz stretneme. KTO V SRDCIACH ŽIJE, NEUMIERA.

Smutné i pozitivní je důležité..

(Majka, 25. 1. 2009 16:32)

Já si myslím, že nepsat o takových smutných věcech by bylo jako tvářit se, že neexistují, což je hloupost, protože si všichni uvědomujeme, že podobné tragédie se dějí a v poslední době dokonce víc, než kdy jindy a spousta lidí se ptá proč. Nic není náhoda a vše co se děje je příprava na věci příští, na to, že Země vstupuje do vyšších energetických vybrací a spousta lidí nedokáže tyto vybrace unést a proto musí opustit tento svět.. A i smrt nevinných dětí má svůj hluboký význam, který mi neznáme.. Stejně tak si ale myslím, že je důležité psát i o věcech pozitivních, optimistických, které pro nás budou pohlazením pro duši, dodají nám chuť a radost do života. Kytička nezapomíná ani na jedno a to je dobře :)

Poděkování za tento příběh

(Channah, 25. 1. 2009 14:58)

Proč nám Kytička, která je naše sluníčko, rozdává lásku a světlo, najednou píše příběhy, které někteří z nás nemusí slyšet. Proč? Protože i smrt je součástí našeho života, tak jako zrození. Andílci nás přece neučí, abychom vnímali jenom krásu, ale chtěji abychom byli ohledupní a snažili se pomáhat všude tam kde je to třeba, třeba jenom tím, že posíláme trpícím lidem lásku i tohle je velká pomoc.Snad si někteří z nás uvědomi, že nic není samozřejmostí a za vše co máme bychom měli s vděčností děkovat. Já Ti Kytičko za tenhle příběh moc děkuji. Objímám a posílám plnou náruč lásky.A.

pojďme pomoci , třeba jednou SMS:

(no name, 25. 1. 2009 13:29)

http://www.pomoztedetem.cz/index.php?cmd=article&id=159

http://www.darcovskasms.cz/projekt-322/unicef.html

děje se to pořád...například

(no name, 25. 1. 2009 10:55)

Všímajíc si největších disproporcí naší civilizace, napsal v roce 1981 Fritjof Capra: "více než 15 milionů lidí, převážně dětí, umírá každoročně hladem. Dalších 50 milionů lidí trpí důsledky podvýživy. Okolo 40% lidstva nemá přístup ke zdravotní péči a navíc, rozvinuté státy vydávají na zbrojení 3x více než na zdravotnictví. Dále 35% lidstva nemá pitnou vodu a zároveň celá polovina všech vědců a inženýrů světa pracuje na vývoji zbrojních technologií."

děti

(Irena, 25. 1. 2009 9:46)

Co se to vlastně děje?
Tenhle týden mi přijde extrémně tragický, kromě stromu, jestlí, školy...jsem včera ve zprávách zaslechla ještě o orkánu a dětech zasypaných ve sportovní hale?
:-(

Pochodeň Lásky

(Lie, 25. 1. 2009 9:40)

Pochodeň Lásky
Ano, i já děkuji duši chlapce. Včera jsem byla s manželem položit zápalenou svíci....slzy nám tekly oběma a mě napadlo, že tomu chlapci je třeba poděkovat.Proč?... za jeho Lásku....je to místo nejvíce frekventované, kde hodně lidí projde nejen Zlíňanů a přeji nám všem , aby ta jeho pochodeň Lásky zapálila Lásku a soucit v každém srdci, které ji bude šířit zase dál. A myslím, že je třeba také poslat sílu a Lásku tomu druhému chlapci, určitě ji mooc potřebuje. Děkuji.

Osud?

(Eva, 25. 1. 2009 0:36)

Také moje dítě chodí těmi místy cestou na zastávku nebo jen tak prochází městem. Kytičko, proč je osud tak krutý? Bylo tam více lidí které strom zasáhl, proč tak tragicky skončí zrovna dva malí kluci? Navíc tam byli úplně náhodně ... Ačkoliv - co je náhoda? Možná člověk vnímá takové tragédie jinak když ho to nijak osobně více nezasáhne, když "dvanáctiletí školáci" zůstanou anonymní. Znám oba dva chlapce, jsou to (bohužel v jednom případě byl) bývalí spolužáci mé dcery. Znám jejich rodiče, sourozence. Byli to veselí šikovní kluci. Sama jsem byla překvapená jak moc dceru ta smutná zpráva zasáhla. I dospělý člověk se s tím těžko srovnává. Neumím si představit jak se s takovou tragédií mohou rodiče a nejbližší vyrovnat. Přesně vím, proč je tu tenhle příběh ... A děkuji Bohu že mé dvě děti klidně spí ve svém pokoji. Nechápu a asi nepochopím takové kteří se ptají "proč je tu tento příběh". A Tobě děkuji ... Za všechny mámy, kterým není lhostejné co se děje kolem nich.

smutek není to, čeho bych se u dětí bála

(Svatava, 23. 1. 2009 22:01)

Jsem pedagogický pracovník a pracuji s dětmi ZŠ. Dnešní děti jsou díky agresivním počítačovým hrám, a dalším jiným vlivům bohužel tak otupělé proti bolestí a proti soucitu, že bych byla moc šťastná, kdyby se to alespoň malinko trošku změnilo. Předat jim trochu smutku a učit je empatii a soucitu to není vůbec na škodu. Zastavit by se měla šířící se nenávist, lhostejnost a nezájem. A né smutek. Trochu smutku nikomu neublížilo, navíc, pokud si člověk popláče, velmi se tím pročistí nejen energie, ale uvolní se napětí shromážděné dnešním stresem.
Svaťka
Svaťka

živote, živote

(Vega, 23. 1. 2009 21:42)

proč to Kytička píše? je to především matka s velkým M a obrovským srdcem, ztělesněný soucit...chápu ji, jen jsem si přál, aby se smutek nerozlil do dalších srdcí, naše emoce jdou i k našim dětem, je to jako bychom jim poslali e-mail se špatnou zprávou, mají ho ve schránce a jednou nám za to přijde účet. Je to osobní zkušenost. Nebuďte smutní déle, než je nutné !